ROZHOVOR / Dokument s názvem Pan Nikdo proti Putinovi vypráví o běžném životě žáků v ruském městečku Karabáš, kam od vpádu ruských vojsk na území Ukrajiny pronikla proputinovská propaganda do výuky. Jeden z učitelů, Pavel Talankin, se rozhodl, že chce proti situaci něco podniknout, a tak začal propagandistické vyučování natáčet. Spojil se na dálku s režisérem Davidem Borensteinem, Američanem žijícím v Dánsku, a společně vytvořili dokument, který prezentovali i na festivalu Sundance. Cílem tohoto dokumentu bylo ukázat běžným lidem, jak vypadá systematický proces vštěpování provládních narativů těm nejmenším. O procesu natáčení mluvil režisér Borenstein v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Jak jste se s Pašou dali dohromady? Co vás na tomto projektu přitahovalo?

Paša už dění ve škole natáčel, okamžiky, které na první pohled vypadaly jako běžné školní aktivity, ale ve skutečnosti byly součástí většího úsilí o formování dětského pohledu na svět velmi specifickým způsobem. Když jsem viděl jeho záběry, věděl jsem, že jde o něco důležitého. Nešlo jen o jednoho učitele nebo jednu školu. Je to mnohem větší příběh o tom, jak vláda tvoří souhlas, počínaje svými nejmladšími občany.

Myslel jsem si, že je důležité, aby svět viděl ideologické základy této války na Ukrajině. Také jsem sdílel Pašovu myšlenku, že je důležité zdokumentovat tento útok na právo dětí na svobodu projevu, něco, co se bohužel neděje jen v Rusku, ale také v okupovaných oblastech Ukrajiny.

Dále čtěte

Pan Nikdo proti Putinovi. Ruský učitel natočil, jak funguje propaganda ve školách

ROZHOVOR / Na první pohled nenápadné ruské městečko Karabaš je známé především svým vysoce znečištěným ovzduším kvůli zpracování mědi. Se…

Jak dlouho Paša natáčel každodenní život ve škole? S kolika hodinami natočeného materiálu jste pracovali?

Paša natáčel asi dva roky a zachytil vše od ranních shromáždění přes třídní besídky až po celoškolní akce, které se stále více točily kolem „vojensko-vlastenecké výchovy“. Posílal mi hodiny a hodiny záběrů. Projít to všechno a zformovat do filmu byl obrovský úkol, ale tento proces mi zároveň poskytl neuvěřitelný vhled do každodenního života v jeho škole.

Cítíte se bezpečně, nebo máte pocit, že si teď musíte dávat pozor?

Osobně se cítím v pořádku.

Co bylo největší výzvou během natáčení tohoto dokumentu?

Zdaleka nejtěžší byla všechna nezbytná bezpečnostní opatření. Museli jsme být extrémně opatrní v tom, jak jsme komunikovali. Všechno bylo šifrované. Používali jsme kódová slova. Byly chvíle, kdy jsem skutečně nevěděl, jestli je v pořádku, nebo jestli se něco nestalo. Při práci na takto specifickém projektu tento stres nikdy nezmizí.

Jaká byla reakce lidí na festivalu Sundance?

Reakce na festivalu Sundance byla neuvěřitelná. Lidé byli příběhem hluboce zasaženi a rozhovory po projekcích byly jedny z nejsmysluplnějších, jaké jsem kdy zažil. Není to jednoduchý film. Vyzývá diváky, aby přemýšleli o věcech, které jsou nepříjemné, ale mám pocit, že se diváci opravdu spojili s Pašovým příběhem a s tím, o co se snažil. Bylo jasné, že je tento film zasáhl.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Jaký byl váš původní cíl pro tento dokument?

Od začátku jsem chtěl ukázat, že propaganda není jen něco, co se děje v televizi nebo ve zprávách, ale že proniká do každodenního života, do škol a do způsobu myšlení lidí, aniž by si to uvědomovali. Doufal jsem, že tímto filmem dám lidem možnost nahlédnout do procesu a ukážu, jak brzy a jak systematicky se tyto narativy utvářejí.

Chtěl jsem také ukázat, jak rychle se mohou instituce měnit uprostřed prudce rostoucího autoritářství a jak rychle se nám může svoboda projevu vymknout z rukou. Ze všeho nejvíc jsem chtěl posílit Pašovu odvahu postavit se tomu. Jeho příběh není jen o jednom člověku proti systému, je o ceně odporu a síle pravdy i v těch nejmenších projevech vzdoru.