Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima FOTO: tomaszima.cz
FOTO: tomaszima.cz
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima před několika dny zaujal výzvou vládním činitelům, ve které psal o zmírňování restriktivních opatření. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, že tím, co České republice skutečně chybí, je jasný plán. „Již nyní čelíme důsledkům nepřiměřeně dlouho trvajících opatření, a ty se budou stále více prohlubovat. Navíc budou přetrvávat měsíce či roky. Například se budeme muset vyrovnat s tím, že řada lidí přijde o práci a dostanou se do skutečné tíživé ekonomické situace,“ říká profesor Zima.
Před několika dny jste zveřejnil výzvu, kde voláte po zmírnění restriktivních opatření. Co vás vedlo k tomu, abyste takto naše vládní představitele oslovil?
Hlavním impulzem bylo, že si myslím, že ve veřejném prostoru a v médiích nejsou některé informace zcela přesné. Nechci nečinně přihlížet slovům o tom, že se všechno daří a že je vše v pořádku. Řada spoluobčanů i lékařských odborníků neví, co bude dál. A já si myslím, že ti, kteří rozhodují, by už některé věci mohli více specifikovat, tzn. představit plán a strategii a postup, který můžeme očekávat, konkrétně uvést to, co naši společnost čeká, jaká opatření budou postupně zaváděna.
Co je podle vás na současném stavu největším problémem?
Jako nejdůležitější vnímám to, že naši představitelé zatím nemají konkrétní plán, jak, kdy a na základě čeho budou stávající omezení uvolňována. Sice se již něco změnilo, nedávno se otevřely některé další obchody, je možné provozovat individuální sporty bez roušek a podobně. Navíc ministr zdravotnictví slíbil, že po Velikonocích představí nějaký další plán. Jiní představitelé zase mají jiné nápady. Přístup vlády mi připadá nesystémový a myslím si, že jednotliví členové se přes média dohadují, jak vlastně dál postupovat. To si myslím, že není dobré, je to cesta do propasti. Je nutné dát lidem jistotu a klidnit situaci konkrétními kroky.
Souhlasíte s tím, že Sněmovna prodloužila nouzový stav až do konce dubna?
Smyslem, proč jsem sepsal svou výzvu, bylo hlavně upozornit na některé věci a apelovat na naše představitele, aby začali jednat. Nejsem zvyklý sedět se založenýma rukama. Musím se ptát: máme k dispozici nějaká fakta, která by nám věrohodně řekla, že když budeme zavřeni do konce dubna nebo i déle, tak počet případů nebude stoupat? Jak dlouho ještě budeme v izolaci? Až virus zmizí? To je podle mého názoru holý nesmysl. Koronavirus tady bude i nadále a musíme se naučit s ním žít. Samozřejmě je nezbytné chránit ty nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, to je důležité. Ale zavřít všechny lidi do karantény na další týdny či měsíce považuji za nesmyslné.
Navíc již nyní čelíme důsledkům nepřiměřeně dlouho trvajících opatření, a ty se budou stále více prohlubovat. Navíc budou přetrvávat měsíce či roky. Například se budeme muset vyrovnat s tím, že řada lidí přijde o práci a dostanou se do skutečné tíživé ekonomické situace. Nebudou jich ale „jen“ desetitisíce, nýbrž statisíce, jak vyplývá z vyjádření některých ekonomů.
Ti, kdo mají opačný názor než vy, říkají, že Česko krizi zvládá dobře a je nutné v tomto postupu pokračovat, aby se virus znovu nezačal nekontrolovatelně šířit. Co na tento postoj říkáte?
Já bych na to odpověděl, že si zkrátka budeme muset zvyknout na to, že tu s námi existuje koronavir, stejně jako jiné druhy virů. Je tu a i nadále bude. Samozřejmě oceňuji velmi razantní opatření, která způsobila, že křivka počtu nakažených nijak zásadně neroste. Ale není možné dál čekat.
Obáváte se také toho, že by krize mohla být zneužita k omezování svobody a kvality demokracie v naší zemi?
Zaznamenal jsem aktivitu skupiny signatářů Charty 77, včetně bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta, kteří vyzvali před několika dny vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Vyjádřili tím svoji obavu, aby v souvislosti se současnou situací nedošlo k omezení svobody. Já však takové pocity nemám. Nemyslím si, že by k něčemu takovému mohlo dojít.
Jaké máte na svoji iniciativu ohlasy?
Velmi mne překvapilo, kolik lidí se k výzvě připojilo. Výzva již oslovila v současné době více než 150 tisíc lidí – vesměs s pozitivním ohlasem. Myslím si, že šlo o správný krok a další osoby i instituce se začaly připojovat a vyjadřovat. Snažím se co nejvíce reagovat na jejich komentáře. A zájem stále stoupá. Dávají mi tak najevo, že jsou rádi, že se někdo ozval a řekl věci tak, jak jsou. Jsem přesvědčen, že každý občan demokratické společnosti by se měl vyjadřovat k veřejným věcem.
Jak se jako lékař díváte na připravenost českého zdravotnictví v případě hrozby podobné epidemie?
Naše zdravotnictví je na velmi vysoké úrovni, ale má samozřejmě své určité limity. Obecně si ale myslím, že jsme na podobné nepředvídatelné situace dobře připraveni. Je to zásluha především velkého počtu zdravotníků v první linii, kteří odvádějí úžasnou práci. Důležité bylo, že nedošlo k příliš velkému zahlcení nemocnými s COVID-19. Nemohu opomenout také práci dobrovolníků – teď mám na mysli nejen ty z řad studentů lékařských fakult, ale i dalších. Jsem za to velice rád a cením si toho. Mám však obavy z devastačních dopadů, které zasáhnou všechny občany naší republiky. Nejsem rád, že se odkládají další zdravotnické výkony, které mohou – ve svých důsledcích – zapříčinit úmrtí řady lidí.
Jak hodnotíte nedostatek ochranných prostředků pro lékaře a další lidi tzv. v první linii?
Nedostatek ochranných prostředků byl kritický především v prvních týdnech. Postupně se začal systém dodávek ochranných pomůcek zlepšovat. Přesto si s tím náš zdravotnický systém dokázal poradit. Je to velká zásluha všech zdravotnických pracovníků, jak odborníků, tak i studentů. A všichni pracovali s velkým odhodláním a vysokou zodpovědností.
