Jindřich Rajchl (PRO) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Vůdce antisystémových demonstrací Jindřich Rajchl, který vystřídal proruského aktivistu Ladislava Vrabela, mírní rétoriku. Na rozdíl od něj nechce czexit a vysvětluje, proč je nevýhodný. Snaží se tak nabízet jako partner hnutí ANO, ale tímto posunem nejspíš páchá rituální sebevraždu.
Advokát Rajchl dosud uspěl v jediné věci. Při oslovování radikálních a často proruských účastníků protivládních protestů si počínal efektivněji než jeho předchůdce Vrabel. Vytěsnil ho z veřejného zájmu a ten mu zato nemůže přijít na jméno.
Šéf strany PRO je rovněž viditelnější než zanikající Trikolora, jejíž řady opustil poté, když zjistil, že nemá šanci prorazit proti tragikomickému tandemu Zuzany Majerové a Petra Štěpánka. Svojí beznadějnou neschopností patrně směřují ke slučovacímu sjezdu s SPD.
Nenaplněné věštby
To je zatím vše, co dokázal. Hnutí PRO se sice objevilo v několika průzkumech, ale jediný seriózní agentury Kantar mu připsal tři procenta, což svědčí jen o tom, že na této pozici vystřídal Trikoloru.
Poslední Rajchlova demonstrace zůstala za očekáváním. Předpovídal účast 300 tisíc lidí, dorazila jich ani ne desetina. Přišlo jich méně než na předchozí mítink, kde chtěl zradikalizovaný dav sundávat ukrajinskou vlajku z Národního muzea. Ačkoli avizoval obsazení vládních budov, dokud vláda neodstoupí, nebyl schopen zorganizovat ani improvizovaný řetěz kolem úřadu vlády.
Rajchl předpovídal pád vlády už loni v listopadu, stejně jako kolaps průmyslu kvůli stopnutému ruskému plynu. Nekonala se ani generální stávka, ani ceny benzínu za150 korun. Nic z Rajchlových věšteb a slibů se od loňského roku nenaplnilo.
K pádu vlády nevedly ani nesrovnatelně početnější demonstrace na Letné proti Andreji Babišovi a nyní to vypadá, že přes mnoho vyřčených slov neví, co dál. A je otázka, jestli impulsem k nabrání nových příznivců bude jeho razantní postoj k setrvání v Evropské unii.
Czexit je nesmysl
Šéf PRO začal couvat už v dubnu a nyní na sociálních sítích káže svým věrným, proč je czexit nesmysl. Jeho stoupence v podstatě označil za hlupáky, kteří „vůbec netuší, co by czexit skutečně pro naši zemi znamenal, ani jak by se měl vlastně technicky provést“.
„Z mnoha debat jsem nabyl dojmu, že 95 procent těch, kteří jej požadují, si myslí, že se do Bruselu pošle jeden papír a tím to hasne,“ svěřil se. V jakých sociálních bublinách se pohybuje? Opravdu si to někdo myslí?
„Co je ale ještě horší, je fakt, že si to patrně myslí i někteří politici, kteří se na tomto silném tématu snaží získat laciné politické body, přestože vědí, že slibují zcela nerealistické chiméry,“ dodává Rajchl. Tím se jasně vymezil vůči Okamurovi, Trikoloře, Volnému, ale i rigidnímu okruhu Václava Klause.
Vůči tzv. „vlastenecké“ konkurenci se vyjadřuje velmi ostře. „Řada lidí už chápe, že je to laciná lež a snaha odvrátit pozornost od skutečnosti, že se jedná o průhledný a laciný trik,“ burcuje šéf PRO. Karikuje ty, kteří „stále ještě na tuto udičku naskakují“.
Rajchl se ohání Orbánem, který je sice vůči Bruselu kritický, ale odchod z EU neplánuje. S protřelým maďarským populistou se však poměřovat nemůže a je spíš otázkou, kolik je mezi jeho současnými příznivci těch, kdo si opravdu myslí, že stačí poslat papír do Bruselu a jsme z „totality“ venku.
Námluvy s ANO?
Nabízí se jediný důvod, proč se šéf PRO takto profiluje. Snaží se ze sebe setřást nálepku proruského aktivisty vrabelovského typu, aby byl přijatelnější na politickém trhu. Nelze si nepovšimnout, že se vůči němu – na rozdíl od SPD – nevymezuje Andrej Babiš.
Rajchl je šíbr, který se v Praze zná s kdekým. V pražských kuloárech se hovoří o tom, že za hnutím PRO stojí kontroverzní lobbista Tomáš Hrdlička, který se s Rajchlem zná už z jeho působení v Trikoloře.
Nebylo by divu, Hrdličku politické šachy baví. Dříve stál v zákulisí Věcí veřejných, Hlavu vzhůru, Úsvitu i SPD, kde měl blízko k Radimu Fialovi. I proto Babiš spolupráci s SPD odmítal a považoval Okamuru za loutku kmotrů.
Rajchl se ovšem prokazatelně zná i s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem, s nímž v letech 2009–2015 působil v dozorčí radě firmy Bioinova, jež proslula skandálními obchody s kmenovými buňkami. Začínají společné námluvy?
To je konstrukce, ke které schází mnoho kroků. Především se musí prokázat, že Rajchl není jen jeden z řady „vlasteneckých“ tribunů, který zazářil jako kometa a poté zmizel ve tmě. Komplikuje to i řevnivost v této rozdrobené části politického spektra, kde je příliš mnoho mesiášů přesvědčených o tom, že jsou jako jediní schopni hájit národní zájmy.
Rajchlův risk
Rajchl riskuje, že přímočarým odpískáním czexitu odradí těkající radikály, kteří stále hledají toho pravého vůdce, jenž jim nabídne jednoduché řešení jejich problémů. A tím je vyvázání ze západních struktur. Že má v tomto případě Rajchl pravdu, je vedlejší.
Čím se nyní bude PRO lišit od Babišova hnutí, které používá vůči EU stejnou rétoriku? Také z ní nechce vystupovat, čemuž brání obchodní zájmy majitele Agrofertu, ale má nesrovnatelně plošnější zásah v médiích i ve voličském elektorátu. Okamura tuto Rajchlovu slabinu zná a už ji používá. Považuje ho za stejně „probruselského“ jako hnutí ANO, a sám prosazuje vystoupení z EU a NATO.
Pokud by Rajchl kandidoval do Evropského parlamentu, o čemž se také spekuluje, potřeboval by při zhruba stejné účasti jako v posledních volbách na jeden mandát aspoň 160 tisíc hlasů. Kde je vezme, když je tento prostor přeplněný, zaujímá hlavně ANO a SPD, ale jistě budou kandidovat ještě další podobné subjekty?
Přitom v evropských volbách má Rajchl zřejmě nejteoretičtější šanci uspět, na rozdíl od krajských, senátních či sněmovních voleb. Jenže Babiš nezná bratra a nelze vyloučit, že si nyní šéfa PRO oprašuje jen proto, aby ubíral několik procent hlasů Okamurovi, a nadále dominoval v populistickém spektru sám.
