Andrej Babiš se setkal s ředitelkou CIA Ginou Haspelovou, což vzbudilo vlastně ještě větší pozornost než setkání s prezidentem Trumpem. Už proto, že vlastně nevíme, proč se takové zvláštní pozornosti našemu politikovi dostalo.

Paní ředitelka Haspelová je rozhodně zajímavá osobnost. Celoživotní pracovnice tajné služby má pověst poněkud drsné dámy. Zdá se, že oprávněně.

Její nástup do funkce byl spojen s připomínáním její minulosti, především s událostmi od konce října 2002. Tehdy se stala šéfkou tajné věznice CIA v Thajsku, která měla kódové označení Kočičí oko. V ní byli drženi podezřelí teroristé z al-Káidy, například Abd al-Rahim al-Nashiri a Abú Zubajdá. Jako metoda výslechu se tam používalo mučení vodou známé pod názvem waterboarding. Abú Zubajdá byl waterboardingu podroben třiaosmdesátkrát, al-Nashiri dvakrát. Třetí vězeň z řad al-Kajdy Chálid Šajch Muhammad, jeden z hlavních plánovačů 11. září, byl takto (ovšem jinde) mučen 183krát během jednoho měsíce a to po svém zadržení v roce 2003.

Bylo to všechno k něčemu? Názory na účinnost mučení se liší a vede se o tom emočně vypjatá debata. Po důkladném studiu došel senátní vyšetřovací výbor k závěru, že používání mučení a dalších tvrdých vyšetřovacích metod neposkytlo žádné informace, které by nebylo možno získat jinde nebo jinými prostředky. V reakci na to vedoucí představitelé a bývalí pracovníci CIA uvedli, že tyto metody vedly k získání informací, které mimo jiné vedly k identifikaci úkrytu Usámy bin Ládina v Abbottabádu v Pákistánu.

Bylo to po útocích 11. září a heslem byla válka s terorismem. Mezitím se ale doba přece jen změnila a v roce 2009 prezident Barack Obama podepsal nařízení, které zakazuje waterboarding a další „posílené techniky výslechu“. Mezinárodní červený kříž klasifikoval v roce 2014 waterboarding jako mučení s tím, že tato praxe porušuje Ženevskou konvenci.

Pak slovo znovu ožilo během prezidentské kampaně Donalda Trumpa. „Miluji waterboarding a myslím, že je skvělý,“ řekl Trump v Indianapolisu. Dodal, že „by zavedl peklo mnohem horší než waterboarding“ a že USA „budou muset dělat věci, které jsou skoro nemyslitelné.“

Tehdy se to líbilo senátorovi Tomu Cottonovi, který řekl, že podle něj není waterboarding mučení a Amerika nikoho nemučí a mučit nebude. Připomněl, že se tato technika zkoušela na dobrovolnících z řad amerických vojáků a rozhlasových dýdžejů. Nikdo by se přece dobrovolně nehlásil na mučení.

Jenže už několik let předtím (v roce 2009) se Erich „Mancow“ Muller, konzervativec, mediální postava, sportovec a tehdejší stoupenec waterboardingu přihlásil, že to vyzkouší. Prohlásil pak topení za „absolutní mučení“. Před pokusem odhadoval, že by vydržel třicet až čtyřicet vteřin. V průměru se praktikuje čtrnáct. Navrhli mu pět, vydržel šest.

Vraťme se k současné ředitelce CIA. Počátkem února 2017 napsal list The New York Times, že Gina Haspelová vedla tato mučení u obou výše zmíněných teroristů, al-Nashiriho a Zubajdáha. Když se ukázalo, že se Haspelová nemohla podílet na mučení Zubajdáha, protože se stala šéfkou základny až potom, kdy jeho výslechy probíhaly, byla zpráva opravena. Organizace ProPublica a The New York Times ale trvaly na tom, že byla zapojena do mučení al-Nashiriho.

V srpnu roku 2018 byly zveřejněny zprávy z listopadu 2002, které Haspelová podepsala a možná i napsala. Ty podrobně popisují mučení Nashiriho, včetně toho, že s ním bylo tlučeno o zeď, že ho zavřeli do malé bedny, mučili ho waterboardingem, nenechali ho spát a zbavili ho oblečení, vyhrožovali mu, že ho nechají zabít a nadávali mu.

Haspelová hrála roli při zničení 92 videozáznamů o výsleších, které ukazovaly mučení jak v této věznici, tak i na jiných místech tajně provozovaných zpravodajskou službou. Podle částečně odtajněného dokumentu CIA je zřejmé, že instrukce pro nový způsob uchovávání záznamů ve věznici v Thajsku byly přijaty koncem října 2002, krátce po příchodu Haspelové a pak také došlo ke zničení videozáznamů.

Při svém nástupu do čela CIA nová ředitelka ujišťovala, že tyto metody se již nebudou používat, ale myslí si, že výsledky přinesly.

Bylo by jistě zajímavé vědět, proč se tato pozoruhodná dáma chtěla setkat zrovna s Andrejem Babišem, o čem spolu mluvili a jaký dojem na sebe vzájemně učinili. To se nejspíš v dohledné době nedozvíme. Premiér se ovšem může chlubit, že s někým takovým možná nemluvil ani za svého zpravodjského mládí.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora