Návrh reformy školství z pera týmu ODS je na světě a byl představen odborné i laické veřejnosti. Vychází z faktu, že globalizace, digitalizace, rychlé technologické změny i společenské proměny jsou realitou, před kterou se už není možné dále schovávat. Úspěšné vzdělávací systémy ve světě jsou charakteristické svou modularitou a flexibilitou, naše školství je naopak charakteristické svojí těžkopádností – to prostě musíme změnit. 

„Během posledního roku jsem navštívila desítky škol napříč českými regiony. Naslouchala jsem starostům, ředitelům, učitelům i samotným žákům. Tato intenzivní diskuze mi pomohla vytvořit komplexní návrh 10 klíčových opatření, která reflektují reálné potřeby našich škol,“ říká autorka návrhu, poslankyně Renáta Zajíčková. O co konkrétně jde? 

1. O prodloužení povinné školní docházky ve formátu 8+2,
2. jednotnou závěrečnou zkoušku na ZŠ,
3. změnu architektury základního školství 3+3+2,
4. malou a velkou maturitu,
5. revizi inkluze,
6. profesionalizaci kariérového poradenství,
7. optimalizaci školské infrastruktury,
8. modulární systém výuky,
9. digitalizaci a vzdělávací účty,
10. systém celoživotního vzdělávání.

Nejviditelnější změnou, kterou tento návrh představuje, je vrácení délky základní školy zpět na 8 let při prodloužení povinné školní docházky na 10 let, dva zbývající roky by tak každý student povinně absolvoval na střední škole. Povinný přestup na střední školu znamená šanci například pro ty děti, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí a ze základní školy míří rovnou na úřad práce – jen v letošním roce jich úřady evidují více než 5000, což je rekordní a hrozivé číslo. Tito lidé v podstatě již v dětském věku ztratí šanci na lepší život, což mimo jiné znamená i nemalou finanční zátěž pro státní rozpočet, a to nejen v sociální oblasti. 

Dalším návrhem je zavedení jednotného závěrečného výstupu ze základní školy. Zjednodušeně řečeno jde o zkoušku, kterou by skládali všichni žáci, v ideálním případě před podáváním přihlášek na střední školy. Každé dítě, i to, které si nevěří nebo nemá podporu v rodině, by vědělo, na co má, a mohlo by volit střední školu právě s ohledem na své skutečné studijní předpoklady. Tato změna by mohla pomoci vyřešit obrovskou provázanost mezi statusem rodiny a mírou dosaženého vzdělání, které jsou v České republice mimořádně silné. Naše společnost přichází o velké množství talentů z řad dětí, které vyrůstají v rodinách, které na vzdělání nekladou přirozený důraz, i když jejich vlastní schopnosti by jim vyšší vzdělání bez problémů umožňovaly. Společná závěrečná zkouška by také změnila nežádoucí současnou praxi, kdy je devátá třída jen jakousi přípravkou na Cermat zkoušky pro ty, kteří chtějí pokračovat ve studiu, a ztraceným rokem pro všechny ostatní.     

Dále reforma navrhuje rozdělit dlouhé období školní docházky na pomyslné kratší úseky s „kontrolními body“ po třetí, šesté a osmé třídě (3+3+2) na základní škole a následně druhém a čtvrtém ročníku střední školy (malá a velká maturita). Tyto „kontrolní body“ by umožňovaly například srovnání kvality jednotlivých škol a včasné odhalení těch, kterým se z různých důvodů nedaří. Takovým školám by pak mohla být nabídnuta pomoc. První rok nižší střední školy by pak nabízel zčásti nezbytný všeobecný základ (moderní dějiny, občanský život, finanční, mediální a digitální gramotnost) a z části společný odborný základ příbuzných oborů. Druhý rok nižší střední školy a tedy pro některé poslední rok povinné školní docházky by se pak zaměřil na užší specializaci podle zvoleného oborového zaměření i osobních preferencí každého studenta. Následovala by takzvaná „malá maturita“, která by byla garancí zvládnutí základních předpokladů pro uplatnění na trhu práce i v běžném životě. Reforma samozřejmě počítá se zachováním současných středních škol, jak jsme na ně zvyklí, nic neruší, jen otevírá další možnosti studia a uplatnění pro ty, o jejichž potenciál nyní přicházíme.     

Důležitým bodem je také nezbytná revize velice široce pojaté inkluze, která aktuálně patří mezi nejbolavější místa českého základního školství. S praktickými výzvami dnešní doby (finanční gramotnost, mediální gramotnost apod.) již nyní pomáhá modulární systém výuky, kdy školy aplikují již připravené a prověřené vzdělávací moduly věnující se konkrétním oblastem. Modulární výuka je však řešením i v mnoha dalších oblastech. 

Reforma dále řeší profesionalizaci kariérového poradenství, digitalizaci, která sníží administrativní zátěž zvláště v rutinních úkonech, nebo zavedení vzdělávacích účtů a s tím spojené nastartování systému celoživotního vzdělávání, bez kterého se do budoucna neobejdeme. Z mnoha studií totiž vyplývá, že do poloviny 21. století zanikne nebo se naprosto promění až 50 % dnes známých povolání. Jedinou možností, jak na tyto změny reagovat, je připravit se na nutnost celoživotně se vzdělávat a své znalosti si neustále doplňovat.          

Je logické, že každá změna vzbuzuje obavy či dokonce strach. Bohužel až příliš velké množství ředitelů či učitelů se drží v pohodlných vyjetých kolejích „takhle jsme to dělali vždycky“ a jen výjimečně připravují žáky na aktuální a praktické výzvy reálného života. Celý současný vzdělávací systém je roztříštěný a nepružný. Na aktivní ředitele či učitele, kteří v sobě mají entuziasmus a chuť něco měnit, se mnohdy hledí jako na sprosté podezřelé. Změn se obávají i žáci, rodiče a zřizovatelé škol (mnohdy velmi malé obce). Je to přirozené. Návrh reformy chce ale zřizovatelům i školám rozvázat ruce při správě školské infrastruktury a zároveň vyvinout tlak na profesionalizaci řízení vzdělávání. Chce také zjednodušit přechody mezi základními a středními školami a poskytnout žákům možnost postupné specializace spojené s rozvojem jejich vlastních talentů i studijních či jiných předpokladů. Vyžaduje to ale odvahu ke změně. 

Díky úsilí desítek odborníků a podpoře vzdělávací komunity máme nyní k dispozici návrh, který může zásadně změnit směřování českého školství. „S velkým vděkem ke všem, kteří se podíleli na formování tohoto návrhu, chci vyzvat odbornou i laickou veřejnost: zapojte se do debaty o budoucnosti vzdělávání. Najděme společně odvahu překonat přežitý systém a vytvořit takové školství, na které budeme moci být právem hrdí,“ dodává šéfka pracovního týmu a autorka návrhu, poslankyně Renáta Zajíčková. 

Vyšlo na webu Pravý břeh.