Svůj nesouhlas k neochotě Miloše Zemana podepsat dekrety tří nových profesorů, kteří úspěšně prošli náročným jmenovacím řízením, vyslovil ve středu rektor AMU Jan Hančil. Podle jeho prohlášení prezident důvěryhodně nezdůvodnil svůj postoj a jeho zásah je nepřijatelný.

Hančil také zdůraznil, že prezidentovo jednání je útokem na svobodu českého vysokého školství jako takového. „Plně podporuji výzvu rektora Univerzity Karlovy v Praze a předsedy České konference rektorů Prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., aby se k situaci zapříčiněné svévolným konáním prezidenta vyjádřily i akademické obce vysokých škol, kterým není lhostejná svoboda vysokých škol,“ napsal Hančil ve svém prohlášení.

Rektor AMU také upozornil na fakt, že doc. PhDr. Jiříh Fajt, Ph.D., doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. a doc. PhDr. Jana Eichlera, CSc., byli vybráni podle přísných kritérií. „Všichni jmenovaní úspěšně prošli náročným jmenovacím řízením před vědeckými radami Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické,“ vysvětluje Hančil. Jako reakci na kroky prezidenta Zemana zvolil svou neúčast na jmenování nových profesorů. „Plánovaného slavnostního předání profesorských dekretů nově jmenovaným profesorům veřejných vysokých škol se neúčastním ze solidarity s těmi, které prezident Zeman odmítl jmenovat,“ vzkázal rektor AMU.

Reakce Hradu na kritiku Zemana

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ve středu ve vyjádření pro média podrobněji popsal důvody, které vedly prezidenta Miloše Zemana k odmítnutí podepsat jmenovací dekrety trojice kandidátů na profesuru. V případě Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy šlo o informace o jeho údajné evidenci jako agenta Státní bezpečnosti. Příslušný svazek včetně vázacího aktu se prý zachoval. Podrobně mluvčí rozepsal také problematické působení Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické v československé armádě. Podle sdělení jejich univerzit mají oba čistá lustrační osvědčení.

Minulost spjatá s StB
Ošťádal podle Hradu také v 80. letech poskytl krycí adresu pro zasílání korespondence pro StB ze zahraničí. Eichler podle prezidentových informací do roku 1979 působil v armádě jako propagandista a následně v letech 1979 až 1983 na rezidentuře tehdejší vojenské zpravodajské správy generálního štábu v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984 až 1989 pak v pozici hlavního ideologa hlavní politické správy.

Fajt prý chtěl peníze, na které neměl nárok
V případě historika umění Jiřího Fajta dnes Ovčáček zopakoval, že důvodem k odmítnutí podpisu byly informace, že jako ředitel Národní galerie navrhoval, aby mu byly vypláceny odměny z komerční sféry. Po konzultaci s ministrem kultury Danielem Hermanem nakonec toto řešení zvoleno nebylo.
Zemanův krok rozhořčil akademickou obec. Rektoři to považují za zásah do akademických svobod a chtěli bojkotovat slavnostní předávání dekretů naplánované na čtvrtek. Ministr školství Marcel Chládek slavnostní akt raději odložil. Uvedl také, že kandidáti na profesuru, které prezident odmítl, podle něj splnili všechny zákonné podmínky pro získání tohoto titulu.