Novinářka Magdaléna Sodomková a laoský fotograf Lâm Duc Hiên se přidali k proudu uprchlíků, kteří utíkají ze svých domovů na Ukrajině. Zde je jejich svědectví:

Sjely se ze všech koutů Ukrajiny, aby na jednu noc přenocovaly v polské Přemyšli. Pak se zas vydaly na cestu, do různých koutů Evropy. Ukrajinské běženkyně.

„Sedmnáctého února vykvetla vanda. Víte, jak vanda vypadá? Má fialové květy. Orchideje jsou nádherné, imitují hmyz, a tak ho k sobě vábí. Miluju květy. Pracovala jsem v Kyjevě v botanické zahradě. To je člověk obklopen krásou. No teď to zrovna všechno začalo! Začaly vykvétat krokusy, vykukovat pod sněhem,“ říká žena s rudými vlasy, která se představí jako Viktorička (58).

Rozpláče se.

„Před rokem dal můj bývalý mému synovi, Mironovi (8), nějaké peníze. Miron někde slyšel vážnou hudbu a řekl, že chce piano. Vzal si počítač a na internetu našel číslo. Sám ho vytočil a zeptal se: ,Prodáváte piano?‘  Starší hlas na druhé straně odpověděl: ,Ano‘. Pak mi Miron podal telefon a já s tou dámou domluvila detaily. To piano bylo skoro zadarmo, stálo jen dvacet dolarů, ale přenést ho do bytu ve druhém patře… To muselo udělat několik mužů, vyšlo to na 100 dolarů,“ říká Anhelina Rysko (30), Mironova matka. Přijeli z Dněpropetrovska.

„Když jsem byla dítě, byla jsem v Praze s pěveckým sborem. Tehdy jsem pochopila, že se chci věnovat hudbě. Vrátila jsem se na Ukrajinu a už jsem věděla, co chci v životě dělat,“ říká pianistka Elizaveta Kozinets (23) z Charkova.

„Koupili jsme si byt. Malý, ale náš. Jen osm minut od bulváru Chresčatyk. V oblasti s parkem, v centru hlavního města, bydleli jsme tam na 36 metrech já, můj manžel Vadik a náš synek Denis,“ říká Tania Medukha (31). Před několika dny Kyjev opustila.

Válka

24. února začala válka.

„Náš domek v Charkově se začal otřásat. Pochopily jsme to rychle, že musíme utéct. Víte, ony tou dobou ještě jezdily taxíky. Zavolaly jsme si jeden, aby nás odvezl na nádraží. Bombardování jsme slyšely ze všech stran. Snažila jsem se sbalit, ale byla jsem úplně paralyzovaná. Uvědomovala jsem si, že najednou nic z toho, co jsme za celý dosavadní život nashromáždily, nemá žádnou hodnotu. Vzala jsem si s sebou večerní šaty, čerstvá vajíčka a syrové maso,“ vypráví Svetlana Kozinets (48), matka…