Česká republika se v energetice dlouhodobě spoléhá na jaderné elektrárny. Také v programovém prohlášení současné vlády se píše, že budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání. Premiér Petr Fiala proto rovněž vyzdvihuje úspěch, kterého se podařilo dosáhnout, když Evropský parlament schválil zařazení jádra mezi udržitelné energie. Přesto je důležité připomenout, že v oblasti energetiky čeká vládu ještě hodně práce, a také cesta za novými jadernými zdroji může být poměrně klikatá.
Premiér Petr Fiala se tento týden ve svém článku pro deník Právo vrátil k tomu, jak Evropský parlament na začátku července podpořil tzv. taxonomii, která zařadila jádro a plyn mezi zelené investice. Význam, který tomu Fiala přisuzuje, je opravdu značný.
„Z pohledu Česka bylo vyjednávání o podobě taxonomie životně důležité kvůli energetice. Nemůžeme do budoucna spoléhat jen na solární, větrnou ani vodní energii, protože k tomu nemáme přírodní podmínky. Proto je pro nás klíčové jádro. Je to základ, na němž bude stát celý náš energetický sektor včetně obnovitelných zdrojů. Stávající jaderné elektrárny ale postupně dožívají, a abychom mohli stavět nové, musíme je nějak financovat,“ vysvětloval Fiala, proč je pro Českou republiku tak zásadní, aby jádro spadalo do kategorie udržitelné energie a banky na stavbu bloků jaderných elektráren chtěly půjčovat peníze.
V závěru svého článku pak zdůraznil: „Podmínky pro rozvoj jaderné energetiky nyní máme, spustili jsme tendr na dostavbu Dukovan, cesta k dalším blokům je volná. Máme tak šanci dlouhodobě zajistit českým občanům a firmám dostatek dostupné energie.“ Na twitteru po hlasování o taxonomii premiér Fiala dokonce napsal: „Díky přijaté taxonomii českým občanům do budoucna zajistíme levnou a dostupnou energii.“
Takhle to samozřejmě zní velmi jednoduše, skutečnost je ale trochu složitější. Jednak v současné době je vypsaný tendr pouze na jeden jaderný blok v Dukovanech s výkonem 1200 megawatt. Ten by měl podle dosavadních informací stát přibližně 160 miliard korun v cenách z roku 2020 a jeho zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Přitom v současné době je u nás celkem šest jaderných bloků, dva o výkonu více než 1000 megawatt v Temelíně a čtyři s výkonem 510 megawatt v Dukovanech.
Násobek cen minulé dekády
Velkou neznámou je však to, kdy přesně bude nově postavený blok spuštěn a kolik se za něj zaplatí. Vzhledem k tomu, jak se jaderné projekty v Evropě obecně zpožďují a prodražují, se dá očekávat, že jeho cena bude výrazně vyšší, než se původně předpokládalo, a uvedení do provozu proběhne rovněž později než v roce 2036.
Když tedy Fiala říká, že díky jádru a taxonomii se dá zajistit dostatek levné a dostupné energie, záleží na tom, co konkrétně tím myslí. Investor a menšinový akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr například upozorňuje na to, že žádná levná energie ve smyslu ceny z druhé poloviny minulé dekády, kdy elektřina na roční bázi stála 30 až 50 EUR/MWh, už nebude, protože zmíněná taxonomie, Green Deal a emisní povolenky EU ETS otevřely cestu k novému cenovému normálu, který bude na násobku cen minulé dekády. Zároveň ale bude výrazně nižší, než za kolik se elektřina na energetické burze prodává teď.
Další věc je, jestli elektřiny z jádra bude dostatek. Skupina ČEZ kromě bloku, na který je už vypsaný tendr, rovněž plánuje stavbu dalších tří jaderných bloků – dvou v Temelíně a jednoho v Dukovanech. Generální ředitel společnosti Daniel Beneš už dříve uvedl, že práce na přípravě temelínských bloků se urychlily, aby byly splněny podmínky výše zmíněné taxonomie. Nové bloky by tak musely získat stavební povolení do roku 2045, aby byly uznány za udržitelné a mohly být financovány v rámci taxonomie.
Nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku v Dukovanech je také součástí zadávací dokumentace na stavbu nového bloku v Dukovanech, na kterou byl již zahájen tendr. Stavba dalších bloků má rovněž oporu v programovém prohlášení vlády, kde se uvádí, že kabinet připraví podklady pro rozhodnutí o dalších blocích ve stávajících jaderných lokalitách Temelín a Dukovany.
Výstavba malých modulárních reaktorů
Značně nejasné ovšem je, jestli se uvedené bloky stihnou postavit včas. Jednak je třeba vzít v úvahu, kdy skončí životnost bloků, které jsou dnes v provozu. Podle ředitele divize jaderná energetika a člena představenstva ČEZ Bohdana Zronka chce společnost obě jaderné elektrárny provozovat nejméně 60 let. Dukovanská jaderná elektrárna přitom své jaderné bloky uváděla do provozu postupně v letech 1985 až 1987 a Temelín byl spuštěn v roce 2000. Z toho plyne, že jeden plánovaný jaderný blok v Dukovanech ve výsledku nenahradí ani ty dosluhující staré, a těžko říct, kdy přesně by mohl být v provozu další jeden blok v Dukovanech a dva v Temelíně.
Kromě toho má být ale ukončen provoz uhelných elektráren. I programové prohlášení současné vlády počítá s odklonem od uhlí do roku 2033 a podle Beneše aktuální tržní podmínky indikují ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny ČEZ nejpozději do roku 2030.
Je pravda, že ČEZ také počítá s výstavbou malých modulárních reaktorů, přičemž první by měl být v provozu do roku 2035 v Temelíně. A společnost jich po roce 2030 plánuje stavět hned několik. Zároveň je však nutné brát v potaz to, že tyto reaktory se v současné době teprve vyvíjejí a první komerčně využívané malé modulární jaderné reaktory ještě nikde na světě nejsou v provozu. Hovoří se ale o tom, že by se to mohlo změnit už na konci tohoto desetiletí.
V této situaci je klíčové, aby vláda splnila dva důležité úkoly, které rovněž vyplývají z jejího programového prohlášení. Jednak se do konce roku 2023 zavázala připravit aktualizaci Státní energetické koncepce ČR s ohledem na klimaticko-energetické cíle EU a současně do konce roku 2022 slíbila připravit nový energetický zákon, který má obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku – vlastníkům se tak zjednoduší instalace zařízení na domech a získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat.
Aktualizace Státní energetické koncepce ČR by mohla vyjasnit budoucí plány státu v oblasti energetiky a dát odpověď na otázku, zda nové jaderné zdroje mohou skutečně přinést dostatečné množství levné a dostupné elektrické energie a zda se opravdu může všechno stihnout tak, abychom v každý moment měli elektřiny dost. Zmíněná novela energetického zákona by pak mohla dát zásadní impuls tolik potřebné decentralizaci naší energetiky, což by podpořilo vznik mnoha nových malých zdrojů energie.