Řecko sice v posledních letech stále zvyšuje daně, ale stále méně se mu je daří vybírat. Více než polovina řeckých domácností neplatí přímé daně vůbec, napsal dnes řecký list Kathimerini s odvoláním na statistické údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Loni řecká daňová správa vymohla pouhých 45 % očekávaných příjmů z daní. Nedoplatky dosahovaly 87 miliard eur (2,35 bilionu Kč), což je asi polovina hrubého domácí produktu. Podle zprávy se navíc ukázalo, že chyba není například ve způsobu výběru daní, Řekové na jejich zaplacení jednoduše většinou nemají peníze.
Od roku 2010, kdy Řecko kvůli krizi vstoupilo do záchranného programu finanční pomoci dohodnutého s mezinárodními věřiteli, ukazatel vymahatelnosti vytrvale klesá. V roce 2010 to bylo ještě 70 %, v roce 2014 už jen 50 %.
Neschopnost vybírat daně je v Řecku zdaleka nejvyšší v Evropské unii. Druhá Malta překonala 15procentní hranici. Zbytek zemí unie je pod deseti procenty.
Další údaje MMF ukazují, že zhruba 55 % domácností v Řecku neplatí díky nejrůznějším sociálním úlevám žádné daně, což je zdaleka nejvíce v Evropské unii. Na druhém místě je Španělsko, které jako jediné těsně překračuje 20procentní hranici.
Nezaměstnanost v Řecku stále dosahuje 24 %
Tyto ukazatele jsou podle MMF dokladem toho, že pokud Řecko nepodnikne zásadní reformy ve výběru daní, těžko dosáhne optimistických cílů ohledně rozpočtových přebytků v příštích letech.
Ministři financí eurozóny se před pár dny dohodli, že Řecko bude moci dostat dalších 10,3 miliardy eur (278 miliard Kč) z třetího záchranného programu. Shodli se i na principech zmírnění řecké dluhové zátěže. Řecko podle ministrů splnilo požadavky věřitelů na reformy veřejných financí.
Země je stále závislá na pomoci z třetího záchranného programu, který běží již od roku 2010. V nedávném průzkumu 80 % Řeků podle agentury Kathimerini nevěří, že Řecko opustí ekonomický program do konce čtyřletého vládního funkčního období. Pouze 9,5 % jich věří, že se to může podařit.
Nezaměstnanost v Řecku stále dosahuje 24 % , nová místa v soukromém sektoru nepřibývají. Lidé navíc muset vydržet další dávku úsporných opatření v hodnotě několika miliard eur na zvyšování daní a podporu plnění fiskálních cílů programu. Ten má skončit v roce 2048 primárním přebytkem 3,25-3,5 % HDP, což většina analytiků a Mezinárodní měnový fond pokládá za velmi ambiciózní, ne-li nereálný plán.
