Americký Ústav národního zdraví (National Health Institute) zveřejnil včera studii o účinnosti léku remdesivir v léčbě onemocnění COVID-19. Testování probíhalo na pacientech z celého světa včetně silně medializovaného případu v České republice. Výsledky jsou sice nadějné, ale až zázračné uzdravení pacienta z pražské Všeobecné fakultní nemocnice bylo zřejmě spíše výjimkou než pravidlem. 

Výzkum probíhal na celkem 68 místech světa, z nichž 47 bylo ve Spojených státech a 21 mimo ně. Sběr výsledků byl ukončen a před pár dny se výzkumný tým a vědecká rada provádějící dozor pustily do jejich interpretace. Ve srovnání s pacienty z kontrolní skupiny, jimž bylo podáváno placebo, byla průměrná doba léčby remdesivirem kratší o téměř třetinu, trvala 11 oproti 15 dnům.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Remdesivir je lék vyvinutý pro léčbu docela jiného viru, eboly. Jde tedy o přípravek, jehož bezpečnost byla již ověřena klinickými studiemi. Dal by se proto uvést na trh poměrně rychle a rozhodně rychleji, než by teoreticky mohly být pro standardní terapii schváleny zcela nové přípravky vyvíjené specificky na léčbu nemoci COVID-19.

Nižší smrtnost, ale pořád ne zanedbatelná

Podle studie lék nejenom urychluje zotavení, ale také snižuje počet pacientů v kritickém stavu, kteří nemoci podlehnou. Byť jde o pokles o celou třetinu, smrtnost u pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče dosahuje i tak poměrně vysokých osm procent. U kontrolní skupiny činila smrtnost téměř dvanáct procent.

Nicméně zároveň je třeba si uvědomit, že i oněch osm úmrtí ze sta hospitalizovaných je pořád vysoké číslo. Kdyby se podařilo zachránit třetinu z těch, kteří by jinak zemřeli, bylo by to samozřejmě jedině dobře, ale počet obětí by i tak zůstal poměrně vysoký a nemoc by tedy neztratila příliš ze své nebezpečnosti.

Chytrá karanténa je pořád nejlepší způsob

Nelze se proto příliš spoléhat na to, že s remdesivirem bude možné nechat nemoc bezpečně proběhnout populací, aniž by si vyžádala značné oběti na životech. Vědci také doposud spolehlivě nevědí, jaké všechny orgány a jak silně virus napadá. Možné trvalé následky i při úspěšné léčbě stále nelze vyloučit.

Remdesivir, na rozdíl od hydroxychlorochinu, sice zřejmě pozitivní vliv na léčbu má, nicméně pořád platí, že nejlepší je se nákaze vyhnout. Jelikož toho ale zároveň nelze dosáhnout za cenu totálního utlumení ekonomické aktivity, je potřeba investovat do systematického testování a metody chytré karantény tak, jak ji praktikují na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji. Zákazy jsou snadné, ale krátkodobé a ve svém důsledku velmi nákladné řešení. Teď se teprve ukáže, zda si s pandemií dokážeme poradit.