Šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj neustál tlak a rezignoval. Jeho pozice byla neudržitelná a povolila i jeho dosavadní ochrana Hradu. Vzhledem k současným poměrům se dá dovozovat, že se tak stalo ve chvíli, kdy byla nalezena jeho náhrada vyhovující zájmům premiéra Babiše a prezidenta Zemana.

Dále čtěte

Máme víc než SPD, hájí se Hamáček po třetím volebním debaklu. K pádu ČSSD přispěli Babiš i Zeman

„Volby nejsou prohrou vlády, nevzdávám to,“ reaguje Jan Hamáček na už třetí volební debakl ČSSD pod jeho vedením. Dosud nenahlédl…

Kolem předsedy vlivného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje se začala stahovat smyčka už v červenci, kdy se na jeho odchodu dohodli premiér Andrej Babiš a jeho vládní partner Jan Hamáček. Rafaj se ocitl pod tlakem na odstoupení už loni kvůli vyšetřování jeho podezřelé role v mýtném tendru. Dokázal post uhájit především kvůli úzkým vazbám na Hrad. Toto krytí však nyní padlo.

Až po pravomocném rozsudku

Premiér Babiš dlouho nad Rafajovými problémy zavíral oči. Jeho rezignaci očekával pouze v případě policejního obvinění, což u něj paradoxně neplatí. Prakticky ji vylučoval prezident Zeman, který musí odvolání předsedy ÚOHS na návrh vlády podepsat.

„Velmi pravděpodobně ne. Protože bych musel mít v ruce pravomocný rozsudek a ten samozřejmě nemám,“ reagoval loni v březnu Zeman na dotaz, zda stvrdí odvolání Rafaje, když jeho odchod požadovala nejen opozice, ale i KSČM podpírající vládu.

Kolem šéfa antimonopolního úřadu začala znovu houstnout atmosféra letos na jaře, kdy byly zveřejněny další skutečnosti nabourávající jeho objektivitu. Jedná se o užívání dvou bytů Rafajovou rodinou vlastněných kontroverzním zákulisním hráčem z okruhu ČSSD Alexandrem Čubou, jehož firmy dostávaly veřejné zakázky za desítky milionů korun na radnici ve Frýdku-Místku v době, kdy na ní jako radní působil Rafaj před nástupem na ÚOHS.

Další problém se týkal Rafajových neoficiálních schůzek s hejtmanem Jiřím Čunkem. Následně posvětil sporný projekt nové zlínské nemocnice za 8 miliard korun a soutěž na autobusového dopravce za 11 miliard. Oba tendry byly napadeny a ÚOHS rozhodl ve prospěch Zlínského kraje. Megalomanský nemocniční projekt letos přispěl k Čunkovu neúspěchu v krajských volbách.

Rafaj v kauze Stoka

Poslední kapkou byla výzva Ústeckého kraje ovládaného komunisty k odvolání Rafaje kvůli netransparentním rozhodnutím jeho úřadu ohledně autobusové dopravy. Premiér Babiš vzal tuto iniciativu velmi vážně a nad šéfem ÚOHS definitivně zlomil hůl.

Jistě k tomu přispělo i Rafajovo zapletení do rozsáhlé brněnské korupční kauzy Stoka projednávané u soudu. Její ústřední postavou je bývalý politik ANO Jiří Švachula, obviněný z přijímání úplatků v řádu desítek milionů korun. Rafaj dosadil Švachulu, jehož do ANO přivedla šedá eminence hnutí Jaroslav Faltýnek, do rozkladové komise ÚOHS.

Policie ho navíc podezírá z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s rozhodováním jeho úřadu o desetimiliardové zakázce na systém elektronického mýta ve prospěch společnosti Kapsch. Zaznamenala jeho soukromé schůzky v brněnském hotelu, kde problémy kolem tendru řešil se „stínovým ministrem“ dopravy Faltýnkem.

Při domovní prohlídce policisté Rafajovi zabavili dva miliony korun, které později označil za půjčky určené na svatbu jeho dcery. Nevysvětlil už, proč měl tak velké obnosy peněz poschovávané doma v nábytku, mimo jiné v kuchyňské lince.

Zemanův obrat

S přibývajícím časem bylo zjevné, že se Babiš potřebuje této zátěže zbavit i proto, že není známo, co všechno vyplave během soudního řízení. Přesvědčil o tom i Hamáčka, ačkoli byl Rafaj jako bývalý poslanec nominantem ČSSD.

Rafaj veškerá obvinění odmítal jako mediální kampaň a dlouho nereagoval na výzvy k rezignaci. Podlehl až po jednání Babiše a Hamáčka s prezidentem Zemanem, který obrátil a uznal, že důvody k výměně jeho chráněnce jsou velmi vážné.

Donedávna „nesestřelitelný“ šéf ÚOHS proto napsal rezignační dopis a předal ho prezidentovi na zámku v Lánech. Současně uvedl, že on a jeho rodina se stali terčem vykonstruovaných a nepravdivých obvinění.

„Považuji to za výsledek osobní msty některých zadavatelů, kteří nedokázali přijmout nezávislé rozhodnutí úřadu,“ napsal v prohlášení. K rezignaci se prý rozhodl proto, aby „nadále neposkytoval záminku pro útoky proti úřadu a nedopustil tak další snižování jeho autority“.

Rafaj posloužil Agrofertu

Rafajova éra na antimonopolním úřadu, která začala v roce 2009, tedy končí. Do druhého funkčního období ho v roce 2015 většinou jednoho hlasu ve vládě protlačil tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Hlavním důvodem byla obava, aby Babiš neprosadil svého kandidáta, čemuž nasvědčovala tehdejší dehonestační kampaň proti Rafajovi v Lidových novinách.

Pro majitele Agrofertu bylo vždy obsazení vedení ÚOHS důležité vzhledem k zájmům jeho impéria. Přitom mu úřad pod Rafajovým vedením vyšel vstříc v desítkách případů a nemohl si na něj příliš stěžovat. Neviděl překážku v takřka monopolním postavení podniku Preol, dodávajícího biopaliva pro státní podnik Čepro.

Rafaj neshledal problém ani v rozdílném přístupu ÚOHS, který umožnil Agrofertu koupit pekárny United Bakeries, zatímco slovenský antimonopolní úřad to zakázal. Asistoval i při velkých mediálních akvizicích Babišova holdingu, ať už se týkají vydavatelství Mafra, rozhlasových stanic Impuls a RockZone a naposledy bulvárních titulů Bauer Media.

Ani to však zřejmě nestačilo, oligarcha Babiš potřebuje na klíčových místech ve státní správě svoje lidi. Rafaj už historickou úlohu mouřenína splnil a může jít, navíc s notně umazanou pověstí.

Hledání spolehlivého nástupce

Kdo nastoupí na Rafajovo místo, zatím není jasné. Nejčastěji se v médiích skloňuje jméno náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, o němž psaly Lidové noviny, že je favoritem Hradu. Mlsna působil v různých funkcích v několika předchozích vládách a je považován za legislativního odborníka. Není však jasné, zda by byl schopen odolávat silným lobbistickým tlakům, které provázejí výkon této funkce.

Je společným Zemanovým a Babišovým zájmem nalézt Rafajova následovníka s podobně vstřícným přístupem vůči zájmům zejména některých ekonomických skupin. Nemohou si dovolit posadit do této funkce neloajální či neřiditelnou osobu za situace, kdy může rozhodovat o dostavbě jaderných bloků, vybudování 5G sítí nebo dalších fúzích a nákupech Agrofertu.

Jestli to bude Petr Mlsna nebo někdo jiný, se ještě uvidí. V každém případě by bylo na místě vypsat otevřené výběrové řízení, aby náhlý Rafajův pád nepůsobil tak okatým dojmem, že si chce Babišova vláda s posvěcením Hradu v současné turbulentní situaci pojistit výběr jeho spolehlivého nástupce.