NÁZOR / Nedůstojné tahanice o další balíček pomocí Ukrajině v americkém Senátu sleduje se značnou škodolibostí vedení v Kremlu, putinovští kolaboranti v západních zemích a s naštvaností a zcela pochopitelně také obavami všichni, kdo nemají pochopení pro ruskou imperialistickou rozpínavost. Ruský separatistický velitel Alexandr Chodakovskij, který je sice fanatický stoupenec války, ale působí o něco přemýšlivějším dojmem než jiní bojovníci, si tohoto dění také všiml. Je zajímavé, že je (z našeho pohledu) o něco optimističtější než přátelé Ukrajiny na Západě.
Na ruské sociální síti Telegram píše, že momentální zdržení pomoci je jen vedlejší produkt politických her, který nebude mít na konečný výsledek žádný dopad. Ze své perspektivy se ovšem domnívá, že Ukrajina k Západu příliš vzhlížela a spoléhala se na něj a zklamala se v tom.
„S poskytnutím peněz Ukrajině (na Západě, pozn. red.) nespěchají – všichni o tom teď mluví. Ne, samozřejmě to nezpůsobí okamžitý kolaps a peníze nakonec dají, až rozehrají své politické hry. Ale tady nezáleží na faktu poskytnutí či neposkytnutí pomoci – záleží na postoji. Západ se pro Ukrajinu stal vším. Ukrajina mu věnovala vše, obrazně a brzy i doslova. Západ se stal předmětem zbožňování, rájem, stal se bližším než rodná matka a dražším než rodné děti, jinak si důvody takového sebeobětování prostě nelze vysvětlit. A nyní, jako nemilující macecha vůči svému dítěti, které je do ní zamilované, projevuje svůj nesmiřitelný postoj. Je připraven zabíjet a zabíjet jen kvůli vnitřním rozporům. Každý, kdo žije na této potápějící se lodi zvané Ukrajina a kdo má možnost prodírat se sítí dezinformací o skutečném stavu věcí, by měl dnes pocítit co nejtrpčí zklamání z této sobecké pseudozbožnosti, na jejíž oltář bylo položeno tolik lidských obětí,“ rozvíjí Chodakovskij své zvláštní myšlenky.
Má zřejmě smysl takové lidi citovat, protože tenhle člověk si to, co tvrdí, nejspíš skutečně myslí, čímž se liší od zjevných cyniků, jako je mluvčí Kremlu Peskov, ministr zahraničí Lavrov a jeho mluvčí Zacharovová a moderátor Vladimir Solovjov. Putin sám dobře ví, že taky lže, ale považuje to zřejmě za legitimnní nástroj pro dosažení svých zmatených vizí.
Pokud jde o věc samu, republikáni v Senátu zvolili taktiku vydírání, aby dosáhli svých vlastních cílů, především pokud jde o otázku dalších peněz na ochranu amerických hranic. Spojili to se schválením pomoci Ukrajině a Izraeli. Doba republikánské strany Ronalda Reagana, který viděl svět a americké zájmy v širších souvislostech, je dávno pryč.
Teď musel Bílý dům přijít s taktikou obejití Senátu a odvolává se na národní bezpečnost, aby byl schválen prodej tankové munice v hodnotě více než 100 milionů dolarů Izraeli, a tím obešel Kongres. Americké ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že existuje „naléhavá situace“, která jej opravňuje k tomu, aby obešlo obvyklé přezkoumání prodeje téměř 14 tisíc tankových nábojů a dalších položek Izraeli.
Chodakovskij nepropadá nadšení ruských komentátorů, kteří si myslí, že Západ už je unavený. Nejspíš ale věří v západní spiknutí proti Rusku, tak se domnívá, že se nakonec peníze najdou. Nebere v úvahu, jak jsou západní elity prolezlé ruskými agenty, vlivovými agenty, užitečnými idioty, běžnými idioty a nepřáteli liberální demokracie. Stačí ještě několik mizerných volebních výsledků a nepůjde se zastavením pomoci Ukrajině jen o nějaké politické hry, ale (jako v Maďarsku a na Slovensku a možná v Nizozemsku) trvalý trend.
Žádný trvalý mír v Evropě nebude, pokud bude u moci Putin, leda nějaké krátké vynucené příměří na přeskupení sil, které by se Moskvě hodilo. Teď jako propagační argument před takzvanými prezidentskými volbami v Rusku, dlouhodobě jako příprava na další tažení na Ukrajinu a země východní Evropy. Kdo si myslí, že je to sci-fi, nezná Putinovy projevy.
Alexandr Chodakovskij je ohledně našeho stavu vlastně větší optimista než mnozí lidé na Západě, byť o tom sám neví. Jeho základní omyl je ale stejný jako u běžných propagandistů. Myslí si, že Ukrajinci potřebují nějaké vedení a rady ze Západu a sami nevědí, co je pro ně dobré. Rusko už na okupovaných územích předvedlo, co by pro Ukrajinu příchod „ruského světa“ znamenal, a Ukrajinci by museli být hloupí, kdyby to neviděli a nezařídili se podle toho.
A hloupí skutečně nejsou, lidé mdlého rozumu sedí jinde.