Řecký parlament s přispěním opozice schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Tu silně zadlužené Řecko nutně potřebuje k odvrácení platební neschopnosti. Reformními návrhy se budou odpoledne zabývat ministři financí eurozóny, kteří rozhodnou, zda má smysl o poskytnutí pomoci jednat.

Řecká vláda reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření předala již ve čtvrtek představitelům eurozóny. V třísetčlenném parlamentu podpořilo vládní plán 251 zákonodárců, k získání souhlasu s reformami potřebovala vláda i hlasy opozice. Někteří členové vládní strany SYRIZA, včetně dvou ministrů, totiž byli proti, nebo se hlasování zdrželi. To podle agentury AP vyvolává pochybnosti ohledně stability vlády.

Již před hlasováním vyzvalo několik členů strany SYRIZA k návratu k drachmě, pokud nebude možná dohoda s mezinárodními věřitelskými institucemi bez úsporných opatření. V pátek večer v centru Atén protestovalo proti úsporným opatřením zhruba 7000 lidí.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) podle zdroje agentury AFP hodnotí reformy kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč).

Podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací je nyní „stoprocentně jisté“, že ministři financí eurozóny se dohodnou na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu pro Řecko.

Řecký premiér Alexis Tsipras po schválení reforem parlamentem prohlásil, že vláda získala silný mandát k dokončení jednání s věřiteli. Dodal, že prioritou je nyní dosáhnout pozitivního výsledku jednání.

Atény výměnou za pomoc slibují udržení a zvyšování primárního rozpočtového přebytku, zvýšení některých daní, snížení výdajů například na obranu, postupnou reformu penzí i veřejného sektoru, lepší výběr daní i pokračování privatizace. Tyto reformy jsou podobné dřívějším návrhům věřitelů, které Řekové minulý týden v referendu odmítli.