KOMENTÁŘ / Takový coming out bychom snad ani nečekali. Vůdce strany PRO Jindřich Rajchl sice tvrdí, že není proruský, ale rád by, pokud by se náhodou u nás dostal k moci, přijímal rady od předního proruského dezinformátora. Teď jásá nad tím, jak s touto figurou mají hotový rozhovor.
„Rozhovor se Scottem Ritterem je natočen! Teď už jen musíme celé video přeložit, otitulkovat a pak už vyjde na youtube kanále Zákony bohatství Tomáše Lukavce. Opravdu se máte na co těšit! Scott kombinuje úžasné odborné znalosti s velmi otevřenou a divácky přitažlivou formou popisu jednotlivých událostí. A nadto je umí dokonale zasadit do nečekaných logických souvislostí. Takového experta by měli zvát do mainstreamových zpráv denně. Ale to by tam nezbylo místo pro ty figurky, co je mají za úkol jen papouškovat oficiální vládní propagandu. Každopádně pokud se PRO díky vám někdy dostane do vlády, tak Scotta využijeme jako našeho konzultanta pro oblast obrany a bezpečnosti. Lepšího budete hledat jen těžko,“ píše Rajchl na Facebooku.
Skutečně? Záleží na tom, v čem je Ritter „nejlepší“.
V dubnu 2022 například zveřejnil tweet, v němž tvrdil, že za masakr v Buči je odpovědná Národní policie Ukrajiny, a amerického prezidenta Joea Bidena označil za ‚válečného zločince‘ za to, že se ‚snaží přenést vinu za vraždění v Buči‘ na Rusko.
„Tyto lidi nezabili Rusové, ale Ukrajinci. (…) Tyto lidi zabila 1. dubna Národní policie Ukrajiny,“ napsal Ritter, kterého hned radostně citovala RIA Novosti. Masakry v Buči a na dalších místech. Věhlasný expert, po jehož radách touží pan Rajchl, by si přitom mohl dohledat, že ruská vina je jednoznačně prokázaná.
Neudiví, že Rittera v projevu před ruskou Státní dumou 15. února 2023 pochvalně zmínil sám ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ministerstvo zahraničí USA a portál Polygraph.info popsaly Rittera jako častého přispěvatele Sputniku a RT během války. Ritter na Twitteru přirovnal Ukrajinu ke „vzteklému psovi“, kterého je třeba zastřelit.
To všechno by celkem mohlo stačit, aby to vyvolalo jisté pochybnosti o volbě této postavy jako poradce naší vlády. To ovšem ještě není všechno.
Ritter má kromě ideových výbojů za sebou ještě jiné, jak si každý může dohledat.
„Ritter byl v roce 2001 předmětem dvou policejních zásahů. V červnu 2001 byl obviněn z pokusu o sjednání schůzky s tajným policistou, který se vydával za šestnáctiletou dívku. Byl obviněn z přestupku ‚pokusu o ohrožení blaha dítěte‘. Obvinění bylo staženo a záznam byl zapečetěn poté, co Ritter absolvoval šestiměsíční zkušební dobu. Poté, co byly tyto informace počátkem roku 2003 zveřejněny, Ritter prohlásil, že načasování úniku informací bylo politicky motivováno s cílem umlčet jeho nesouhlas s prosazováním války s Irákem ze strany Bushovy administrativy.“
Jenže náš expert si nedal pokoj a do pastičky se chytil znova.
„Ritter byl znovu zatčen v listopadu 2009 kvůli komunikaci s policejní volavkou, s níž se seznámil na internetové chatovací stránce. Policie uvedla, že se prostřednictvím webové kamery obnažil poté, co se policista opakovaně představil jako patnáctiletá dívka. Ritter ve své vlastní výpovědi během soudního procesu uvedl, že se domníval, že druhá strana je dospělá a hraje si se svou fantazií. V chatovací místnosti platila zásada ‚od 18 let‘, což Ritter tajnému policistovi uvedl.
Následující měsíc se Ritter vzdal práva na předběžné slyšení a byl propuštěn na nezajištěnou kauci 25 000 dolarů. Obvinění zahrnovala ‚nezákonný styk s nezletilou osobou, trestné použití komunikačního zařízení, korupci nezletilých osob, nemravné obnažování, držení nástrojů trestného činu, pokus o trestný čin a navádění k trestnému činu‘. Ritter odmítl dohodu o vině a trestu a 14. dubna 2011 byl v soudní síni v okrese Monroe v Pensylvánii shledán vinným ve všech bodech kromě pokusu o trestný čin. V říjnu 2011 byl odsouzen k trestu odnětí svobody na jeden a půl roku až pět a půl roku. V březnu 2012 byl poslán do státní věznice Laurel Highlands v okrese Somerset v Pensylvánii a v září 2014 byl podmínečně propuštěn,“ píše se tamtéž.
A ještě něco.
Ritterův dokumentární film In Shifting Sands z roku 2001 podle deníku The Washington Times částečně financoval americký podnikatel iráckého původu Šakir al-Khafaji, který byl v roce 2004 obviněn z několika trestných činů kvůli svému zapojení do skandálu v rámci programu OSN Ropa za potraviny. Bylo to 400 000 dolarů na výrobu filmu, jehož cílem bylo zdiskreditovat zbrojní inspekce v Iráku.
Pan Rajchl ovšem píše: „Takového experta by měli zvát do mainstreamových zpráv denně. Ale to by tam nezbylo místo pro ty figurky, co mají za úkol jen papouškovat oficiální vládní propagandu.“
No jasně. Někdo si zřejmě myslí, že u nás by mainstreamem měly být figurky, co papouškují propagandu zločineckého Putinova režimu. Děkujeme za upřímnost.