FOTO: Hlidacipes.org/F24
Řetězovými e-maily se aktuálně v Česku šíří i neobvyklý typ dezinformací. Satirické obrázky zesnulého karikaturisty Vladimíra Renčína někdo upravil tak, aby zesměšňovaly aktivity spolku Milion chvilek a jeho předsedu Mikuláše Mináře. Sám Renčín je vytvořit nemohl, zemřel několik měsíců předtím, než Milion chvilek vůbec vznikl.
„Renčín je borec a nebere si servítky,“ stojí v jednom z řetězových mailů, který má HlídacíPes.org k dispozici. Kresby se tváří, že jejich tvůrcem je kreslíř Vladimír Renčín. Vtipy glosují aktivistu Mikuláše Mináře a jeho spolek Milion chvilek, který stojí za kampaní Milion chvilek pro demokracii a demonstracemi proti vládě a střetu zájmů Andreje Babiše.
„Renčín je populární napříč generacemi a autor zfalšovaných vtipů toho využívá,“ říká k zjevné manipulaci vedoucí oddělení mediálního vzdělávání organizace Transitions Jaroslav Valůch.
Koryto pro Mináře
To, že si s obrázky někdo „pohrál“, lze ověřit i pomocí vyhledávače Google Images. Díky němu lze zjistit, že kresby sice skutečně patří Renčínovi, ale doprovodné citáty už původní nejsou.
Například kresbu dvou pánů na návštěvě u truhláře, před kterým leží dřevěné koryto, doplňuje v řetězovém mailu citace: „Děkujeme mistře, hezky jste to stloukl. Konečně si Mikuláš zasedne k erárnímu korytu a budeme mít klid na práci.“ V Renčínově originále však pod kresbou stálo: „Děkujeme mistře, hezky jste to stloukl. Konečně jsme si také pomohli ke korytu.“
Konkrétní příklady manipulace s Renčínovými karikaturami si můžete prohlédnout v následující galerii. Zeleně jsou vyznačené původní kreslené vtipy, červeně ty, které někdo upravil.
Falzifikáty jsou od originálů rozeznatelné také díky použitému fontu písma. Namísto obvyklého Renčínova ručně psaného písma je v nich využitý font Segoe Script Bold. To lze zjistit pomocí nástroje na rozpoznávání fontů MyFonts.
Obdobných falešných vtipů je v řetězovém e-mailu celkem čtrnáct. Vedle zmíněného spolku Milion chvilek reagují třeba na možnou kandidaturu generála Petra Pavla na prezidenta nebo na téma svobody a demokracie.
Novinka na dezinformační scéně
Přestože se zfalšované Renčínovy výtvory jeví jako neškodné vtipy, jde o učebnicové příklady dezinformací. „Někdo vědomě a záměrně falzifikoval obsah, aby zmátl příjemce. Udělal to tak, aby to působilo jako skutečný obsah od skutečného autora. Je to tedy jasná dezinformace. A taky krádež,“ vysvětluje Jaroslav Valůch z organizace Transitions, který se dlouhodobě zabývá ověřováním falešných informací.
Podle něj je znatelný rozdíl také v kvalitě a využití falzifikátů a originálů. „Renčín uměl přesně odhalovat a trefovat nedostatky nás jako jedinců i společnosti, a tím nám pomáhal umět se zasmát sami sobě a svým slabostem, což je očistná funkce karikatury,“ říká s tím, že tuto funkci rozesílané falzifikáty rozhodně neplní: „Jejich autor si pouze vyřizuje účty s občanskou skupinou, kterou evidentně nesnáší.“
Vtipy a obrázkové memy jsou běžnou součástí jak řetězových zpráv, tak sociálních sítí. Stejně tak jsou jejich součástí lživé, zavádějící či nenávistné informace. Kombinaci obojího však Valůch vidí poprvé.
„Renčín je legenda napříč generacemi. Vtipy a humorné obrázky se e-maily sdílejí neustále, ale holt mají do kvality těch Renčínových na míle daleko. Tak to někdo vyřešil tím, že se na kvalitě díla a popularitě jeho autora zkusil svézt,“ říká.
Cílová skupina: senioři
Iniciativa Čeští elfové, která se věnuje rozkrývání dezinformací na českém internetu, popisuje řetězové e-maily jako fenomén, který ovlivňuje desetitisíce lidí a jeho dosah je proto srovnatelný například s dosahem středně velkého celostátního deníku.
„Funguje to tak, že si lidé mechanicky přeposílají e-mailové zprávy, které napsal někdo jiný. Obsah těchto zpráv je většinou bulvární, dryáčnický, útočící na emoce, někdy je apolitický, někdy je skrytě politický, jindy je otevřeně a agresivně politický,“ popisují na svém webu.
Jejich tvůrci zneužívají takzvaný mechanismus přenesené důvěry. Maily si totiž navzájem posílají lidé, kteří se znají, věří si a nemají důvod se podezřívat z rozesílání falešných zpráv.
„Zamlží se tak důvěryhodnost toho skutečně původního zdroje a lidé spoléhají na svou důvěru v poslední článek v tom řetězci – tedy někoho, koho znají,“ vysvětluje Valůch. Dodává, že i kdyby příjemce dezinformace ověřit chtěl, měl by to složité, protože jejich původce je často anonymní a informace neobsahují žádné zdroje.
Cílovou skupinou těchto zpráv jsou převážně senioři. Průzkum organizace Elpida a Nadace O2 ukázal, že se s nimi setkává devět z deseti seniorů, kteří využívají internet. Pětina pak přiznává, že se podílí na jejich rozesílání.
Text zveřejňujeme s laskavým svolením HlídacíPes.org.
