Volodymyr Zelenskyj v Česku FOTO: Pavel Hofman /FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman /FORUM 24
Andreas Papadopulos, redaktor České televize, položil ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému na čtvrteční tiskové konferenci v Praze dvě otázky, přičemž ta druhá, osobní, vyvolala řadu reakcí. Redaktor chtěl vědět, jak hodlají Ukrajinci zajistit, aby na v budoucnu osvobozených ukrajinských územích nedošlo k „odsunu“ ruskojazyčných obyvatel, stejně jako byli v minulosti odsunuti sudetští Němci z Čech. Podle bývalého ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise ale očividně nepochopil, co se na Ukrajině děje.
Zahraniční redaktor Andreas Papadopulos sám označil svou druhou otázku za osobní i vzhledem k tomu, že se od začátku invaze Ruska na Ukrajinu na východě země několik měsíců pohyboval. Vytvořil v ní paralelu mezi aktuální válečnou situací na Ukrajině a násilným odsunem sudetských Němců z Česka po roce 1945.
„Vy jste dnes v Česku a my máme tady v naší zemi historickou zkušenost po roce 1945 – říká se tomu nekontrolovaný, násilný odsun Němců. To byly desítky tisíc lidí, kteří žili na území nepřítele, hovořili jazykem nepřítele, ale velmi často nepřáteli nebyli. A já se chci zeptat, jak vy a vláda, která vám podléhá, zajistíte, že se tento odsun nebude opakovat na v budoucnu osvobozeném Krymu a v Donbasu. Mám na mysli ty obyvatele Ukrajiny, kteří sice možná hovoří rusky, ale chtějí to, čemu se říká ruskij mir,“ zeptal se redaktor.
Na tuto otázku reagoval bývalý velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis. Papadopulos podle něj očividně nepochopil, co se na Ukrajině děje a o co zemi jde. „Promiňte, ale dotaz ČT na prezidenta Ukrajiny na společné tiskové konferenci o „odsunu“ svědčí o tom, že pan redaktor, ačkoliv byl na Ukrajině mnohokrát (za což mu děkuji), stále nepochopil, co se tam děje a o co nám jde,“ napsal na svém twitterovém účtu.
Podle politického komentátora Zdeňka Šarapatky byl předčasný, exhibiční a aktuálně bez kontextu. „Co má Zelenskyj uprostřed zuřivé války, kde na ruskou agresi umírají celé rodiny včetně děcek jeho země, proboha odpovědět?“ reagoval.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, naopak dotaz označila za případný, byť nepříjemný a neslavnostní. „Život je už takový. Ten problém existuje a existovat bude, je lepší ptát se než se ho snažit vytěsnit,“ okomentovala otázku.
Prezident Zelenskyj zprvu otázce přímo neporozuměl, každopádně po upřesnění vysvětlil, že Rusko od začátku invaze zavraždilo nejvíce ruskojazyčných obyvatel. „Skutečně na východním území země byla většina ruskojazyčných lidí, v jižní části Ukrajiny se mluví zároveň rusky a ukrajinsky,“ uvedl s tím, že v Charkově se mluvilo zároveň rusky a ukrajinsky. Zároveň připomněl, že Rusko nemá ze strany těchto občanů podporu, protože „zabili spoustu ruskojazyčných lidí a zničili východní města, jako Mariupol nebo Bachmut. Ta města už neexistují,“ řekl.
Většina ruskojazyčných občanů Ukrajiny podle Zelenského přechází na ukrajinský jazyk a to se ještě nikdy nestalo, jak podotkl. „Proč se to děje? Protože už nemohou jinak. Nenávidí ruský jazyk, to je důležité,“ zdůraznil prezident.
Andreas Papadopulos se v první řadě zeptal, co ukrajinský prezident říká svým protějškům během tohoto aktuálního kola jednání o protiofenzivě, o jejím průběhu a jak ji hodnotí. Na to mu prezident odpověděl, že Ukrajina útočí a drží si iniciativu. Ofenziva sice není rychlá, ale Ukrajinci postupují kupředu a necouvají jako Rusko, proto ji vnímá pozitivně. Zelenskyj zároveň poděkoval všem partnerským zemím a vyzdvihl rozhodnutí Bulharska podpořit vstup Ukrajiny do NATO. V souvislosti se vztahy s Českou republikou řekl, že přátelům je potřeba věnovat větší pozornost než partnerům.
