Pro Německo bude těžké vracet Syřany do zemí, kde poprvé vstoupili do Evropské unie. Důvodem jsou problémy s registrací uprchlíků v jednotlivých zemích. Novinářům to dnes před začátkem summitu o migrační krizi řekl na Maltě český premiér Bohuslav Sobotka.

Německo dnes oznámilo úmysl začít znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody. Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie.

Podle Sobotky chce Německo prosazovat postup na základě evropských dohod, o který se Česko snaží dlouhodobě. Premiér vidí hlavní problém v tom, že dosud nefungují tzv. hotspoty, což jsou místa pro registraci uprchlíků. „Já se obávám, pokud nedošlo a nedochází k důsledné registraci uprchlíků v okamžiku, kdy vstupují do Evropské unie, což se bohužel neděje v posledních měsících a důsledně se to neděje ani dnes, zejména je to problém, pokud jde o registraci v Řecku, tak Německo bude mít těžko dostatečnou oporu pro to, aby to mohlo realizovat,“ řekl Sobotka.

Český premiér se vyjádřil také ke čtvrteční schůzce Evropské rady, na které bude zastupovat Polsko, za které nemůže přijet hlava státu ani šéf vládního kabinetu. Sobotka prý obdržel polské stanovisko na tento summit v dopise končící premiérky Ewy Kopaczové. Na jednání bude český premiér mluvit za obě země v bodech, kde mají stejné názory. „V té části, kde bude chtít Polsko zmínit něco navíc oproti mandátu České republiky, tak ještě připomenu, že toto je názor Polska,“ popsal Sobotka. Zastupování Polska na jednání premiér nepovažuje za komplikaci.

Sled událostí okolo uprchlické krize:

23. dubna – Summit EU rozhodl, že Unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři. O svolání summitu požádala Itálie poté, co u libyjského pobřeží zahynulo asi 1200 lidí při snaze dostat se do Evropy.

26. června – Summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40.000 v Řecku a Itálii) nebude Unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. Summit také rozhodl o vzniku zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech, které by zajistily rychlou identifikaci a registraci.

13. července – Maďarská armáda začala stavět na hranici se Srbskem plot. Dokončen byl v září.

20. července – Ministři vnitra EU se neshodli na přerozdělení všech 40.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku.

10. srpna – EK schválila zemím zasaženým migrací pro příštích šest let pomoc ve výši 2,4 miliardy eur (64,9 miliardy Kč).

25. srpna – Bylo oznámeno, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu.

27. srpna – Rakousko oznámilo, že policie našla u hranic s Maďarskem a Slovenskem v odstaveném chladírenském voze až 50 mrtvých běženců. Později bylo upřesněno, že mrtvých bylo 71.

31. srpna – Německá spolková kancléřka Angela Merkelová označila současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit podle tehdejších odhadů až 800.000 žadatelů o azyl, jako velkou výzvu. Řekla, že „Německo to zvládne“.

3. září – Fotografii tříletého syrského chlapce, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil cestou z Turecka do Řecka, přineslo na titulních stranách mnoho deníků a serverů.

– Maďarský premiér Viktor Orbán krizi označil za především německý problém. Německé politiky výrok pobouřil.

9. září – Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že evropské země by si měly přerozdělit dalších 120.000 běženců, celkově bych jich tedy mělo být 160.000.

5. září – Rakousko a Německo otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska.

13. září – Německo oznámilo, že kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem.

14. září – Rakousko, ČR, Slovensko a Nizozemsko začaly v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích.

15. září – Maďarsko uzavřelo hranice se Srbskem. Běženci poté začali masově mířit do západní Evropy přes Chorvatsko.

22. září – Ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120.000 žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země Unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.

29. září – Německá vláda schválila právní úpravu, která má urychlit azylové řízení a vracení odmítnutých žadatelů do jejich vlasti a zjednodušit zřizování uprchlických center.

3. října – Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Merkelovou, aby migrantům dala zřetelně najevo, že kapacity Německa jsou už vyčerpané. O den později Merkelová oznámila, že se nechystá jakkoli omezit právo běženců na azyl, zároveň ale chce, aby celé azylové řízení bylo urychleno.

6. října – Turecko varovalo EU, že ze Sýrie by mohly před válkou utéci další až tři miliony lidí. Šéf EK Jean-Claude Juncker následně předložil Turecku akční plán ohledně společného postupu v otázce uprchlíků, který počítá s poskytnutím Turecku do konce příštího roku až miliardy eur na zvládání situace s uprchlíky ze Sýrie a Iráku.

14. října – Angela Merkelová čelila na regionální konferenci své CDU tvrdé kritice za svůj postoj k uprchlické krizi. Kancléřka opět prohlásila, že na svém postoji nehodlá nic měnit.

17. října – Maďarsko hermeticky uzavřelo poslední otvory v plotu na hranici s Chorvatskem, a tím uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem. Uprchlíci se přesunuli ke slovinské hranici.

24. října – V Německu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.

28. října – Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že Rakousko postaví plot na hranici se Slovinskem. Zdůraznila, že nejde o uzavření hranic, a nezmínila ani žádný časový rámec, kdy by měl plot vzniknout.

– Slovinský premiér Miro Cerar varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem.

2. listopadu – Rakousko zpřísnilo kvůli uprchlické krizi azylové podmínky.

11. listopadu – Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.

– Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem.