Filmový režisér Alexandr Sokurov se vyjádřil ke svému sporu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Došlo k němu 9. prosince během online setkání hlavy státu se členy Rady pro lidská práva, jejímž je Sokurov členem. „Je zbytečně uražený, to je to, co k tomu mohu říci. Je uražený zbytečně. Nepochopil, nepochopil, co jsem říkal. A je neprávem uražený,“ řekl režisér.
Sokurov dodal, že na schůzce Rady pro lidská práva s Putinem byly problémy s komunikací a někdy neslyšel, co prezident říká. Podle režiséra navzdory podmínkám řekl „vše, co považoval za možné“.
Server ZNAK.com shrnuje, o co ve sporu šlo. Sokurov ve svém projevu k prezidentovi označil současné uspořádání Ruska za produkt bolševické politiky. Podle Sokurova je Rusko v ústavní krizi. Poukázal na to, že některé republiky v Rusku mají „národní charakter“, mají vlastní „armádu“, a dokonce se objevil „pádišáh“ (zjevně narážka na místního čečenského diktátora Kadyrova, který si v regionu dělá, co chce) , zatímco tytéž regiony jsou dotovány. „Je tu prezident, federace, ale kam se podělo Rusko? Je důležité, abychom o tom mluvili,“ řekl Sokurov.
Dále upozornil na obtížnou politickou, sociální a kulturní situaci na severním Kavkaze, kde „nejsou téměř žádní Rusové, veškerá moc je v rukou původních obyvatel“. Ředitel poznamenal, že zde „neexistuje svobodný rozvoj mladých lidí“, ekonomika stagnuje a existují otázky ohledně kulturní a etnické struktury. Také naznačil, že ve federaci „mnozí lidé začínají mít Rusy neradi“. „Mnoho lidí se s námi chce rozloučit, nechtějí být ve stejné společnosti. Mnoho mladých lidí na Kavkaze mi řeklo: ‚Vy Rusové si opravdu nezasloužíte respekt…‘ Propustíme všechny, kteří s námi už nechtějí žít ve stejném státě?“
Putin byl rozzlobený. „Je za co se omlouvat, protože vy nemáte projev, ale je to manifest, soubor problémů a obav, které má určitá část našich občanů. Tak je tomu vždy. Některé z nich se týkají věcí, které leží na povrchu, některé jsou zvoleny velmi zvláštním způsobem a vůbec jim nerozumím,“ řekl Putin.
Podle prezidenta si nikdo v Rusku nepřeje separatismus, což „dokazuje hlasování o změnách ústavy“. „Vážený Alexandře Nikolajeviči, chcete, aby se na našem území opakovala Jugoslávie?… Má ruský lid zájem na rozpadu Ruské federace? Chcete z nás udělat Moskvu? To je to, co chce udělat NATO.“ Putin také řekl, že ne o všech problémech by se mělo veřejně diskutovat, a vytkl Sokurovovi, že nastolil otázku mezietnických vztahů.
Rustam Tapajev, koordinátor Čečenského svazu mládeže, označil Sokurovova slova za urážky. „Vladimir Vladimirovič má naprostou pravdu. Národnostní otázka a národní republiky jsou choulostivá záležitost. Je snadné zde někoho urazit. Nahlas vyslovená slova se mohou změnit v něco negativního. Na Kavkaze a v Čečensku teprve začínáme žít normálně a v míru. Každý, kdo přijede do naší republiky, vidí, že se zde žije klidný a kvalitní život. V Čečensku se plně uplatňují ruské zákony. Soudě podle toho, co Sokurov říká, v Čečensku nebyl. Musíme ho tam přivést a ukázat mu to.“
Režisér ale zřejmě jen vyjádřil pocit, který má mnoho Rusů. Na Západě vyvolalo například znepokojení, když se vynořily výroky, které kdysi o poměrech v kavkazských republikách pronesl Alexej Navalnyj. Mnoha lidem prostě vadí, že Moskva do oblasti pumpuje peníze a tamní vládcové si dělají, co chtějí.
Na stránkách The Jamestown Foundation se například píše o situaci v Čečensku:
„Ramzan Kadyrov již dávno přeměnil Čečensko na své soukromé léno v rámci Ruské federace, a to s plnou podporou Kremlu. Původním důvodem podpory Kadyrova ze strany Kremlu bylo, že pomohl Moskvě potlačit povstání v republice. Poté, co válka prakticky skončila, však čečenský vládce pokračoval v nastolování stále více personalistického a přísného režimu. Kadyrovovy ‚zvykové‘ zákony často nahrazují zákony předepsané ruskou legislativou. Například obyvatelé Čečenska prakticky nemají právo si veřejně stěžovat na svůj život a zejména na vládu. Kromě toho jsou ženy vystaveny dalšímu útlaku, musí dodržovat pravidla oblékání a s rozšiřující se polygamií se postupně omezují jejich osobní svobody.
Zároveň se kvazi občanské právo, které Kadyrov zavedl v Čečenské republice, stává extrateritoriálním. Stále častěji se stává běžnou praxí, že lidé žijící mimo Čečensko – a nejen etničtí Čečenci – musí vzdávat hold slávě čečenského gubernátora. Nedávno jeden čtrnáctiletý balkarský chlapec z Kabardino-Balkarie nazval Kadyrova ‚šajtánem‘ (ďáblem) a prohlásil, že se ho nebojí. Video bylo zveřejněno na sociálních sítích. O několik dní později byl chlapec a jeho příbuzní nahráni, jak se omlouvají za to, že řekli ‚nepřijatelná slova o Ramzanu Kadyrovovi‘. Předtím, v květnu patnáctiletý dagestánský chlapec, který žije nedaleko Moskvy, na Instagramu rovněž nazval Kadyrova ‚šajtánem‘. Kadyrov slíbil, že mladíka najde a ukáže mu, ‚kdo je šajtán‘. Čečenští úředníci zřejmě pachatele vypátrali a celá jeho rodina byla nucena se veřejně omluvit (Komsomolskaja pravda, 19. května).
Kreml Kadyrovovy praktiky mlčky schválil. Lidé z celého Ruska se nyní museli Kadyrovovi omlouvat za svá ‚neuvážená‘ slova, což znamená, že se zjevně necítí být chráněni před dosahem čečenské hlavy státu ani regionálními, ani federálními ruskými orgány. Kadyrovovi se doposud dařilo pohybovat na tenké hranici mezi bezostyšným zastrašováním svých kritiků napříč Ruskou federací a líčením sebe sama jako věrného stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina. Tím, že Putin umožňuje Kadyrovovi takto neomezeně jednat, tak v podstatě vystavuje běžné ruské občany týrání jejich podřízeného nejen v Čečensku, ale i v těch částech země, kde nemá žádnou zákonnou moc.“
Národnostní problémy už kdysi přispěly k rozpadu SSSR, což je událost, kterou Vladimir Putin těžce nese a považuje za tragédii. Je zjevně nerad, když někdo upozorňuje na to, že se mnoho napětí nevyřešilo a sotva je naděje, že k tomu dojde.
