Žlutý pes. Žlutý kopec. Žlutá ponorka. Pojmy, které v nás vyvolávají vzpomínky a neotravují vlezlostí. Naopak. Žluté lány, které zaplavily zemi, jdou ale na nervy už z podstaty. Smršť řepky a devastující chemie namísto přírodních živin ovládly celou republiku. Spálit je v „bioplynce“ je tu teď rozkazem dne. Pan Jekkyl a Hyde české politiky spojené s agrokšeftem ničí naši úrodnou zemi, úpí zemědělští patrioti. Až ji vydrancuje, půjde zase dál. Je totiž vlastencem na dobu určitou. Vždycky jen do voleb.
Zdá se, že si bez něj už nic nekoupíme. Vyrábí skoro všechno, od uzenin po chleba. A chce víc. Je šikovný, podlézají mu kariérní výtaháři a naivky, které fascinují cizí miliardy. Spojení vládní funkce se soukromým byznysem jim překvapivě nevadí. Kritika je umlčena a protivníci skandalizováni v jeho médiích. I největší maléry končí pod kobercem; ohrozily by koalici a existenci vlády. Ochotně je uhladí i Babišův prezident.
Alarmovat novináře tu bývá cestou k procitnutí z bludu. Není ale jasné, které. Vicepremiérova Mafra si je koupí. David Koller, Lenka Dusilová nebo sám předseda vlády můžou vyprávět; články na politickou objednávku okusili na vlastní kůži. Kdo přijde na řadu příště, rozhodnou jeho volební preference.
Svoboda slova tu chodí po hraně za apatického mlčení většiny veřejnosti a zbabělosti zodpovědných. Vicepremiér dupe nově i po veřejnoprávní televizi. S Hradem ji chce zestátnit. I tam má už spojence; v jejich „Máte slovo“ mu udělali předvolební tiskovku.
Řídit veřejné věci jako firmu je jen fíglem pro volební plakáty. Nic víc, říkají starostové obcí. Ani sám hlavní představitel mu nevěří; na úkoly od premiéra coby „šéfa firmy“ totiž kašle a radši rozdává koblihy. Prý ať si řídí své ministry, vzkazuje Sobotkovi přes svoje noviny. Ve firmě nevídaná drzost, na jejímž konci bývá výpověď. Vicepremiér a ministr financí ji samozřejmě nedostane. Vypustit si vlastní rybník jen pro zásady se tu dávno nenosí.
Zbývá už jen rozum voliče a energie statečných, kteří neuhnou před penězi a zastrašováním. Před znásilněním demokracie pro vlastní kšefty. A kteří ještě nezapomněli na slova Matouše: Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?…
Autor je katolický kněz.
