To nejneutrálnější, co se dá říci o řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi je to, že je podivný. Byl členem poroty udělující takzvanou Krameriovu cenu. Poroty, kde sedí jeden proruský dezinformátor vedle druhého, a podle toho pak vypadají laureáti. Nepřišlo mu na tom nic divného. Jistě, podivnému nepřipadá nic podivné.

Teď René Zavoral pokračuje v poněkud temných krocích. Jak si všimli uživatelé českých sociálních sítí a psal o tom například Hlídací pes, bývalý ředitel RTVS na Slovensku Jaroslav Rezník, který skončil v létě v čele veřejnoprávních slovenských médií, se objeví v Českém rozhlase. Generální ředitel ho zaměstnal ve svém sekretariátu jako „odborného pracovníka“.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Co je na tom zvláštního? Hlídací pes to shrnuje stručně: „Ještě jako šéf agentury TASR musel vysvětlovat, proč podepsal spolupráci s kremelskou agenturou Sputnik… Letos, stále pod Rezníkem, slovenská veřejnoprávní televize také ‚zaspala‘ začátek války na Ukrajině a začala o ní informovat až se zpožděním.“

Ta spolupráce se Sputnikem byla také zajímavá. Podle dohody (jaro 2017) si TASR a Sputnik měly „vyměňovat obsah, jazyk a rozvíjet společné projekty zaměřené na posílení vztahů mezi Ruskem a Slovenskem“. Tak to aspoň psal Sputnik. Co je to „vyměňovat si jazyk“, netušíme. Zatím u nás známe jen obrat „dát jazyk“ od putinovského paňáci Jaroslava Foldyny, tak to bude třeba něco důvěrného a slovanského.

Ještě k Rezníkovi. Když invaze na Ukrajinu začala, pozvali jako jednoho z prvních hostů zcela Kremlu oddaného Jána Čarnogurského. No jasně, kolaboranta je třeba nasadit hned, aby snad nechyběl do spektra „názorů“, rozuměj ničím nepodložených blábolů.

Slovenský server Omediach.com zjistil, co má u nás pan Rezník dělat: „Jeho náplní práce bude vytváření dokumentů, dat a analýz, které může vedení ČRo využít v oblasti strategického rozvoje ČRo jako média veřejné služby. Popíše a zanalyzuje také možné příležitosti pro rozvoj ČRo na mediálním trhu z hlediska obsahu a formátů.“

Pan Zavoral není jediný zvláštní člověk, který se pozoruhodně pevně někde uhnízdil. S děkanem Miroslavem Ševčíkem si zřejmě sdělili nějaké tajemství východní provenience, jak se to dělá. Částečně té strategii rozumíme. Základem je vytvořit si z oddaných stoupenců kolem sebe neprůstřelnou vozovou hradbu a ostatní pak mohou jen bezmocně přihlížet.

Problém je v tom, že od určitého množství exemplářů je vřeštění kremelských hlásných trub už poněkud obtěžující.