Klobouk kouzelníka Pokustóna premiéra Andreje Babiše není obyčejný klobouk. Bydlí v něm totiž deset milionů obyvatel České republiky a většina z nich se druhý týden baví králíky, které na mezi ně vypustila politička Taťána Malá. Té se asi z vyhřátého místa ministerstva spravedlnosti nechtělo, nicméně ještě spravedlivěji předstírá, že je její rezignace státotvorný čin umožňující sestavení vlády. A obvinění stran plagiátu svých diplomových prací nadále odmítá.
Nejen spravedlivé, ale především přesné je přiznat, že pro funkci ministryně spravedlnosti nebylo podstatné, zda Malá agronomickou fakultu Mendelovy univerzity absolvovala prací o klimatu vhodném pro chov králíků, plavení koní nebo zkoumání larev ohrožených druhů motýlů. Veřejnost od Malé očekávala pokoru a sebereflexi: Přiznání, že tuto diplomovou práci odflinkla a jedenáct stran z práce své předchůdkyně na studiích se nenamáhala citovat jako zdroj.
Místo toho ještě v roli ministryně Malá zaútočila během tiskové konference na sociální cítění veřejnosti líčením, jak se snažila plnit studijní závazky s miminkem v náručí. Veškerou zodpovědnost za vyhotovení a obhájení svých diplomových prací přenesla na vedoucí práce, oponenty a státní zkušební komise, před kterými je obhájila. Opomněla ovšem dodat, že na začátku všech svých absolventských prací podepsala na titulní straně prohlášení o jejich originalitě a osobním zpracování.
A zatímco první vysoká škola, Mendelova univerzita, k práci zaujala dodatečné stanovisko s tím, že dnes by diplomovou práci o králících v této podobě neobhájila, druhá alma mater Malé, Panevropská vysoká škola v Bratislavě o tom, „kde je zakopaný pes,“ mlčí: Malá se při veřejném prohlášení dovolávala kontroly garanta své práce tím, že spolu byli „v intenzivním kontaktu“, ovšem během tiskové konference ani jednou vedoucího své diplomové práce JUDr. PhDr. Davida Elischera, PhD. nejmenovala.
Elischer je pedagogem Univerzity Karlovy a od roku 2012, spolupracovat s Advokátní kanceláří Kocián, Šolc, Balaštík zastupující mimo jiné firmu Agrofert, které coby právní teoretik pomáhá s průpravou advokátů. Vedení diplomové práce Malé o rok dříve muselo být s Panevropskou vysokou školou spojeno smluvně a Elischerova erudice se měla do jejího výkonu promítnout.
Výsledkem je ovšem práce s citacemi nedoložených zdrojů, chybami a neopravenými překlepy: V případě zásady „moci otcovské“ visí v diplomové práci na straně 11. výraz „patria poestas“, jehož správný latinský název, stejné jako další zásady římského práva, studenti běžně ovládají a její zkomolení nemůže uniknout oku žádného zkušeného právníka, který měl po Malé coby vedoucí, oponent, nebo člen státní zkušební komise skutečně číst.
Další výhrady stran pochyb o autorství a celkové úrovni diplomové práce Malé na právnické fakultě a současně výhrady Petra Pitharta stran motivace a získání prostředků školy Jánem Čarnogurským jsme uvedli v článku ZDE .
Na tento článek v diskusi na Facebooku pod peticí Petra Bezoušky, jenž zejména akademiky k podpisu petice za odstoupení Malé z místa ministryně spravedlnosti vyzval, reagoval právník a pedagog Ivo Telec demagogickým výlevem vůči znění článku a osočením, že „Petr Pithart zapomíná nebo výběrově říká jen něco“.
Ivo Telec ovšem sám zapomněl uvést, že on sám na právnické fakultě Panevropské univerzity přednáší a navíc mohl coby známý odborník na duševní právo studentku Malou proškolit. Otázkou je, nakolik jeho nepopíratelnou odbornost komplikuje to, že byl veden ve spisech StB pod krycím jménem „Vilém“, kvůli čemuž byla jeho pedagogická činnost na zejména UP Olomouc byla vystavena kritice.
Zajímavé je i to, že ačkoli podle veřejně dostupných zdrojů v roce 2010 rozpoutal na Masarykově univerzitě plagiátorskou aféru s tehdejším kolegou, nyní ústavním soudcem, Josefem Fialou, za kterého se ale ostatní kolegové postavili, nyní Telec svoji bývalou studentku v roli ministryně spravedlnosti nejen nekritizoval, ale při první zmínce o úrovni vzdělávání, jež se jí na Panevropské vysoké škole dostalo, odváděl pozornost jinam.
Z podivného prolínání, kdy ze sousedního státu přišel do České republiky trestně stíhaný premiér a na druhou stranu se do jeho rodné země jezdí vzdělávat lidé, kteří mohli u stejných pedagogů získat právní vzdělání na vysokých školách v České republice, které na rozdíl od Panevropské vysoké školy v Bratislavě neměly potíže s akreditací, vzniká dojem, že se zúčastněným dostalo vzdělání, na kterém měl podle slov Petra Pitharta zájem i prezident Ruské federace.
