Když máte za rodiče skvělého režiséra Ivana Rajmonta a oblíbenou herečku, spisovatelku a výtvarnici Ivu Hütnerovou, je těžké nezdědit umělecké geny. Přesto se Matouš Rajmont herectví už nevěnuje tak aktivně jako jeho bratr Filip a „našel se“ jinde. Stal se totiž úspěšným promotérem boxerských galavečerů. Ten nejvýznamnější v pražské Lucerně se opět po roce přiblížil a jeho pořadatel deníku FORUM 24 vysvětlil, jak je složité zaplnit prostor, který k boxu patří už dlouhá desetiletí, jak pomohlo MMA bojovým sportům u nás, nebo proč ho svým způsobem herectví děsí.

Matouši, chystáte už 11. ročník Galavečeru profesionálního boxu a K1 v pražské Lucerně. Bude ještě 30. prosince čím překvapit?

Myslím, že každý rok se dá udělat tak, aby překvapil. Každý zápas je jiný a překvapení očekávám v podstatě každoročně i já. Nicméně si zakládáme třeba i na velkolepém slavnostním zahájení. To probíhá v plné režii choreografa Pavla Strouhala a Anet Antošové a pokaždé je úžasné. Co se samotných zápasů týká, tak nás letos čeká několik definitivních rozluček s profesionální kariérou a vzhledem k tomu, že se jedná o opravdové legendy bojových sportů, tak se bude na co těšit.

Mnozí možná netuší, že se ten herecký drsňák, kterého znají, věnuje i bojovým sportům. Jste teď víc promotér, moderátor nebo herec?

Já to mám tak od všeho trochu. Herectví je nárazové a představa, že bych měl čekat na nějakou roli, mě děsí. Neumím sedět a odpočívat. Moderování mě baví, ale také to vlastně není každý den. Takže se spíše považuju za produkčního, promotéra, a pak teprve za herce nebo moderátora. Nejhorší by pro mě byl stav, že bych neměl co dělat. Potřebuji se ráno probudit (v lepším případě ráno) a hned začít telefonovat, mailovat, řešit. V podstatě to mám tak, že mě stres vlastně uklidňuje.

Kolik času je třeba věnovat tomu, aby vznikl boxerský galavečer?

Aby vznikl ten náš, je ho potřeba hodně. Samozřejmě také záleží na tom, jaký ten galavečer má být. Produkce samotného boxu tak těžká není, ale nám záleží na detailech. Grafická podoba celého gala, průběh zahájení včetně programu, během večera, vizualizace celého sálu, hudební program, světelná show, efekty a další. Vzhledem k tomu, že jsme si kdysi vymysleli, že náš galavečer bude v duchu třicátých let, tak je tam dalších 100 věcí, které by s tím měly korespondovat. Takže v případě naší Lucerny je to práce téměř na celý rok, do níž se zapojuje každý z týmu.

Jak velký kolektiv spolupracovníků máte pod palcem?

Hlavní tým se skládá ze stálých členů, kteří ale pracují během roku i na jiných našich projektech, jako jsou třeba golfové turnaje, konference, koncerty a jiné eventy. V ten den samotný, letos 30. 12., je to tak obrovské množství lidí, že to asi ani nedokážu spočítat. Nicméně výhodou Lucerny, respektive té naší Lucerny je, že ji děláme už mnoho let. Takže se spolupracovníci většinou opakují a každý ví, jaký je v ten den jeho funkce. A funguje to skvěle.

Co všechno máte na starosti vy?

Já asi úplně vše. Jak už jsem zmiňoval, jsem perfekcionista a ten přehled mít chci, i když si tím kolikrát komplikuju život. To znamená, že se okolo mě mihne i třeba, jaké bude na stolech nádobí a jak bude vypadat cedulka na šatnách. Nicméně mám už zaběhnutý skvělý tým lidí, a i kdybych to neregistroval, tak vím, že to bude super. Ale ty hlavní věci, jako je startovní listina, honoráře lidí, marketing akce nebo vizualizace záleží stále na mém rozhodnutí.

Může obrovský boom MMA, okořeněný letos zápasem mezi Vémolou a Véghem, pomoci i boxu?

Samozřejmě nám to pomáhá. Za těch mnoho let, co se věnuji bojovým sportům, vidím obrovský posun, a to především ve vnímání lidí. Obrovský posun je i ze strany medií a samozřejmě sociálních sítí, takže dnes se mnoho věcí dělá jednodušeji. Ale tím, že se u lidí stále zvyšuje očekávání, tak si na sebe pak klademe vyšší nároky. Už nejde jen obvolat pár zápasníků, rozhodčích a postavit ring. Už si musíme hrát s detaily. Podívejte se třeba na Oktagon, jakou odvádí na tomto poli skvělou práci. Díky nim dnes každý ví, kdo je Karlos Vémola nebo Attila Végh. Po jejich vyprodané O2 Aréně jsem zaregistroval stovky dotazů, co jsem tomu říkal, a to i z míst, kde by mě v životě nenapadlo, že někdo bude tušit co je MMA.

Minulý rok jste poprvé představili Jakuba Štáfka, jako profesionálního boxera. Letos už byl bojovníkem MMA. Jak velkou zásluhu si připisujete? Může nějaký boxer následovat jeho příklad?

Kuba je především vynikající sportovec. Hrajeme spolu fotbal a i tam mu to jde. Viděl jsem ho hrát florbal a zase mu to šlo. Takže jeho cíle a úspěchy na poli bojových sportů se daly čekat. Sám Kuba mě před pár lety oslovil, že chce zkusit box. I kdyby mu to nešlo hned od začátku, tak u něj bylo jasné, že tomu dá tolik času, že to bude dělat jednou velmi dobře. To, že se objevil v Lucerně ve svém prvním boxerském zápase, nebyla ani tak touha se medializovat, ale opravdu si to vyzkoušet. Kuba mi volal, že by to chtěl zkusit, a když jsem viděl, jak cílevědomě za tím jde a maká, tak jsem to nakonec považoval za dobré rozhodnutí. Ten jeho zápas byl takzvaný open fight, takže ani nebyl součástí hlavní karty a proběhl ještě před samotným zahájením. Nikdo nám tak nemohl dát sežrat, že tam taháme celebrity pro zviditelnění. Navíc je každoročně vyprodáno i bez Štáfka. No, a nakonec udělal navíc i pěknej zápas. Že přešel do MMA, se ani nedivím, byla to další jeho meta, kterou také zvládl. A zdůrazňuji, že se tomu opět pověnoval tak, že nemůže nikdo nic říct. Já myslím, že to nebude dlouho trvat a Kubu uvidíme skákat na obřím můstku na lyžích. A jestli může nějaký boxer následovat jeho příklad? Samozřejmě, podívejte se třeba na Davida Hoška, jak se mu v kleci daří. Přitom je to především vynikající boxer.

Nezvažoval jste postavit vedle ringu do Lucerny i oktagon?

Oktagon (klec) jsem do Lucerny nikdy nezvažoval a do budoucna nezvažujeme. Lucerna bude vždy především boxerská.

Koho jste na galavečer nalákal letos? Nebo se snad bojovníci hlásí sami?

Letos na galavečeru uvidíme především legendy tohoto sportu. Ono už se to tak trochu v lidech propojilo, že pokud se někdo loučí s profesionální kariérou, tak by rád v Lucerně. A my jsme za to vděční. Má to většinou příběh. Není to úplně tak, že by se zápasníci hlásili sami, ale je to určitě jednodušší, pokud jde o Lucernu. Podařila se nám i jedna velká pecka. Tou je účast světové hvězdy thajského boxu Sudsakorna Sor Klinmee, který bude navíc zápasit a nejede jen jako čestný host. O jeho účast se postaral tým okolo Jiřího Apeltauera a musím tedy říct, že to z jejich strany je opravdový majstrštyk. Borec světové úrovně, který má za sebou okolo 300 zápasů, bude bojovat v Lucerně? Bomba.

Umělecké geny se musí projevovat. Kdy se pustíte do natáčení nových Pěstí ve tmě?

Pěsti ve tmě? To nezní vůbec špatně. On totiž celý příběh Vildy Jakše je obrovsky zajímavý. Uvidíme.