Rakouský spolkový kancléř Christian Kern mluví o krácení finanční pomoci Evropské unie pro země střední a východní Evropy. Kern prohlásil, že „peníze z evropského rozpočtu se musí v budoucnu mezi členské země rozdělovat spravedlivěji, než tomu je doposud“.  Snížení podílu požaduje pro země, které se „i nadále vyhýbají důslednému řešení otázek migrace“. Článek je převzat z deníku Die Welt.

Tlak na řešení uprchlické krize v Evropě roste. Rakouský kancléř Christian Kern upozornil na téma krácení plateb zemím, které se navzdory všem výzvám nadále nepodílejí na přijímání uprchlíků, bezprostředně před čtvrtečním summitem EU.

Kern deníku Die Welt řekl: „Peníze z evropského rozpočtu se musí v budoucnu mezi členské země rozdělovat spravedlivěji, než tomu je doposud. Pokud se některé země i nadále vyhýbají důslednému řešení otázek migrace, nebo provozují daňový dumping na úkor sousedních zemí, nesmí nadále dostávat miliardové částky z Bruselu.“

Některé země Evropské unie očekávají od členských zemí solidaritu, pokud jde o hospodářský rozvoj, bezpečnostní otázky nebo sankce proti Rusku, dodal Kern.

„To vede k selektivní ochotě platit“

„Ale v jiných důležitých otázkách pak nechtějí o solidaritě ani slyšet. Selektivní solidarita má do budoucna vést i k selektivní ochotě čistým příjemcům platit,“ požaduje politik FPÖ. Dále vysvětluje, že solidarita není jednosměrkou a to na to musí být při plánování financování víceletého rozpočtu Unie brán zřetel.

Kern výslovně zdůraznil, že nechce nikomu vyhrožovat, jen poukazuje na souvislosti. „Německo nebo Rakousko se budou zdráhat převádět miliardy do rozpočtu EU, pokud nedojde ke změnám v platovém a sociálním dumpingu a když nedojde ke spravedlivému rozdělení uprchlíků mezi všechny členské země Evropské unie.“ Kern dodal, že jeho země má zájem na silné Evropě. „Pokud je slabá Evropa, je slabé i Rakousko.“

S ohledem na plánované vystoupení Spojeného království z EU Kern poznamenal: „Velká Británie naposledy do evropského rozpočtu přispěla částkou 11,5 miliard euro. Tyto peníze nyní budou chybět. Jednoznačným cílem čistého plátce Rakouska je po odchodu Velké Británie své platby do Bruselu nezvyšovat.“ To se může podařit, jen pokud bude Evropská unie se svými penězi nakládat efektivněji a šetrněji.

Čistý příjemce Polsko nepřijme jediného migranta

Rakousko v roce 2015 patřilo s 851 miliony euro k čistým plátcům v EU, stejně jako Německo (14,3 miliard), Velká Británie a Francie (5,5 miliard). Středo- a východoevropské země oproti tomu více peněz z EU dostanou, než kolik na příspěvcích odvedou. Největším čistým příjemcem je Polsko s 9,5 miliardami euro, následované Českou republikou (5,7 miliard), Rumunskem (5,2 miliard) a Maďarskem (4,6 miliard).

Jsou to ale právě tyto země, které se zdráhají zúčastnit schváleného přerozdělení celkem 98 000 uprchlíků. Zatím bylo rozděleno pouze 13 500 uprchlíků. Polsko doposud nepřijalo jediného migranta, přitom jich mělo být 6182. Česká replika přijala celých dvanáct migrantů, přitom jich měla přijmout 2679.

Evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos zvažuje žaloby u Evropského soudního dvora. Řízení kvůli porušení smluv by toho ale zřejmě mnoho nezměnilo, protože by se táhlo roky a nakonec by možná bylo odloženo.

Kern ale požaduje i přehodnocení a více spolupráce při daňových sazbách uvnitř Evropské unie. Důvodem je, že Maďarsko chce letos snížit daň pro všechny podniky na 9 %. To by byla nejnižší sazba v EU. Cílem tohoto opatření je přilákat pokud možno co nejvíce firem. Sousední Rakousko by tím bylo obzvlášť zasaženo, požaduje proto férové daňové podmínky.