Předseda republikánské menšiny ve sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy v rozhovoru pro server Punchbol News řekl, že pokud jeho strana získá v listopadových volbách v dolní komoře kongresu většinu, přestane dávat Ukrajině pomoc formou bianko šeku. Voliči prý chtějí, aby využití peněz bylo transparentnější. Republikáni přitom mají velkou šanci volby vyhrát. Přejí jim průzkumy a i z hlediska historické zkušenosti by bylo ohromným překvapením, kdyby prezidentova strana většinu v hlasování v poločase jeho mandátu obhájila. O pomoc Ukrajině se zatím není třeba bát, ale i tak je McCarthyho prohlášení znepokojivé a ostudné. Izolacionisté v republikánské straně ještě zdaleka nemají většinu, avšak posilují.

Problém není ani tak v lepším dohledu nad tím, co se Ukrajině dodává a jak je to využito. Vzhledem k ohromné rozmanitosti programů a forem pomoci to jistě bude komplikované, ale zároveň je také možné vymyslet systém, který nutnou pomoc zároveň nebude zpomalovat. Problém je v tom, že kroky tímto směrem už Spojené státy činí. Generální inspektorát ministerstva obrany USA tak například vyslal misi do Polska, přes které vojenská pomoc do napadené země proudí.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Volání po lepším dohledu je tedy sice ospravedlnitelné, ale naznačovat, že momentálně pomoc probíhá bez jakéhokoliv dohledu, je nezodpovědný nesmysl. McCarthy tak svými výroky oprávněně vzbuzuje podezření, že záminka dohledu může být zneužita k tomu, aby byla pomoc minimálně omezena. V republikánské straně existuje izolacionistické křídlo, které si to přeje. Bývalý prezident naznačuje, že se Ukrajina měla vzdát Krymu, a že si tedy za válku může tak trochu sama. Jím podpořený kandidát do Senátu za stát Ohio J. D. Vance si dokonce myslí, že Amerika už dala dost a měla by přestat.

Jestřábi proti izolacionistům

Zároveň ale ve straně zůstává dost jestřábů, kteří Ukrajinu podporovat dále chtějí. Konec konců ve sněmovně proti poslednímu balíčku pomoci hlasovalo 57 ze 213 zástupců strany a v senátu 11 z 50. Ti, kteří hlasovali pro, ale po volbách ve většině nezmizí. Republikánská izolacionistická frakce tak v žádném případě nebude mít většinu a nebude mít možnost sama pomoc zablokovat. McCarthy tak spíš honí procenta v některých těsných senátních soubojích, kde i jinak relativně marginální záležitost může přinést klíčových pár desítek tisíc hlasů navíc.

Zároveň jde jistě o snahu udržet ve straně nějakou jednotu. Jde o snahu vyjít vstříc té hlasité a rostoucí menšině strany, která ať už přímo či nepřímo volá po omezení rozsahu americké pomoci Ukrajině. McCarthy sám hlasoval pro všechny zatím navržené balíčky. Je tedy možné, že jen taktizuje a slibem větší kontroly bude chtít kritiky ve vlastní straně umlčet. Jenže to se mu nemusí povést, protože minimálně část z nich nebude pro další pomoc hlasovat v žádném případě.

Nevypadat neschopně

Pokud republikáni vyhrají volby do sněmovny, jak se všeobecně předpokládá, stane se McCarthy nejspíš jejím předsedou. V senátu jsou naopak mírnými favority demokraté, kteří obhajují méně křesel. Právě senát je také komorou, kde jsou republikáni ke spolupráci s demokraty všeobecně svolnější, byť ani tady se rozhodně nedá mluvit o klidné spolupráci. Jenže vyhrané volby zavazují. I pokud získají většinu jen v jedné komoře, budou republikáni moci blokovat, cokoliv se jim zlíbí. Zároveň ale musí prokázat jednotu.

Pokud se strana rozhádá a bude v důležitých otázkách hlasovat nejednotně, tak jí to může uškodit ve volbách za dva roky, kdy půjde i o Bílý dům. Poslední, co McCarthy chce, jistě je, aby se mu partaj rozštěpila právě na pomoci Ukrajině. Proto musí něco slíbit i těm, kteří teď pomoc odmítají. Nejde tak nejspíš o to, že by republikáni většinově další pomoc Kyjevu skutečně zarazili. Bohužel už to, že se z toho stalo politikum, a nesmyslná vyjádření o bianko šeku jsou smutným svědectvím o současném stavu strany.