Poslední týdny ukázaly, že není možné vkládat do lidí, které pokládáme za idoly, své představy o tom, jak bezchybní jsou. Nikoho před pár lety přeci ani nenapadlo, že by měl řešit, zda mu vadí, že je Jaromír Jágr plyšákem v rukou Zemana a Babiše, nebo připustit, že Tomáš Řepka skončí ve vězení. Přitom obojí zklamání z těchto sportovců vzniká tím, že jsme my doufali, že jsou „jiní“.

Přehnané nároky jsou u lidí běžné. Většinou je máme na naše děti, když si pomocí nich chceme vynahradit to, co jsme sami nezvládli. Mnoho lidí ovšem toto chování promítá třeba do známých osobností. Proč se například Karel Gott oženil až na „stará“ kolena? Fanynky musely desetiletí doufat, že si třeba jednou vybere právě jednu z nich. Tudíž v něm viděli svého možného manžela.

Kolikrát byli někteří lidé zklamáni z toho, že jejich celebritní „miláček“ oznámil, že má jinou sexuální orientaci, než si mysleli. Přitom to pro ně byl vzor daného pohlaví. Vše tohle pramení z našich očekávání.

Znovu se to v plné nahotě ukázalo při cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny. V jeho výpravě totiž nechyběli dva naši přední sportovci. Lépe řečeno, legendy světového fotbalu a hokeje, Pavel Nedvěd a Jaromír Jágr. Hned byl oheň na střeše. Mnozí totiž doufali, že jejich politické názory budou naladěny na demokratickou vlnu, obzvláště v případě slavné 68.

Ukázalo se ovšem, že to není tak jednoduché, jak jsme si „vysnili“. Žádný odpor proti komunistům, obchod je obchod. Přitom Jágr s Nedvědem vůbec nemuseli letět se Zemanem, pokud chtěli domluvit to, co domluvili. Kdo tvrdí opak, lže. Oba jsou tak velkými osobnostmi, že by rozhodně neměli do Číny dveře zavřené.

Pokud se kladenský hokejista nyní vyjadřuje ve smyslu, že byl vychován, aby ctil autority, je smutné, jaké si vybírá. Zeman totiž není člověkem, který by dělal naší zemi v zahraničí dobré jméno a uctíváním jeho kultu si tak maximálně řeknete o státní vyznamenání. Ani podpora Andreje Babiše neslouží legendě NHL ke cti.

Nejen Jágr a Nedvěd jsou ovšem důkazem, že si máme dávat pozor na to, koho si vybereme jako následováníhodný idol. Pro mnoho malých kluků jím totiž byl i Tomáš Řepka. Sparťan srdcem i duší, fotbalista drsňák, kterému se občas v zápalu boje přihodil „blikanec“. V civilu prý mírumilovný člověk, kterému přepne až v momentě, kdy vstoupí na hřiště. Omyl.

Od té doby, co Řepka začal fotbalově končit, najednou nevěděl, kam investovat energii, která mu zbývala. A tak dělal hlouposti, hrával v kasinech, utrácel peníze a nehleděl na to, že žádná možná budoucnost se nerýsuje. Rozvedl se, oženil se, rozvedl se a začal chodit s Kateřinou Kristelovou. Tím se z toho hodného pana Řepky stal neurvalý hulvát, který se bůhví za co začal mstít své exmanželce Vlaďce.

Celé tohle působení fotbalisty, který měl být v dobrém slova smyslu „magor“ pouze na hřišti, skončilo soudy. Několika. Tenhle idol malých fotbalistů je najednou odsouzeným člověkem, který si odsedí minimálně dva roky ve vězení. Všichni zapomenou na to, jak se s ním loučil zaplněný stadion West Ham United, nebo jak jeho gólem Sparta vyhrála rozhodující zápas, a tím i titul.

Teď už bude Tomáš Řepka pouze fotbalistou, který za pornoinzeráty a snahu prodat auto, které měl pouze na leasing, skončil za mřížemi. Nic, co by stálo za řeč, a nic, co by mělo kohokoliv motivovat, aby byl stejný.

U všech tří sportovců je jasné, že se jedná o profesionály, kterým nejde v jejich práci nic vytknout, spíš si zaslouží obdiv a chválu. Zklamali ovšem v roli, do níž se dostali jako hvězdy ve svém oboru. Neukázali svým fanouškům dobrý příklad, jak by se měli zachovat, kdyby se dostali do obdobné situace jako oni.

Své o tom ví třeba i Jarek Nohavica, brilantní písničkář, jemuž ovšem nevadí být vyznamenán Zemanem i Putinem. V dnešní době, kdy je díky prezidentovi a premiérovi národ rozdělen jako za komunistů, je každý příklon k mocipánům důvodem, aby byl dotyčný zaškatulkován. Nečekejme tedy raději od lidí, které známe jen z televize, že budou takoví, jaké jsme si je vysnili. Byly bychom hodně zklamáni.