Donald Trump FOTO: ČTK / AP / Andrew Harnik
FOTO: ČTK / AP / Andrew Harnik
Již několik měsíců je jasným favoritem primárek Republikánské strany, nyní však čeká amerického exprezidenta Donalda Trumpa první ostrá zkouška v jeho snaze vrátit se po čtyřech letech do Bílého domu. Volební shromáždění ve státě Iowa v pondělí odstartují proces, kterým republikánští voliči vyberou stranického kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Výsledky napoví, zda se v nich zopakuje souboj Trumpa s demokratem Joem Bidenem.
Začíná tak další fáze předvolební kampaně, která slibuje mimořádně vyhrocenou konfrontaci s bezprecedentním soudním rozměrem. Ten do velké míry pramení z Trumpova počínání po posledních prezidentských volbách, kdy odmítl uznat porážku a snažil se zablokovat potvrzení výsledků. Nyní kvůli tomu čelí dvěma obžalobám, zatímco soudy také vyhodnocují, zda vůbec může prezidentskou funkci znovu zastávat.
Mezi republikánskými voliči mu to však na popularitě nijak neubralo. Od chvíle, kdy se loni na jaře stal prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA, jeho podpora ještě narostla a nyní se v průzkumech pohybuje těsně nad 60 procenty, uvádí analytický web FiveThirtyEight. Velký náskok má také v sondážích prováděných v Iowě, kterých je však výrazně méně.
Zda jsou papírové předpoklady přesné, se ukáže v pondělí večer (v noci na úterý SEČ), když se republikánští voliči v Iowě na stovkách míst sejdou k takzvaným volebním shromážděním (anglicky caucuses). Při těch lidé ve školách nebo hasičských zbrojnicích poslouchají projevy na podporu toho či onoho kandidáta a posléze zvolí svého favorita. Výsledky shromáždění by mohly být jasné do několika hodin, přičemž na jejich základě se mezi kandidáty rozdělí 40 delegátů pro oficiální volbu nominanta při republikánském sjezdu v polovině července.
Voliči mají na výběr z celkem šesti kandidátů. Nejvážnějšími vyzyvateli Trumpa jsou podle průzkumů floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, jejichž preference jsou v poslední době poměrně vyrovnané, a to i v samotné Iowě.
Během nadcházející pětiměsíční šňůry primárek a volebních shromáždění je ve hře bezmála 2500 delegátů, z tohoto pohledu tak výsledek v Iowě není rozhodující. Jelikož je však středozápadní stát v procesu první zastávkou, mohou zdejší voliči některého kandidáta pozvednout a jiného například donutit odstoupit z boje o nominaci.
Zásadní může být jejich verdikt pro kampaně DeSantise a Haleyové, kteří bojují o pozici hlavní „alternativy“ k Trumpovi. Agentura AP tento týden poznamenala, že pokud exprezident nenaplní očekávání a nepřipíše si jasné vítězství, půjde do následujících primárek výrazně zranitelnější. V New Hampshiru, který bude 23. ledna druhou zastávkou, se Haleyová podle průzkumů na Trumpa téměř dotáhla.
Rozhodující nicméně nejspíše bude až březen, kdy se bude napříč několika státy rozdělovat kolem 1500 delegátů. Cílem Trumpa je mít na konci měsíce republikánskou nominaci jistou, uvádí deník The New York Times (NYT), podle něhož exprezidentovi napomáhají nové změny v pravidlech stranického klání. Ty přišly po několikaměsíčních zákulisních kontaktech Trumpa a jeho týmu s činiteli Republikánské strany v různých státech, píše list.
Březen je pro bývalou hlavu státu klíčový i z dalšího důvodu. Je to měsíc, kdy pravděpodobně naplno začnou jeho trestní procesy. Trump čelí celkem čtyřem obžalobám a ve dvou případech je aktuálně na březen naplánovaný začátek výběru poroty. Trumpovy soudy jsou však s primárkami propletené od samého začátku, neboť v New Yorku právě vrcholí občanskoprávní proces kolem údajných podvodů jeho firmy a v úterý tam začne nový soud, v němž Trumpa žaluje za pomluvu novinářka Jean Carrollová.
Republikánský politik se snaží své právní problémy využívat v kampani a obžaloby, které proti němu loni vznesly vyšetřovací poroty, prezentuje jako důkaz, že je obětí spiknutí prokurátorů a Bidenovy administrativy. Těží při tom i z toho, že většina jeho republikánských soupeřů jej v této souvislosti odmítala výrazněji kritizovat.
Kromě toho staví kampaň na temné vizi USA pod vedením demokrata Bidena, vyostřuje svou protiimigrační rétoriku, slibuje čistky ve federálních složkách a dál šíří konspirační teorie o výsledcích voleb v roce 2020. V reakci na komentáře o jeho autoritářských tendencích nedávno uvedl, že by se choval jako diktátor jen první den druhého mandátu.
Prezident Biden, který bude s největší pravděpodobností v nadcházejících volbách zastupovat Demokratickou stranu, svého předchůdce označuje za hrozbu pro americkou demokracii. Trumpův styl vystupování a jeho právní problémy vadí i části republikánských voličů, mnozí další jej však vidí jako silného a schopného vůdce, který by byl po druhém zvolení efektivnější v naplňování svého programu.
„Poprvé byl trošku naivní. Neudělal to, co měl, aby to tam dal do pořádku,“ řekla jedna volička z Iowy deníku NYT. Na otázku, proč k Trumpovi tíhne, odpověděla: „Miluje svou zemi… Říká: ‚Budu za tuhle zemi bojovat do konce života.'“
