Ekonom a bývalý ředitel Komerční banky Radovan Vávra pro Revue FORUM poměrně optimisticky hodnotí současnou ekonomickou situaci. Odmítá používat termín „krize“ a očekává, že dojde pouze k poklesu ekonomiky, která se obnoví, jakmile to vláda dovolí. Nejdůležitější je podle něj podpořit automobilky a banky.

Celý svět očekává nástup ekonomické krize. V čem jsou její kořeny, jak až je nevyhnutelná a jakou může mít podobu? Máme čekat růst cen a znehodnocení úspor? Může nastat vlna propouštění?

Pojďme nepoužívat slova jako „krize“ a „recese“. Ta mají svůj definovaný obsah. Možná k nim dojdeme, ale to teď není podstatné. Bavme se o omezení nebo dokonce propadu ekonomické aktivity. Je evidentní, že když nechodíme do práce, tak nevyrábíme. To asi není v řádu dnů a týdnů problém. Navíc hibernace neplatí pro celou ekonomiku, jsou sektory, které jedou víceméně normálně. Takže problém není to, co se v ekonomice stalo anebo děje. Problém může být, co se v důsledku vývoje epidemiologické situace dít bude, a to dnes nikdo neví. Nemá cenu se strašit hausnumery o propadu HDP, o nárůstu nezaměstnanosti… Prostě to nevíme. Každý investor svůj scénář má a opírá jej o nějaké modely, na které tady nemáme místo. Takže za sebe mohu říct, že globální krizi určitě nevidím jako nevyhnutelnou, a co je možná ještě důležitější, nevidím ji jako vleklou. Jistě, pro konkrétní lidi, firmy, regiony i odvětví to bude těžká zkouška, ale nic jako globální systemická vleklá krize nepřijde. Světová ekonomika vplula do epidemie zdravá, bez významných strukturálních nerovnováh, a proto se k optimálnímu fungování rychle vrátí. Možná za celý rok 2020 budeme globálně z pohledu HDP mírně pod nulou, ale v roce 2021 se vrátíme silnější než před ním. Ekonomika problém není. Znehodnocení úspor v korunovém vyjádření se také neobávám. To by muselo nastat jako odezva na hyperinflaci, a k té zatím fiskální politika vlády nevede. Na trhu práce vidím určité problémy ve službách, kde jistě ke krátkodobému úbytku práce dojde, ale paradoxně se rýsuje opačný problém, tedy problém nedostatku pracovní síly ve stavebnictví. Pokud se nám nevrátí gastarbeiteři, bude to mít závažné důsledky, protože uvolněné peníze nedokážeme prostavět.

V Revue FORUM píšeme o budoucnosti po koronaviru. Objednejte si časopis ZDE!

Jak je na takovou turbulenci připravená česká ekonomika a jak náš stát?

Začněme od státu. Státní kasa je připravena velmi dobře. Naše veřejné finance bez problémů unesou fiskální stimul (utrácení) ve výši 10 % HDP, tedy letos klidně plus cca 300 miliard. Problém není ve fiskální pozici státu, ale v pekelném systému zadávání zakázek. Nebudeme se umět z útlumu proinvestovat, protože náš systém je příliš rigidní. Takže pozastavit na tři roky platnost zákona o zadávání veřejných zakázek je lepší nápad než nalít do ekonomiky 100 miliard. Ekonomika je až na gastro/hospitality/travel připravena dobře, úplně v pohodě to zvládneme. Budeme muset selektivně zachraňovat určité firmy typu aerolinií. Až to půjde, choďme zase do hospod a na dovolenou jeďme na Šumavu. Víc než jindy platí „Buy Czech“, i kdyby to měl být Agrofert. Další výhodou je, že velká část naší produkce míří na rozvinuté kapitalistické trhy, kde vědí, jak se protikrizově chovat. Škoda Octavia 4. generace je skvělé auto a bude mířit primárně na trhy, kde budou vlády ekonomiku silně stimulovat. Kdybych měl vybrat jeden úkol, který nesmí vláda zvorat, je to ochrana automobilek a bank. Veškeré řeči o odlivu dividend, bankovní dani a podobných nesmyslech musí teď na dlouho stranou.

Co v této souvislosti znamená, že Česká republika dosud nepřijala euro a má stále vlastní měnu? Jak si vlastně stojí koruna? Je její oslabení důkazem o tom, že jde oproti euru o méně stabilní měnu?

Oslabení koruny je čistě technická věc a může v této situaci spíše pomoci. Podpora exportu, motivace lidí kupovat české. Fundamentálně to nic neznamená a jako trvalý pro-euro ekonom uznávám, že v roce 2020 nám euro chybět nebude.

Jak se díváte na stamiliardové sumy, jež mají zhoršit celkový deficit veřejných rozpočtů?

Máme na to místo. Představte si, že naše schopnost půjčit si na záchranu ekonomiky je vlastně jakási pojistka. Nemá ji každý. My ji máme. Kdy jindy čerpat pojistku než v době neočekávané živelní katastrofy? Dodatečný fiskální stimul, a tedy veřejný dluh ve výši 10 % HDP, je ekonomicky správně. Fakt se spíš bojím toho, že to vláda nebude umět utratit.