Aneb Nesmysly v EET IV. Zatímco Andrej Babiš (ANO) si jako podnikatel díky aktuální vládě užívá vratek daně z pohonných hmot i různých obřích dotací, jako ministr financí zavádí u řady podnikatelů dohled finanční správy pomocí „online pokladen“ nad každou korunou obdrženou v hotovosti či při platbě kartou.

Některé zákony jsou sepsány tak, že si podnikatelé musí dávat pěkný pozor na každou maličkost, aby si nepřivodili problémy. Ještě před několika málo lety se třeba podnikatel, který přijal službu od někoho podnikajícího mimo Evropskou unii, stal plátcem daně z přidané hodnoty. Stačilo málo. Třeba stáhnout si do počítače určeného k podnikání (a zaneseného do daňově uznatelných nákladů) nějaký americký antivirový program, aniž by si uvědomil tyto daňové důsledky. Od roku 2013 se z takových nešťastníků stávají pouze tzv. „osoby identifikované k dani“, nikoli plnohodnotní plátci DPH.

Obdobné nepříjemné překvapení čeká na řadu podnikatelů, kteří si nechtějí pořizovat „online pokladny“ s kvalitními tiskárnami, žádat o přihlašovací údaje do systému, zajišťovat si třeba někde na horách stabilní připojení k internetu a podobně. Online evidence tržeb se však bude postupně týkat téměř všech odvětví (s výjimkou např. bank, některých automatů či veřejných záchodů), od instalatérů, přes obvodní i veterinární lékaře nebo kadeřnice až po prázdninové autokempy, sobotní trhy se zeleninou či vánoční prodej kaprů. Pokud jste podnikateli (třeba i velmi malými, sezónními apod.) a vaše příjmy z podnikání nejsou pouze ojedinělé, budete se muset napojit na „Babišovu“ centrálu.

Vyhnout se všem starostem s „online pokladnami“ pak můžete jedině tak, že nebudete přijímat platby v hotovosti, platební kartou, šekem ani podobnými způsoby. Evidenci podléhá i platba provedená prostřednictvím žetonů, bitcoinů, poukázek na zboží, platební brány na internetu apod. Jen vás ještě musíme upozornit, že platby kartou či přes mobil prostřednictvím virtuální karty jsou v zákoně zahrnuté do povinné online evidence, byť by se jednalo o převod z jednoho bankovního účtu na druhý. Osvobozen je jen klasický bankovní převod nebo třeba naturální směna, pokud není pouhou náhradou za hotovost. Odhlédněme teď od zbytečných detailů, jako jsou úroky přijaté od banky či získané dividendy, jejichž platba stejně většinou probíhá bankovním převodem.

Kámen úrazu je však v tom, že je velký rozdíl mezi ojedinělými příjmy na straně jedné a stabilními příjmy ojediněle přijatými v hotovosti na straně druhé. Řekněme, že jste stařenka, která ráda pije whisky. Máte nízký důchod a přitom máte na zahradě spoustu jahod (i když většina médií i vládních politiků tvrdí, že tam máte zeleninu). Takže tu a tam zajdete na trh za ostatními zahrádkáři, prodáte tam pár kilo jahod a proberete s ostatními aktuální politický vývoj. Přenosnou „online pokladnu“ s tiskárnou si tedy pořizovat nemusíte, nebojte. Vaše tržby, které by jinak podléhaly online evidenci, jsou totiž pouze ojedinělé a navíc nejste podnikatelka.

Finanční správa však předem varuje, že pravidelné příjmy nelze považovat za ojedinělé. Takže podnikatelé nesmí v rámci svého podnikání chodit prodávat jahody několikrát do měsíce a také je nesmí chodit prodávat se železnou pravidelností (třeba každou poslední sobotu v měsíci). Tedy pokud se chtějí vyhnout EET. Je sice trochu problém, že ojedinělost bude posuzovat až váš finanční úřad, ale tak to chodí s každým takovým zákonem, do něhož není vhodné dávat striktní pravidla.

Teď si však představte, že už nejste opilá stařenka, ale velkopodnikatel, který se se svými klienty ani skoro nevidí a přijímá pouze bezhotovostní platby. Pak ale v rámci svých obvyklých tržeb (např. tržeb z prodeje zboží) přijme jednou jedinkrát hotovost či platbu kartou. Na příklad za placený katalog zboží. Co teď? Nejpozději v okamžiku tržby (což je zpravidla okamžik předání zboží zákazníkovi nebo poskytnutí služby klientovi) musí zaslat na „Babišovu“ centrálu různé údaje o příslušném prodeji a zákazníkovi předat nově vymyšlenou účtenku (popřípadě i klasickou, starou známou účtenku, pokud si ji zákazník vyžádá, ale to už platí dávno). Z povinné online evidence jsou totiž sice vyjmuty ojedinělé tržby, ať už je zaplaceno jakkoli, třeba i hotově, ale jinak nejsou vyjmuty ani zcela výjimečné hotovostní platby. Ještě jednou, aby to bylo jasné: zaplatí‑li vám klient třeba i jen jednou za uherský rok v hotovosti či kartou za zboží (či službu), přičemž zboží prodáváte (nebo služby poskytujete) běžně (jen si jindy necháváte platit bezhotovostním převodem), musíte tento prodej rovnou zaevidovat pomocí „online pokladny“.

Takový problém vám může nastat třeba i ve směnárně. Pokud si peníze pro své podnikání běžně měníte bezhotovostně, ale jednou si je směníte přímo ve směnárně u okýnka, musíte si pořídit „online pokladnu“ a rovnou si ji i s tiskárnou přinést do směnárny, abyste mohli tržbu na místě evidovat a dát do okýnka novou („Babišovu“) účtenku. Tedy pokud dosáhnete kurzového zisku, nikoli ztráty.

Obdobně pokud rozprodáváte podnikový majetek. Továrnu si necháte zaplatit přes bankovní účet, tak jako jste si nechali platit všechny výrobky z továrny, ale pak zjistíte, že ve vrátnici zůstalo bezprizorní štokrle, které aspoň narychlo prodáte za stovku vaší paní uklízečce. Jak už je vám asi jasné, musíte si ale ještě před tím alespoň pronajmout „online pokladnu“, abyste mohli na „Babišovu“ centrálu nahlásit prodané štokrle a předat překvapené paní uklízečce „Babišovu“ účtenku.

Řešení? Pokud je to jen trochu možné, zkuste se s obchodním partnerem či zákazníkem dohodnout na platbě přes bankovní účet. Pokud jde o směnárnu, nezbude vám, než se jí vyhnout. Štokrle paní uklízečce věnujte. Uvidíte, že bude mít radost, zatímco ministr Babiš či premiér Sobotka vás asi nepochválí, že jste se vyhnuli centrální evidenci převodu štokrlete na nového majitele.

Nedoporučujeme vám, abyste snad přijatou platbu v hotovosti evidovali pouze v účetnictví a vykašlali se na její okamžité (či předběžné) nahlášení na „Babišovu“ centrálu, na kterou budete napojeni. Jednak totiž nesmíme nabádat k porušování zákona, byť by se možná někomu mohl zdát takový zákon jako nehorázný, jednak vám hrozí tučná pokuta. Paní uklízečka, která u vás dvacet let dělala pořádek, sice asi není přestrojenou pracovnicí finančního úřadu, ale může vás nahlásit. „Babišovo“ ministerstvo dokonce připravuje speciální udavačský web, na kterém každý svědomitý občan bude moci prásknout svou paní kadeřnici, že včas nenahlásila spropitné. Falešné účtenky zase bude odhalovat tzv. „účtenková loterie“, státní soutěž pro zákazníky všech obchodů, velkoobchodů, penzionů, hospod či veterinářů.

Jestliže jen zapomenete předat zákazníkovi nově vymyšlenou účtenku, hrozí vám nanejvýš půlmiliónová pokuta. Horší je, pokud zároveň neodešlete údaje na „Babišovu“ centrálu a proto ani nevydáte účtenku (na které má být blíže nespecifikovaný kód odeslaný z centrály). Pak už vám totiž hrozí pokuta až v miliónové výši. Až půl miliónu za nevydanou účtenku a dalších až půl miliónu za zatajování informací centrále. Vlastně ne jen za zatajování. Obě pokuty vám totiž hrozí i v případě, že se těchto „hrdelních zločinů“ dopustíte nevědomky, opominutím. Dokonce můžete být pokutováni i za pochybení či schválnost ze strany vašeho zaměstnance. Nebo pokud vám nepůjde více než 48 hodin internet či spojení s „Babišovou“ centrálou, takže neodešlete údaje včas (jestli náhodou neevidujete v tzv. „zjednodušeném režimu“). To vše se týká i storno evidence a oprav.

Kdybyste náhodou mařili tento projekt současné vlády zásadně, opět případně i neúmyslně, hrozí vám další až půlmiliónová pokuta, nebo uzavření provozovny (samozřejmě včetně pozastavení činnosti, na kterou má být dohlíženo prostřednictvím online evidence).

Abychom nezapomněli, musíte mít také, pod hrozbou pokuty do 50 tisíc korun, vyvěšenou cedulku o tom, že pod online evidenci tržeb spadáte. Takže pokud byste nechtěli dát paní uklízečce to štokrle zdarma, nezapomeňte před tím ve své kanceláři či na svých internetových stránkách (nebo zkrátka někde, kde běžně sjednáváte obchody se svými odběrateli) vystavit tuto cedulku.

Máme pro vás ale jednu dobrou zprávu. Pokud si zapomenete kvůli jednomu prodeji v hotovosti pořídit vše potřebné včetně autentizačních údajů a potřebného certifikátu, nemůžete logicky dostat pokutu (která je jinak ve výši až 50 tisíc korun) za nezodpovědné zacházení s těmito údaji a certifikátem.

Výše uvedené problémy by bylo možné jednoduše vyřešit, ale k řešení by byli zapotřebí naštvaní sedláci s vidlemi.

Svobodné fórum vám přináší rozsáhlý informační servis k EET:

„Ministr Babiš neví, co to jsou „tržby“ aneb Hlouposti v EET I.“ (Jakub Černý)

„EET: Již brzy se můžeme „těšit“ na Babišův udavačský web a astronomické pokuty pro živnostníky“ (Jakub Černý)

„Mnohem více účtenek jen díky EET aneb Hlouposti v EET III.“ (Jakub Černý)

„A je to. Nadšenci vymysleli EET za 0 Kč plus 99 Kč měsíčně“ (Štěpán Malát)

„EET pro malou restauraci vyšla na 23.900 plus 940 Kč měsíčně. Babiš nás chce zničit, říká hostinský“ (Štěpán Malát)

„Tomáš Jirsa: EET způsobí nenapravitelné škody ve společenském životě obcí“ (Tomáš Jirsa)

„Boleslav Buzek: Existují formy vzdoru vůči EET. Naučme se je“ (Boleslav Buzek)

„EET: Politici podnikatelům“ (Radomil Bábek)

„EET se bude vztahovat i na ty, kdo nemusí vést daňovou evidenci“ (Jakub Černý)