Demonstrace zatím žádnou vládu v této zemi nesvrhly. Staré mocnářství se po válečné porážce rozpadlo odstředivými silami samo od sebe a zbytek dojednal T. G. Masaryk v Americe. Klement Gottwald provedl v roce 1948 puč se Stalinovými tanky připravenými v záloze a v roce 1989 padl červotočem prožraný režim, který nevedla legitimní vláda, ale místodržící Moskvy.
Přes všechny astronomické rozdíly obou aktérů byli Masaryk a Gottwald připraveni, věděli, co chtějí, a takticky neudělali žádnou chybu. Václav Havel a další byli poněkud zaskočeni rychlým spádem událostí, ale v rámci možností se zorientovali rychle. Dnešní protisystémový slepenec ale připomíná ohledně svých vůdců nafouklá ega, která do sebe narážejí a všelijak poletují jako míčky. Teď se perou o to, kdo je pravým mluvčím zbídačených mas a náčelníkem gaučových husitů.
Ivan David, europoslanec za SPD, názorově nekolísá, stejně jako jeho vůdce Tomio Okamura. Web „Nová republika“ pana Davida je taková malá trubka vyvedená z velké roury moskevského propagandovodu. Protože čelní okamurovci mají svá hnízdečka a korýtka jistá, nehodlají se o svou vedoucí úlohu s nikým dělit a jsou rozvášněni žárlivostí, když se osoby stejné krevní skupiny derou na slunce.
Dne 26. září nám Ivan David ve svém článku sdělil: „Když jsem se dozvěděl o demonstraci 3. září v Praze, ani na chvíli jsem nezapochyboval, že nejde o déjà vu, ale o ‚milión chvilek 2.0‘.“
Co se tak hrozného stalo? Podle pana doktora šlo o jednoduchou snahu o „využití frustrace lidí, kteří jsou oprávněně rozhořčeni a chtějí své pocity veřejně vyjádřit“. Organizátory Ladislava Vrabela a Jiřího Havla označuje za „neznámé manipulátory s ikonickými jmény“ a bylo to prý chytré a nemravné.
Což o to, manipulátoři to jsou, s tím lze souhlasit. Europoslanci ale vadí, že noví vůdcové „nemají co nabídnout“ a nemají žádný program, organizaci a reálný vliv. Jen iluzi, že když se na Václaváku sejde hodně lidí, vláda padne. To je všechno taky pravda. Jen to platí úplně stejně pro SPD, což není ani tak strana, ale osobní útvar Tomia Okamury založený pro osobní blaho předsedy. Stejně jako ANO Andreje Babiše.
Okamuru musí děsit představa, že by po něm snad někdy někdo chtěl kandidáty do nějaké vlády. Hlasatel přímé demokracie si stanovy svého spolku napsal tak, že je tam absolutním pánem, a stačí mu tak dva další lidé, aby měl v moci úplně všechno, samozřejmě včetně peněz. Komu se něco nelíbí a pípne, tak letí. Myslící lidé tam nezbyli, pokud za myšlení nepokládáme talent vítězit v krysích závodech druhé ligy.
Espéďáčci jsou zakopaní ve svých pozicích, je jim tam dobře a nemají zájem na tom, aby jim to někdo narušoval. Moc těch myšlenek nemají, v podstatě žádné, jen hesla, a na ta by chtěli mít monopol.
Novodobí husité se nám teď mydlí mezi sebou, odhalují různé zrádce a odpadlíky. Do toho aby trpěli úzkostí, jestli se jim na východě jejich milované impérium nerozpadne. Boj o zdroje je ale pro tyto ochotnické mesiáše zásadním principem, takže si snadno vymyslí nové číslo, s kterým budou objíždět každou náves a zamořovat internet.