Chystané propouštění v Českém rozhlase vyvolalo střet mezi rozhlasovými odbory a generálním ředitelem René Zavoralem. Odboráři kritizují, že vedení ČRo v posledních letech málo usilovalo o zvyšování rozhlasového poplatku. Rozhlas také podle nich nemá jasno v programových prioritách a měl by svůj program zredukovat. Propouštění přinese pokles kvality obsahu, tvrdí odbory.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v úterý na setkání se zaměstnanci oznámil, že do 30. září propustí až 120 lidí, jak říká, „kvůli optimalizaci pracovních míst“.

Za výraznou část ušetřených peněz plánuje zvýšit ostatním zaměstnancům platy. Personální náklady teď tvoří 59 procent rozpočtu ČRo.

Snižování počtu pracovních míst bude celoplošné – o tři procenta pro všechny divize ČRo a o dalších pět procent ve vybraných úsecích.

„Prohlášení, že se nic nezruší a vše jede dál ve stejných kolejích, jen s tím, že péči o program převezmou ti, kteří setrvají, svědčí o naprosto nepřesné představě, co odliv 120 zaměstnanců přinese,“ reagovala na Zavoralův projev rozhlasová odborová organizace ROZO.

Podle předsedy odborové organizace ROZO Jiřího Hubičky přitom prostor pro propouštění v rozhlase je. Odmítá ale systém kvót, podle kterých se určitá stanice bude muset zbavit předem daného počtu lidí.

„Zvyšování mezd je naším cílem, ale ne za každou cenu. Propouštět se musí uvážlivě,“ říká Hubička pro HlídacíPes.org.

Kdo to tu fauluje?

Řada zaměstnanců v rozhlase je podle odborářů už dnes přetížena a další příděl povinností podle nich nevyhnutelně povede k poklesu kvality.

Odbory kritizují i to, že generální ředitel „otevřeně rezignoval na snahu docílit navýšení koncesionářských poplatků“, přičemž podle odborů „dobrý hospodář na tento cíl nemůže rezignovat“.

Rozhlasový poplatek se nezvyšoval od roku 2005 a jeho výše je nyní pro domácnosti 45 korun měsíčně.

Politická vůle ke zvýšení poplatků za vysílání veřejnoprávní televize a rozhlasu je však dlouhodobě velmi nízká. Přibývají naopak výzvy k zestátnění těchto médií, respektive jejich navázání na státní rozpočet.

Ostrá výměna názorů mezi zástupci odborů a ředitelem Zavoralem proběhla už na pondělním setkání se zaměstnanci.

Když odboráři přednesli své nesouhlasné stanovisko s koncepcí chystaného propouštění, Zavoral je obvinil z nekorektního jednání a z „faulu proti němu“, protože ho se svým postojem neseznámili předem.

To odbory odmítají a „faul“ vidí naopak u ředitele: „Debatu o tom, jak se bude vyvíjet program, nám slíbil už předtím, než vyhlásí tuto optimalizaci. A to se nestalo,“ říká Jiří Hubička.

Generální ředitel na setkání také několikrát zdůraznil, že rozhlas se nechystá rušit stanice ani služby ČRo nebo zužovat programovou nabídku. Odborům pak vzkázal, že „sníží otevřenost komunikace vůči nim“.

Odborů v rozhlase se zastal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

S organizací ROZO jednal tento týden již dvakrát. To, že ve stejnou dobu generální ředitel ČRo oznámil zmiňované propouštění, je ale podle něj jen náhoda. Rozhlasoví odboráři se prý zajímali o to, jak funguje ČMKOS.

Pod křídla ČMKOS

„Jsem na straně odborářů Českého rozhlasu. Nesystémový přístup, neřešení základního problému ČRo – nedostatku financí – nelze nahrazovat propouštěním, respektive potrestáním zaměstnanců, které nic pozitivního nepřinese,“ cituje Středulu zápis z jedné ze zmiňovaných schůzek, který má HlídacíPes.org k dispozici.

Ve stejném dokumentu také stojí, že ROZO v dohledné době zváží vstup do ČMKOS, a to prostřednictvím svého zastřešujícícho odborového svazu OSMedia (odborový svaz hromadných sdělovacích prostředků, který sdružuje odborové organizace v ČT, ČRo a ČTK).

Josef Středula pro HlídacíPes.org potvrdil, že odborová konfederace je vstupu veřejnoprávních odborů otevřená.

„Rozhodně ano, rozhodují o tom ale orgány ČMKOS. Takže jedna strana věci je jejich zájem vstoupit a proti tomu pak následné rozhodnutí ČMKOS, zda se vstupem souhlasí,“ říká Středula.

OSMedia (jehož předsedou je také Jiří Hubička – šéf rozhlasových odborů) svolá na září mimořádný kongres, který bude o celé věci jednat. Od vstupu do ČMKOS si rozhlasoví odboráři slibují posílení vyjednávací pozice.

„Dále kvalitnější právní služby, na které mají členské organizace ČMKOS nárok. Cítíme jako velký handicap, že mnoho jednání s vedením vedeme bez právní pomoci,“ vysvětluje Hubička.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org