O něco méně, než předpokládal původní návrh, nicméně stále o desítky procent, vzroste v příštím roce regulovaná část ceny elektřiny a plynu. Na středeční tiskové konferenci to oznámil šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc.

Informace o navýšení cen energií oznámil ve středu šéf Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Jak uvedl, pro domácnosti vzroste výše regulované části ceny energií u elektřiny o 65,7 procenta, tedy asi o 1077 korun za megawatthodinu. V případě plynu pak dojde ke zvýšení o 38,8 procent, tedy o 125 korun. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

Dopad zvýšení na konečnou cenu by podle něj neměl být ve většině případů příliš výrazný, vzhledem k poklesu tržních cen energií, u plynu by se měly dokonce snižovat. U elektřiny se původně počítalo s navýšením o 71 procent, ale podle Trávníčka úřad našel úspory okolo čtyř miliard korun, což mu umožnilo zvýšení mírně upravit.

Dále čtěte

Zeman končí. Jeho éra je lemována vážnými omyly a zkrachovalými plány

Miloš Zeman nastavil laťku výkonu funkce hlavy státu tak nízko, že bude těžké ji překonat (podlézt). Mohlo se to podařit…

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny v příštím roce bude u domácností tvořit přes 39 procent konečné ceny, u plynu pak zhruba 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky na konečné ceně nižší.

„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček. Zdůraznil, že úřad je při stanovování složek vázán zákonem. „Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku,“ dodal Trávníček.

Podle úřadu nárůst regulované části v konečných cenách vyváží letošní pokles obchodní složky od dodavatelů. U domácností a malých podnikatelů na hladině nízkého napětí, kteří letos platily za energie ceny na úrovni vládního stropu, se tak podle ERÚ průměrná cena elektřiny prakticky nezmění. U plynu by se pak měly koncové ceny snížit. Úřad však zdůraznil, že změny budou velmi individuální podle toho, jaké smlouvy a závazky měly spotřebitelé letos.

Výrazněji stoupnout regulované ceny u velkých odběratelů. Regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Více než polovinu nárůstu podle ERÚ tvoří příspěvky na obnovitelné zdroje. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.

Důvodem vysokých nárůstů je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok.