Novým rakouským prezidentem bude nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen. V opakovaném druhém kole prezidentských voleb porazil kandidáta Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norberta Hofera, který se mohl stát první krajně pravicovou hlavou státu v poválečných dějinách západní Evropy. Van der Bellen v první reakci na výsledek oznámil, že chce být prezidentem všech Rakušanů. Hofer, který svou porážku uznal, slíbil, že se o prezidentský úřad bude ucházet i za šest let.

Podle průběžných výsledků zveřejněných stanicí ORF vede Van der Bellen s 53,3 procenty nad Hoferem, který zatím získal 46,7 procenta. Hlasy jsou sečteny už v 94 procentech volebních místností. Zhruba 700.000 hlasů z korespondenčního hlasování se začne počítat až v pondělí, odhady je ale zohledňují. Podle televizní stanice ORF je už nyní jasné, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.

[ctete]88719[/ctete]

Hoferova porážka je těžkou ránou pro krajně pravicová hnutí po celé Evropě, která doufala, že po výhře odpůrců Evropské unie v Británii a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude výhra kandidáta FPÖ další v řadě vítězství skupin založených na kritice establishmentu. Hofera v kampani podpořila francouzská Národní fronta Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse i Alternativa pro Německo. Francii, Nizozemsko i Německo příští rok čekají volby.

Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým prezidentským kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj. V květnovém druhém kole prezidentských voleb, které následně zrušil ústavní soud, po uzavření volebních místností vedl Hofer, na stranu Van der Bellena se vítězství tehdy přiklonilo až po sečtení korespondenčních hlasů.

Velký rozdíl v počtu hlasů překvapil i Alexandera Van der Bellena. V prvním rozhovoru po oznámení předběžných výsledků řekl, že si přeje, aby o něm na konci jeho mandátu lidé nemluvili jen jako o prezidentovi, ale jako „o našem prezidentovi“.

„Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko,“ uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Slíbil rovněž, že se bude o prezidentský úřad ucházet i za šest let a už v příštích parlamentních volbách bude kandidovat znovu i do parlamentu.

Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache ve vysílání ORF vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu.

Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie. Právě strach z toho, že by mohl Hofer zpochybnit členství země v EU, podle mnohých analytiků přesvědčilo mnoho Rakušanů, aby dali svůj hlas Van der Bellenovi.

Pokud se na výsledku volby nic nezmění, ujme se Van der Bellen funkce 26. ledna. Rakušané se tak budou muset letos obejít bez tradičního novoročního projevu hlavy státu. Prezidenta nemá Rakousko od 8. července, kdy úřad opustil Heinz Fischer.

Poprvé v rakouských dějinách se s Alexanderem Van der Bellenem do čela státu dostane politik, který nebyl kandidátem ani jedné z velkých koaličních stran – sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). „Je to historický den, historický předěl,“ uvedla předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová.

SLEDOVALI JSME ON-LINE: 

19:11

Sečteno 98 % hlasů, Ven der Bellen má 53,3 %.

18:52

Vítězství Alexandera Van der Bellena v rakouských prezidentských volbách podle německého vicekancléře a šéfa sociální demokracie SPD Sigmara Gabriela znamená pro Evropu úlevu. Podobný názor má i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle kterého v Rakousku zvítězil rozum.

„Celé Evropě spadl kámen ze srdce,“ řekl Gabriel deníku Bild. „Pokud se předpoklady potvrdí, bude výsledek voleb v Rakousku jasným vítězství rozumu nad pravicovým populismem,“ dodal vicekancléř s tím, že Van der Bellenovu již jménem celé německé sociální demokracie pogratuloval.

„Po vítězství Trumpa a referendu, které rozhodlo o odchodu Británie z Evropské unie, ukázali rakouští voliči, že rozum, tolerance a lidskost nejsou ve volbách v EU jen cizími slovy,“ řekl agentuře DPA Asselborn, který patří k hlasitým kritikům autoritářství a populismu.

18:48

„Je třeba pogratulovat vítězi a popřát mu zdar při výkonu funkce,“ sdělil ČTK bez dalších podrobností předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

18:46

„Zvítězilo přání Rakušanů, aby nebylo zpochybňováno jejich členství v Evropské unii,“ řekl ČTK předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

18:45

Zprávu z Rakouska přivítal například český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

18:40

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek podotkl, že co nejlepší vztahy jsou v zájmu Česka. „Doufám, že takové budou, přestože si naše hlava státu přála v Hofburgu někoho jiného,“ napsal ČTK.

18:01

Korespondenční hlasy už vítězství Van der Bellena podle posledních součtů ohrozit nemohou.

17:55

Hlasy jsou sečteny už v téměř 70 procentech volebních místností. Van der Bellen vede s 53,3 procenty.

17:44

17:39

17:30

Volební manažer Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl uznal dnes porážku Norberta Hofera v prezidentských volbách. Řekl to stanici ORF krátce po zveřejnění průběžných výsledků voleb. Van der Bellenovi Kickl pogratuloval k vítězství.

17:16

Podle prvotních odhadů ve volbách zatím vítězí kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen. Odhady na webu rakouského listu Kurier mu přisuzují 53,6 % hlasů. Jeho pravicový protikandidát Norbert Hofer podle téhož odhadu získal 46,4 % hlasů.

17:02

Prezidentské volby skončily, poslední volební místnosti se zavřely v 17:00. První průběžné výsledky se čekají mezi 17:15 a 17:30. Zahrnuty v nich přitom budou jen ty hlasy, které voliči vhodili přímo do uren. Hlasy z korespondenčního hlasování se budou sčítat až v pondělí.

Na rozdíl od předchozích let budou předběžné výsledky známy o čtvrt až půl hodiny později. Ústavní soud, který zrušil květnové druhé kolo prezidentských voleb a nařídil jeho opakování, tentokrát totiž zakázal ministerstvu vnitra poskytnout údaje dřív než po uzavření posledních volebních místností. Předběžný výsledek hlasování ve volebních místnostech by měl být znám dnes v 19.30.

Ministr vnitra Wolfgang Sobotka dnes uvedl, že jeho úřad nezaznamenal žádné nesrovnalosti během hlasování. „Díky bohu,“ dodal. Oficiálně dnes Sobotka žádné výsledky nevyhlásí. Už dříve uvedl, že předběžný výsledek oznámí až po sečtení korespondenčních hlasů, tedy nejdříve v pondělí večer. Nevyloučil, že oficiální výsledek vyhlásí dokonce až v úterý.

16:25

V Rakousku se uzavřela první část volebních místností, v nichž v neděli mohli voliči vybírat příštího prezidenta země. V opakovaném druhém kole prezidentských voleb se o hlasy voličů uchází nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen a člen pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Květnové hlasování, v němž velmi těsně zvítězil Van der Bellen, zrušil kvůli formálním chybám při sčítání hlasů ústavní soud.

Jako první se už ve 13:00 uzavřely volební místnosti v nejzápadnější a nejměnší spolkové zemi Vorarlbersku. Ve většině ostatních spolkových zemí mohli lidé prezidenta vybírat až do 16:00 a ve Vídni a Tyrolsku ještě o hodinu déle. Celkem se dnes otevřelo více než 10.000 volebních místností.

Své hlasy do uren vhodili už oba prezidentští kandidáti. Alexander Van der Bellen hlasoval ve Vídni, Norbert Hofer v Pinkafeldu ve spolkové zemi Burgenland, kde s rodinou žije.

Hofer prohlásil, že jeho zájmem není tlačit na vypsání referenda k možném vystoupení Rakouska z EU, chce se naopak zaměřit na její pozitivní rozvoj. „Chci se věnovat pozitivní změně unie. Nechci, aby Rakousko opustilo Evropskou unii, a říkám to naprosto jasně,“ řekl Hofer novinářům v Pinkafeldu. Dodal, že mu nejde o vytvoření unie v podobě beztvaré entity, ale rozmanitého uskupení států.

Van der Bellen poznamenal, že volby významem přesahují Rakousko, neboť jsou vnímány jako lakmusový papírek toho, jak si možná povedou populisté Geert Wilders v Nizozemsku či Marion Maréchalová-Le Penová ve Francii. „Co se dnes stane tady, bude mít dopad na celou Evropu,“ řekl Van der Bellen, když odevzdával svůj hlas.

Svůj hlas odevzdali už i bývalý prezident Heinz Fischer a kancléř Christian Kern, kteří v uplynulých dnech veřejně podpořili Van der Bellena.

Na stranu kandidáta pravicové FPÖ Hofera se naopak postavila řada podobně smýšlejících politiků z celé Evropy. Mnoho úspěchu popřál Hoferovi například předseda nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, ve vítězství Hofera věří podle svého mluvčího také pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Na twitteru Hofera podpořila také politička francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) a neteř předsedkyně strany Marion Maréchalová-Le Penová. „Máš podporu patriotů z celého světa,“ napsala v němčině.

Jak hlasovali lidé, kteří přišli vhodit lístek do urny osobně, by mělo být jasné dnes kolem 19:30. Hlasy odevzdané korespondenčně se ale začnou sčítat až v pondělí, kdy by také mělo být jasné, kdo usedne v kanceláři ve vídeňském Hofburgu. Ministerstvo vnitra ale minulý týden upozornilo, že oficiální výsledek možná oznámí až v úterý.

V květnu byl po sečtení hlasů z volebních místností na prvním místě Hofer, po přičtení hlasů z korespondenčního hlasování ale nakonec zvítězil Van der Bellen. Počet lidí, kteří si vybrali korespondenční způsob hlasování, je tentokrát oproti květnu o 20 procent nižší.

Nového prezidenta mohlo či stále ještě může vybírat celkem 6,4 milionu oprávněných voličů. Podle průzkumů veřejného mínění lze očekávat, že účast bude nižší než v květnu, kdy se druhého kola voleb zúčastnilo téměř 73 procent voličů.