„Zas bude dobře,“ line se z autorádia ukrajinská píseň. Ulice Kyjeva se opatrně plní lidmi. Dívka jede na koloběžce, babičky kráčejí podél domů, jakýsi muž běží parkem. Hudbu na chvilku přeruší mužský hlas: „Pozor, pozor, jděte do krytu.“ Pak rádio pokračuje jakoby nic: „zas bude dobře“, řidiči nerušeně pokračují v jízdě. „Do vítězství!“ hlásí moderátor. Do osvobozených oblastí Ukrajiny se vracejí obyvatelé. 

Cestu lemují rozstřílená auta, na některých jsou ještě bílé prapory či nápisy „děti“. Uber. Těla už jsou většinou pryč. Díry ze všech stran však prozrazují, že tohle byla poslední jízda. Lidí, kteří se pokoušeli utéct z Buče poté, co ji obsadili ruští vojáci.

V lese před Bučou stojí lidé, telefony u ucha. Ve městě není signál. Ti, co přežili, se nyní snaží spojit se svými blízkými.

Nádražní ulice je poseta ohořelými tanky. „Přišli mě nejprve požádat o vodu,“ vypráví Konstantin Momotov (69), který má v ulici domek se zahrádkou. Byli dezorientovaní, měli strach a jediné, co je zajímalo, jak se rychle dostat na Kyjev.

„Měli seznamy, chodili po konkrétních adresách a hledali vojáky, kteří v roce 2014 bojovali na Donbase. Koho našli, toho zabili,“ říká důchodkyně Tatiana Zabrodská, která se od 24. února schovávala ve sklepě tamní nemocnice. „Přesunuli jsme se sem, když začali pobíhat po ulici, s automaty v rukou. Stříleli,“ vypráví.

Bombardování. Zasáhlo to i lékárnu, tlaková vlna rozbila okna sousední nemocnice. Střelba. Po několik dní. Pak nakonec ticho. 10. března se Andreji Zabrodskému, dvaačtyřicetiletému synovi paní Tatiany podařilo z města utéct. Cestou ale v Jablunské ulici viděl těla lidí, civilistů. Dostal se do Lvova, s rodiči od té doby neměl po dlouhé dny spojení.

11. března nemocnici v Buči opustili všichni lékaři. Zůstala jen budova, bez elektřiny, bez tekoucí vody. A vystrašení starousedlíci.

I za nimi přišli Rusové. Báli se, že lidé mapují jejich pohyb, chytré telefony ukládají fotky a videa s geolokací. „Nejprve lidem sebrali smartphony, mobily, na které by se cokoli dalo vyfotit. Nebo je rozšlápli. Ukázala jsem jim, jak starý telefon mám, a oni…