Věnec v barvách obce Břasy, který její představitelé položili na pietním aktu v Ležákách. FOTO: Obec Břasy / se svolením
FOTO: Obec Břasy / se svolením
„Tento věnec je za mě urážkou všech obětí masakru v Ležácích. Neskutečná hanba,“ napsal Jindřich Rajchl, svolavatel protivládních demonstrací se zřetelným proruským nádechem, v reakci na věnec z modrých a žlutých květin, který na pietní akci 25. června položili zástupci Břas. Nemělo to však nic společného s Ukrajinou ani jejími barvami, jak Rajchl ve svém nenávistném textu předjímal a jak předhodil svému publiku. Žlutá s modrou zde symbolizovaly znak obce Břasy.
Na facebooku Břas, obce Plzeňského kraje, jsme tento týden mohli číst: „Pietních vzpomínkových akcí k výročí vyhlazení osady Ležáky a v Trnové na Pardubicku k výročí úmrtí Jiřího Potůčka Tolara se, jako každoročně, zúčastnily i delegace z naší obce.“
V té chvíli zastupitelé obce ještě netušili, co věnec, který položili v rámci vzpomínkové akce za vypálené Ležáky a na památku Jiřího Potůčka, radisty výsadku Silver A, jenž pod falešným jménem Alois Tolar vysílal z blízkého kamenolomu, rozpoutá. Květiny totiž byly modré a žluté. To Jindřichu Rajchlovi, jednomu z nejviditelnějších českých dezinformátorů, předsedovi strany PRO, stačilo. Tématu se okamžitě chopil a rozpoutal neskutečnou vlnu nenávisti. Na svou facebookovou stránku napsal:
„Tento věnec je za mě urážkou všech obětí masakru v Ležácích. Řada Ukrajinců s nacistickým Německem kolaborovala a banderovská UPA dokonce páchala ta největší zvěrstva, která se za druhé světové války odehrála. Neskutečná hanba. Jak hluboko ještě v té naší lokajské servilitě klesneme? K českým obětem prostě patří české národní barvy.“
Svým masivně sdíleným textem vyvolal obrovské množství nenávistných komentářů. Po dvou dnech od zveřejnění jich je přes tisíc, včetně vyšších stovek sdílení, a stále přibývají. Často se opakují slova jako hnus nebo vlastizrada. Nepublikovatelné výrazy či výroky na hraně zákona. Vinu za položení modro-žlutého věnce mnozí připisují prezidentovi a vládě. Nechybějí samozřejmě sprosté nadávky na jejich adresu, volání po „tvrdé odplatě“ za toto „zvěrstvo“.
„Lidi jste pro stávku proti vládě a Ukrajině ať ty nabíjení Ukrajinští machři a ochmelci jdou bránit svoji zemi a ty co jsou tady kde se neválčí vypadnou na UK,“ zveřejnil na Rajchlově facebookové stránce například uživatel s nickem Josef Josef (uvádíme bez jazykových úprav – pozn. red.). „Člověku to vhání slzy do očí. Co s ČR udělají. Už dávno naplánované a naše vláda a president jsou vykonávači této zrůdnosti,“ napsala tamtéž paní Mirka.
Na sociálních sítích a na oficiální stránce obce Břasy se tak začaly množit dotazy občanů, zda o tom, co dezinformátor Rajchl rozpoutal, vědí. Jedna z odpovědí zástupců obce pak zněla: „Ten pán zřejmě nemá tušení, že kytice nemá nic společného s Ukrajinou. Modrá a žlutá jsou barvy znaku a praporu obce. A jedná se o barvy rodu Šternberků, kteří naše obce dlouhá léta vlastnili, a s nimi i zdejší doly a hutě. Rod Šternberků má v naší části Stupno rodinnou hrobku. A tak podle jejich erbu navrhl heraldik náš znak, obec ho používá už více než 20 let.“ Znak obce tedy tvoří osmihrotá zlatá (žlutá) hvězda z erbu Šternberků v modrém štítě s vlnitou žlutou patou.
Bývalý starosta Břas Josef Straka se vyjádřil přímo na Rajchlově stránce. Jeho komentář byl sice později zřejmě skryt nebo smazán, redakce má ale screen k dispozici. „Vážený pane Rajchle i vy ostatní, kteří tady zcela neoprávněně komentujete něco, o čem vůbec nic nevíte. Takže aby bylo jasno – ten věnec je v barvách obce Břasy, což si můžete dohledat, a s Ukrajinou to nemá vůbec nic společného. Že má obec ve svém znaku žlutou a modrou barvu, to je záležitost heraldiků, kteří dle návrhů obce její znak a prapor tvořili. Jinak bych si vám všem dovolil sdělit, že památku ležáckých občanů já osobně jezdím uctívat už od roku 2003, kdy jsem v obci starostoval. … Na tomto komentáři pana Rajchla a většiny dalších je jasně vidět, že se opravdu dokážeme chovat jako ovce, aniž bychom se snažili hledat napřed pravdu. Očekávám (leč s nevelkou nadějí), že se pan Rajchl za své nepodložené domněnky omluví, případně tento svůj nesmyslný příspěvek odstraní. Děkuji za sebe, obec Břasy a především za ležácké oběti. Věčná čest jejich památce.“
Rajchl svůj komentář z facebooku neodstranil. Jenom jej aktualizoval a doplnil dalším urážlivým textem tohoto znění: „Twitterová kavárna zbabělců se svými smyšlenými přezdívkami jež ještě včera netušila, že existuje obec Břasy, se chytla jednoho tweetu a v rolích novopečených znalců na heraldiku malých českých vesniček začala prohlašovat, že to jsou barvy právě této obce. Inu, možné to je, nicméně v roce 2017, když se přímo v Břasech uctívalo 100 let od narození Jiřího Potůčka – Tolara (ani jeho kavárna do včerejška neznala), tak tam modrožlutý věnec nebyl ani jeden. Asi tenkrát ta barevná kombinace tak nefrčela.
Možná Břasy opravdu jen ctily své barvy, a pak je vše v pořádku a dlužím jim omluvu. Možná se to ale jen hodilo, protože ve vlastní obci je v roce 2017 nepoužily na jediném věnci či květině. Kdo ví. Mňe osobně tedy přijdou ty věnce z roku 2017 mnohem hezči a především k pietnímu aktu vhodnější. Buď jak buď, to servilní naduživání modrožluté barevné kombinace už začíná v lidech vyvolávat uplně opačnou reakci, než jaký byl původní záměr. No, alespoň je fajn, že Pražáci z open officů už vědí, kdo to byl Jiří Potůček – Tolar a že existují nějaké Břasy. Nemáte zač.“ (Pravopisně nekorigováno, ponecháno v originální podobě, pozn. red.)
Jindřich Rajchl je znám zejména svou protiukrajinskou rétorikou, ostrými výstupy proti posílání zbraní Ruskem napadené Ukrajině a kritikou vlády za postoj k válce, kterou Ruská federace v této suverénní zemi rozpoutala. Na jeho demonstracích bylo zadrženo a je trestně stíháno či již nepravomocně odsouzeno několik osob, ať už pro pokus o stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea, za podporu genocidy nebo poničení ukrajinského auta.
Podobně jako proti věnci na pietě za vypálené Ležáky protestovali v květnu během výročí osvobození naší vlasti od nacistů zmatení občané Písku proti vlajkám vlastního města. Strhávali je v domnění, že jsou ukrajinské. Vlna výhrůžek a nenávisti zasáhla nedávno i studentské účastníky českobudějovického majálesu, kteří se do průvodu převlékli za známé žluto-modré animované postavičky, Mimoně. Záplavě výhrůžných a vulgárních komentářů čelilo také zahradnictví ze Zlínska kvůli modrým a žlutým páskám, jimiž se podle směrnic EU označují různé druhy ovocných stromků.
