Uložený na vozíku v omšelém nemocničním pokoji v Aténách se Kostas kousal do rtů kvůli bolesti v noze, kterou si zlomil při pádu. Až když dvaatřicetiletý elektrikář začal tlouct hlavou ze strany na stranu, přišli tři lékaři ošetřit jeho zranění, napsal list The Times.
Jeden použil starý skalpel, aby mu rozřízl kalhoty, protože nůžky už žádné nezbyly. Další mu dal smotek špinavého prádla pod koleno, aby zraněnou nohu nadzvedl. Na zmírnění bolesti mu poradili, aby stiskl ruku svého otce, díval se na strop a počítal, kolik kusů omítky spadne. Analgetika už ve státní nemocnici KAT taky nemají.
„Anebo,“ řekl mu chirurg-ortoped Andreas, „můžete zavřít oči a představovat si, že jste někde docela jinde, mimo tenhle zmatek a chaos. Tak to dělám já. Jinak bych se musel zbláznit.“
Utrácelo se jinde
Navzdory rokům plýtvání, které vyhnaly masivní státní výdaje do nebeských výšin a zvýšily státní dluh na 530 miliard eur, řecké vlády zanedbaly vytvoření odpovídajícího zdravotního a sociálního systému. Před pohotovostí čekají řady pacientů na ošetření až pět hodin v zemi, která se čím dál víc vzdaluje od nejzákladnějších standardů veřejné zdravotní péče.
„Podívejte se na tyhle lidi,“ říká Andreas. „Tohle jsou případy, o jakých už se v Evropě vůbec nemluví, protože se předpokládá, že na rozvinutém Západě byly problémy, jako veřejná zdravotní péče, dávno vyřešeny. Ale tady to není pravda.“
Masivní nezaměstnanost hnaná šest let trvající krizí a hlubokými rozpočtovými škrty zvýšila počet lidí, kteří v Řecku nemají zdravotní pojištění, ze zhruba půl milionu v roce 2008 na současných víc než 2,5 milionu.
Osmačtyřicetiletá Georgia přišla v roce 2013 kvůli snižování nákladů o práci v supermarketu, kde byla zaměstnaná 20 let. O rok později musel její manžel zavřít obchod, takže zůstali bez prostředků na placení pojistného. Když si nedávno podvrtla kotník, čekala na ošetření pět hodin. „Naštěstí tahle nová vláda vypadá, že to myslí upřímněji než ty před ní, když říká, že pomůže tisícům lidí, jako jsem já,“ doufá.
Od nástupu k moci už premiér Alexis Tsipras zrušil poplatek pět eur (asi 137) za nástup do státní nemocnice a slíbil, že nechá najmout 4500 zdravotníků. Tyto kroky Řekové s radostí vítají, zatímco kreditoři nespokojeně mručí. Zrušení nemocničního poplatku podle nich bude stát řeckou státní kasu 20 milionů eur – a to jsou peníze, které Řecko nemá.
Řecký mohutný systém veřejného zdravotnictví, který byl nafouknutý, neefektivní a prošpikovaný korupcí, se stal hlavním terčem škrtů; náklady na zdravotnictví se od roku 2009 snížily o více než 25 procent.
Daň za škrty
To si ale vybralo velkou daň na kvalitě zdravotní péče. Když nastupovala Georgiina sestra minulý měsíc do státní nemocnice Erythros v Aténách, řekli jí, aby si přinesla vlastní ložní prádlo. A dvaasedmdesátiletému Michalisovi, kterému se začala točit hlava, v nemocnici řekli, že nemají tlakoměr, aby mu změřili krevní tlak.
Minulý týden vyšly tisíce lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví do aténských ulic, aby protestovaly proti pokračujícím rozpočtovým škrtům, které mimo jiné znamenají, že už šest měsíc nedostávají proplacené přesčasy.
Jeden z chirurgů, který si nepřál být jmenován, listu The Times řekl: „Ocitli jsme se ve zlomovém bodě. Nemáme peníze na opravu nemocničního vybavení, nemáme peníze na benzin do sanitek, nemáme peníze, abychom zaplatili sestry, a nemáme peníze na moderní chirurgické vybavení.“
Vláda se mezitím snaží vyřešit, co nastane 5. června, kdy má Řecko Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) uhradit další splátku dluhu.
„My Řekové si nechceme přiznat, v jaké jsme situaci,“ řekl Kostas, když se konečně dočkal sádry na noze. „Nechceme připustit, že už jsme zbankrotovali. Podívejte se na mě – vezou mě z nemocnice na vozíku z druhé světové války,“ dodal.