Soudní síň v Rusku (ilustrační foto) FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
V loňském roce se v Rusku výrazně zvýšil počet rozsudků v trestních řízeních týkajících se takzvaného vědomého šíření lživých informací o ruské armádě a její diskreditace. Vyplývá to z údajů justičního odboru při Nejvyšším soudu Ruska, které analyzoval telegramový kanál Možem objasnit. V průměru každé dva dny byl jeden člověk uvězněn za vlastizradu, ukázala analýza.
Počet rozsudků podle článků ruského trestního zákoníku, kterými jsou lidé souzeni za protiválečné výroky, se oproti roku 2023 zvýšil jedenapůlkrát. Podle ruského telegramového kanálu Možem objasnit se především jedná o případy vědomého šíření lživých informací o ruské armádě. Soudy v loňském roce vynesly 82 takových rozsudků, zatímco v roce 2023 jich bylo 59. Podle článku o „diskreditaci ozbrojených sil“ bylo souzeno 63 osob, o rok dříve šlo o 46 případů.
Počet odsouzených za vlastizradu se více než ztrojnásobil. V roce 2023 šlo o 39 rozsudků, o rok později ruské soudy odsoudily celkem 145 osob. Případy „lehké státní zrady“ podle článku o důvěrné spolupráci s cizím státem narostly mezi roky 2023 a 2024 desetkrát, ze dvou případů na 21. Odsouzených za špionáž bylo v loňském roce dvakrát více než v tom předchozím. Ani u jednoho z případů souzených podle těchto článků ruského trestního zákoníku nebyl za dva roky vynesen osvobozující rozsudek.
Všechny tyto články úřady využívají k pronásledování kritiků a odpůrců války na Ukrajině.
V roce 2024 se zvýšil i počet odsouzených podle „teroristických“ článků ruského trestního zákoníku. Podle soudních statistik, které analyzoval kanál Možem objasnit, bylo 31 osob odsouzeno za účast na přípravě teroristického činu, oproti 19 v roce 2023. Téměř 40 osob bylo odsouzeno za „napomáhání terorismu“, což je oproti roku 2023 skoro dvojnásobný počet.
Podle ruského nezávislého serveru Mediazona v roce 2024 ruské soudy vynesly 13 rozsudků proti nezletilým osobám v případech sabotáže. Před začátkem války na Ukrajině přitom takové rozsudky obvykle neexistovaly. Zvýšil se také počet rozsudků nad mladými lidmi mezi 18 a 24 lety. V roce 2024 bylo vyneseno 24 takových rozsudků. Každý pátý obžalovaný v případě sabotáže byl mladistvý.
Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 podnikla ruská vláda promyšlenou strategii k potlačení opozice, vyvolání strachu a eliminaci jakéhokoli zpochybnění svého válečného programu, přičemž zavedla úplné zatemnění zpravodajství a informací souvisejících s invazí, napsal už dříve Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Tato strategie podle něj „zlikvidovala občanskou společnost s cílem odstranit veškeré kontrolní mechanismy a rovnováhu moci“. Nezávislé hlasy – novináři, obránci lidských práv, aktivisté, opoziční politici a protiváleční kritici ze všech oblastí života – byly uvězněny za to, že se vyslovily proti válce.
„Takovou míru masových represí jsme tu neměli, a to nepřeháním, od roku 1950,“ poznamenal v rozhovoru pro deník FORUM 24 ruský ekonom a opoziční politik Vladimir Milov. „V pozdějších desetiletích Sovětského svazu byly represe namířeny jen proti několika stovkám disidentů. Já si tu dobu pamatuji, žil jsem v ní za Brežněva a Antropovova a všichni v soukromí kritizovali sovětský systém a nic se nedělo.“
„Nyní však lidé dostávají skutečné tresty, 12 let vězení za vypuštění balónků v barvách ruského odboje nebo za 50 dolarů poslaných na ukrajinskou charitativní organizaci. V Rusku je nyní přes tisíc politických vězňů, mnozí z nich jsou úplně obyčejní lidé, kteří nemají nic společného s politickým aktivismem,“ popsal.
