„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo,“ prohlásil minulý týden český prezident Miloš Zeman. Podle ČTK v minulosti rovněž mluvil o tom, že Česko může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka v uskupení, a kritizoval také Atény za liknavost při ochraně schengenských hranic.
Dnes řecký velvyslanec v Praze Panajotis Sarris odletěl do Atén, kam byl povolán ke konzultacím, které v diplomacii představují důraznou formu protestu, ministerstvo zahraničí o ní hovoří jako o výjimečném opatření. Podle Evy Žižkové z řeckého velvyslanectví v Praze šlo o rozhodnutí řeckého ministerstva zahraničních věcí.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek se chystá ve středu zavolat svému řeckému protějšku Nikosi Kotziasovi, aby mu objasnil důvody řeckého rozhodnutí.
Podle mluvčího řeckého ministerstva zahraničí podalo Řecko již v minulosti proti Česku protestní nótu kvůli sérii protiřeckých výroků ze strany českých činitelů. Konzultace řeckého velvyslance v Aténách představuje další etapu protestu.
Řecký server Tribune.gr dokonce uvádí, že nyní jsou Atény krok od úplného přerušení diplomatických vztahů. S odvoláním na řecké diplomatické zdroje dále informuje, že vztahy mezi oběma zeměmi se mohou opět zlepšit, pokud se sporné výroky „opraví“. Hrad se k postupu Řecka vyjádřil zatím jen zdrženlivě.
„V každém případě z diplomatických důvodů nebudu samotný krok nikterak komentovat,“ prohlásil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček a pozastavil se nad tím, že Řecko ke kroku přistoupilo nyní, byť se Zeman podobně vyjadřoval již v minulosti. „Pan prezident na tomto názoru trvá, bude trvat a bude ho nadále veřejně prezentovat,“ dodal Ovčáček.
Zemanův kritizovaný výrok zazněl před týdnem v rozhovoru pro slovenskou agenturu TASR, kde se vyjadřoval k situaci v eurozóně. Řecké ministerstvo zahraničí na jeho slova reagovala už v pátek: „Česká republika je členem Evropské unie také díky Řecku,“ prohlásil mluvčí jejich ministerstva.
Výroky Miloše Zemana nevzbudily mezinárodní pozornost poprvé. Počátkem října 2013 popudil Palestince i představitele Ligy arabských států výrokem o přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Na setkání občanů v Kadani zase prohlásil, že přestože je Turecko členem NATO, někdy se spíš chová jako spojenec Islámského státu, a kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur za udržení dvou milionů uprchlíků na svém území.
Na závěr jsme pro vás vybrali přehled nejznámnějších výroků českého prezidenta k mezinárodnímu dění, Best of Miloše Zemana:
„Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem.“ (Parlamentní listy.cz/5. dubna 2015).
„Má první kritika současné EU směřuje k takzvané měkké politice, která mi připomíná appeasement ve 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu… Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání.“ (Humboldtova univerzita/27. června 2013)
„Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát.“ (Rhodos/26. září 2014)
„Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem.“ (rozhovor pro ruskou televizní stanici První kanál/17. listopadu 2014).
„Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci.“ (25. listopadu 2014).
„Muslimští fanatici nedávno v Nigérii zajali 200 mladých křesťanských dívek. A v květné Evropě se v srdci EU nedávno odehrál odporný atentát v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitismus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají.“ (Lidové noviny/7. června 2014).