Tomio Okamura nám sděluje na svém facebooku, že je zřejmě poslední záchrana pro město Úpice. Dostal prý od ředitele tamní ZŠ zoufalý dopis, aby pomohl s nepřizpůsobivými.

Není úplně jasné, jestli ředitel školy napsal jen Okamurovi. Co se ale můžeme dočíst, je skutečně volání o pomoc, a tak bylo třeba přizvat věhlasného odborníka. Dočteme se tam například:

„Roste počet rodin, ve kterých rodiče nepracují a v tomto duchu jsou vychovávány děti již od nejútlejších let („nic nemusím… za nic nezodpovídám… všichni jsou na mě krátcí… když potřebuji, tak dostanu vše od státu…“). Vyrůstá nám generace nezodpovědných lajdáků, neplatičů, zkrátka lidí, kteří nechtějí a nebudou dodržovat žádná pravidla. Vzhledem k tomu, že se jedná o rodiny s velkým počtem dětí, přibývá počet takových osob geometrickou řadou a za chvíli bude situace neúnosná.“

Pak se zachází do detailů, jde celkem o 14 bodů. Těch prvních sedm zní takto:

1. Časté absence – děti nechodí do školy, rodiče omlouvají (rodinné důvody).
2. Neomluvené absence – rodiče děti neomlouvají, z učitelů se stávají „naháněči“.
3. Dluhy ve škole (pomůcky, kurzy, exkurze…).
4. I když děti pomůcky obdržely, do školy je nenosí, nebo je ihned zničí.
5. Nemají přestrojení na tělocvik.
6. Nedodržují hygienu – mají špinavé a roztrhané pomůcky, často i plesnivé, vše je cítit kouřem. Děti chodí špinavé v potrhaném oblečení.
7. Rodiče své děti nepodporují ve vzdělání. Děti od malička vědí, že nic nemusí. Od mala tvrdí, že budou na „sociálce“.

A tak dále.

Už to ale bude dobré, protože Tomio též píše: „Právě jsem na besedě se studenty gymnázia v Královéhradeckém kraji, kde se na mne vedení města obrátilo s dopisem ve věci zcela neúnosné situace soužití s nepřizpůsobivými občany. Dopoledne jsem již jednal se starostou města a s ředitelem Základní školy, kteří výzvu iniciovali. Hovoříme o konkrétních návrzích řešení, které situaci vyřeší.“

Tak určitě. A až to vyřeší, dostane Nobelovu cenu, nebo dvě, protože zatím se takové věcí buď řešily, nebo neřešily, ale že by se vyřešily, to se ještě v dějinách nestalo.

Aby bylo jasno, ty problémy určitě existují, ale není jasné, jak může nějakého ředitele školy napadnout, že se má s prosbou o pomoc obracet na politického demagoga Tomia Okamuru. Nebo že by takovou osobu měli pustit na debatu se studenty. Nejde o to, že by Okamura neměl svobodu slova, ale že je to ztráta času a škola by mohla pozvat někoho užitečnějšího. Jak by mohl Okamura řešit potíže s nepřizpůsobivými, když se sám ještě nepřizpůsobil přijatelným normám života v moderní demokracii.

Jakého obskuranta si pozvou na pomoc a besedu příště?