Pětapadesátiletý hudebník Stelios Maragakis ví, jak řeckou dluhovou krizi vyřešit: zbavit se eura. Takový názor je sice v Řecku pořád menšinový, jeho přitažlivost u obyvatel ale zvyšují požadavky mezinárodních věřitelů, kteří po Aténách požadují tvrdší reformy. „Musíme se vrátit k drachmě. Drachma je jediný způsob, jak Řecko zachránit,“ říká Maragakis v tradiční řecké kavárně na dělnickém předměstí Atén a usrkává z malé sklenky alkohol.
Podpora odchodu z eurozóny mezi lidmi v posledních týdnech podle průzkumů veřejného mínění vzrostla na 30 procent, předtím se roky držela na 20 procentech, uvedl šéf institut pro průzkum veřejného mínění ALCO Kostas Panagopulos. „Pořád to je menšina, ale zvětšuje se,“ citovala jej agentura Reuters.
Důvodem nejsou podle něj pouze úsporná opatření a zdánlivě nekonečná jednání s věřiteli Řecka, ale také otevřená debata mezi některými politiky o tom, jak odchodem z eurozóny opět získat kontrolu nad ekonomickými problémy země.
Drachma je jedním z nejstarších platidel na světě. Název pochází z řeckého slova „sevřít“. Do roku 2002, kdy ji nahradilo euro, se od ní několikrát upustilo a několikrát byla znovu zavedena.
Přistoupení k euru přineslo Řecku masivní růst a zajistilo, že Evropa má vysokou podporu mezi lidmi. Od začátku hospodářské recese na konci roku 2008 ale velikost ekonomiky klesla o zhruba čtvrtinu. Bez práce je více než každý čtvrtý a myšlenka na vystoupení z klubu 19 zemí eura už není tabu.
Řecký premiér Alexis Tsipras sice řekl, že Řecko musí zůstat v eurozóně a „Grexit“, čili odchod z ní, nepřichází v úvahu, někteří oponenti z jeho vlastní levicové strany SYRIZA se ale ptají, zda by Řecku mimo měnovou unii nebylo lépe.
Také výsledky průzkumu veřejného mínění, které v posledních dvou týdnech zveřejnily řecké instituty GPO a Public Issue, ukázaly zřetelný pokles většinové podpory euru, ta ale zůstává nadále velká. Na otázku, zda chtějí, aby jejich země „zůstala v eurozóně za každou cenu“, odpovědělo v průzkumu GPO 16. června kladně 69,7 procenta Řeků. V lednu to bylo 80,3 procenta.
„Velká většina vnímala Evropu jako nutnost, teď je ale pro část společnosti nepřítelem,“ řekl Panagopulos. „Bude třeba hodně úsilí, aby se to napravilo, a nejsem si jist, zda se ještě někdy na bývalou úroveň podpory eurozóny vrátíme,“ dodal.