Klatovský řezník a živnostník Pavel Havlíček se dostal do povědomí veřejnosti díky své odvaze bojkotovat výrobky Babišova Agrofertu a veřejně se k tomu hlásit. Nedávno také vystoupil v diskusním pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“, vystupuje také proti projektu elektronické evidence tržeb. Svobodné fórum s ním přináší rozhovor.
Pane Havlíčku, kdy jste se rozhodl „vytáhnout“ do boje proti výrobkům Andreje Babiše? Co bylo prvním spouštěčem?
V prvé řadě musím poopravit sdělení, že jsem „vytáhl“ do boje proti výrobkům Andreje Babiše. Jeho výrobky jsou mi celkem fuk a je jen a jen věcí jeho zákazníků, pokud mu je kupují. Mně vadí politika a styl prosazování politiky Andreje Babiše. Samozřejmě mu situaci značně ulehčuje „Blbá nálada“, kterou se začal snažit vyzdvihovat už prezident Václav Havel.
Jak souvisí doba Václava Havla s tou současnou, Andreje Babiše?
Stále si nemohu pomoci, ale cítím, jako by ti, kteří se bijí v prsa jako disidenti, chtěli stále jen a jen socialismus, jen s jinou, tzv. „lidskou tváří“. A český člověk, protože má v povědomí kapitalismus jako něco ohavného, se rád připojuje k obecným tvrzením, že „oni se o nás postarají“. Nikoli, nikdo se o nikoho nepostará a všechno na světě si zaplatíme sami. A o to krvavěji, oč více necháme druhé, aby se o nás starali. Ti se o nás budou starat jen a pouze za naše peníze a navíc podle svých domněnek, a ne podle našich potřeb. A peníze, které jim na to dáme, z poloviny „prožerou“.
Dáváme tedy dobrovolně vlastní peníze, aby se jiní měli líp?
Popsal jsem vám teď právě systém funkce dotací a takzvaných investičních pobídek. Jen s tím rozdílem, že státu už my nesvěřujeme své peníze, ale stát už nás doslova o peníze obírá. Není to systém, který by Babiš stvořil, ale je to systém, který stvořil Babiše a jemu náramně vyhovuje. A protože se v první dekádě nového milénia začaly objevovat stále silnější hlasy proti takovému způsobu hospodaření, bylo nutné si nějak dotační systém ohlídat po svém a maximálně jej prodloužit. Vznikla tedy politická firma ANO.
Už v době vzniku ANO jsem předjímal a varoval, že velmi brzy dojde ke svržení vlády, ať už to bude jakákoli, a ANO nastoupí s protikorupční rétorikou. A co se stalo? Hádejte, můžete jednou…
Ze začátku se zdálo, že Váš bojkot je pouhou recesí několika lidí na Facebooku, dnes už Vás všichni berou vážně. Jaký z toho máte pocit?
Popravdě jsem rád, že se lidé napříč republikou začínají zamýšlet nad tím, co se jim snažím přiblížit. Nicméně Babiš přitvrdil a potřebuje společnost rozdělit. Divide et impera se říká již od dob starého Říma neboli rozděl a panuj. Říká, že obyvatelstvu znesvářenému mezi sebou je snadno vládnouti. A pocit? Nemám žádný zvláštní pocit. Kdykoli jsem cokoli říkal veřejně, neříkal jsem to bez pocitu odpovědnosti, a proto mě ani nijak nezaskočil fakt, že mne lidé berou na vědomí a berou mne vážně. Jsem tomu rád a jistě mám ještě lidem co říci.
Nebojíte se reakce Agrofertu? Ředitel Kosteleckých uzenin už u Vás byl a nepochodil, nepřijde teď spíš někdo z „finančáku“?
Víte, jak už jsem řekl. Estebáků jsem se bál v roce osmdesát a osmdesát dva, to jsem měl život před sebou. Teď už se nebojím. Já už nemám co ztratit. Samozřejmě že Babiš má nástroje, jak mě „udělat“, zničit či zlikvidovat. Celý systém je u nás tak postavený a žádný úředník není dostatečně servilní, aby se dostatečně zalíbil vrchnosti, jakou tu představuje Babiš a celá socialistická vláda a lidovce v to počítaje.
Takže takříkajíc, ruka ruku myje?
Stačí vytvářet jednoduché axiomy a věc jde sama. Vezměte to na příkladu EET. Potřebujete zobchodovat pár miliard a zaplatit to mají druzí. Fajn. Donutíte společnost přijmout axiom, že živnostníci kradou. A klidně přitom můžete porušovat zákon. Máte peníze, máte moc, máte zástupy manipulátorů, kteří onu rétoriku vymyslí. A tak ten, kdo nesouhlasí s EET, podporuje krádeže a oni když okrádají, okrádají hned čtyřikrát.
Zní to jako slova, kterým by se dalo věřit…
Je to lež, ale nikdo nad takovou manipulací nepřemýšlí. ANO, bude líp, pokud oběsíme živnostníky. Co na tom, že sám systém EET je naprosto nefunkční, že ho lze velmi snadno obcházet – a legálně, co na tom, že se jedná o něco, co popírá základní principy demokracie. Co na tom, že celý nápad je jen tunelem, který vede ze státní kasy do kapes několika vyvolených. Co na tom všem záleží, „když je to proti zlodějům“, že? Za poslední rok se ze všech médií valí sdělení, že živnostníci kradou. Televize, rozhlas, noviny – však si jich pan ministr nakoupil dost a dost, denně nám pan ministr sděluje, že živnostníci kradou. Kde je Istvan, kde je Šlachta? Kde jsou státní zástupci, proč nekonají, když se veřejně ministr dopouští pomluvy? On sám to dobře ví. Sám dobře ví, že porušuje paragraf 184 Pomluva. A spoléhá na svou imunitu.
Říkáte, že nejde o boj za nápravu stravování u nás. Co je tedy tím pravým důvodem, že jste se ozval?
Je snad už každému zřejmé, že nejde o žádného „Spasitele“, který má zachraňovat hospodářství. To můžeme jen my sami tím, že nebudeme živit zástupy úředníků, lehkoživků v neziskovkách a nebudeme dotovat dotace, které pak spolykají mnohonásobně více. Jde tu o systém vysávání státního a samo „státní“ už přerostlo míru únosnosti.
Chcete si koupit párek z odpadků a nejste schopen si uvědomit, že z masa za stovku nelze vyrobit párek za padesát? Nic mi do toho není. Já vás jen upozorním, že jsou to odpadky.
Ty nám však nabízí ministr financí, tedy rádoby slušný člověk.
Ale ten, kdo nabízí párky bez masa za párky, ten, kdo z půl kila masa dokáže udělat kilo uzené kýty bez kosti, nemá nejmenšího práva nám tu, slovy Karla Kryla, na rohu ulice o morálce kázat. Babišovi jde jen a jen o pohlídání si dotačních titulů. Aha, a jejda, já nemůžu za to, že poslanci, kteří mě volí předsedou na sto deset procent, mi schválili další miliardy v podobě dotace v biopalivech, zelené naftě, já nemůžu za to, že mi schválili tendr na dřevo i na propagaci turistiky… Já nemůžu za to, že mi valí prachy všemi hlasy. Já říkal, že jsem ve střetu zájmů…, a nehlasoval jsem.
Je Váš „boj“ jen antibabišovský, nebo jde o systém? Jak vůbec nahlížíte na ostatní členy vlády a naší politiku všeobecně?
V prvé řadě jde o Babiše. Celý svět si povídá o našem oligarchovi, CIA spekuluje o tom, zda neobchoduje se zbraněmi směrem k Islámskému státu, a my tady slepě opakujeme axiomy o tom, že kdo nechce EET, ten krade… Babišův systém je to, co je špatně. Nebuďme slepí.
Kolik času věnujete své práci, která vás evidentně baví?
Pondělí až pátek vstávám před čtvrtou. Denně. V práci končím kolem šesté večer, podle potřeby. Inu, to víte, nejsem ANO a asi nemakám tak, jako se maká v ANO. V sobotu pak se mohu vyspat, to vstávám až v šest a v osm otvírám. V sobotu není příprava krámku tak náročná.
Pomohl Vám mediální zájem v byznysu? Nevyčetl Vám někdo, že se snažíte jen zviditelnit?
Samozřejmě že se i taková vyjádření objevují. Ale jsou v zanedbatelné menšině. Tak jeden takový výpad na dve stě pozitivních dopisů či mailů. Ale v obchodě to žádnou změnu nepřineslo. Mnoha lidem je i jedno, co se kolem nich děje. Pravda, někteří zákazníci se usmívají více a rádi si popovídají. Vědí, co mohou ode mne očekávat. A já jsem tu pro ně. Vždycky říkám, že zákazník má právo na sto procent mojí pozornosti, a tak tomu i ve skutečnosti je.
Může podle Vás Andrej Babiš skutečně skoupit všechno, co se mu zachce?
Víte, ta otázka nestojí dobře. Dokud si užíval své miliardy a podváděl na výrobcích, bylo to otázkou jeho zákazníků. Problém ale vyvstává tehdy, kdy my všichni mu musíme přispívat na jeho výdělky dotacemi. Je do nebe volající nestoudnost, že jsem prostřednictvím dotací musel jemu přispět na snazší výdělek v Kosteleckých uzeninách. Nic jiného dotace nejsou. Dotace vám dají možnost NEutratit svůj výdělek, ale výdělek jiných a ten váš pak zbyde…, třeba na nový krásný šperk… V Kosteleckých uzeninách si přišli na dotace čtyři a půl milionu korun. Nechápu, nerozumím. To je něco, co se příčí zdravému rozumu.
Promiňte mi to přirovnání, ale jeden pekař chtěl zrušit letní čas, řezník chce otevřít lidem oči a prodávat poctivé zboží. Proč jsou odvážní jen ti, jejichž práci bereme jaksi samozřejmě?
Ale to není jen pekař či řezník. Ale oni jsou logičtější ve svých úvahách. Stále však si myslím, že dělám něco jiného. Skutečně nejde o otevírání očí v souvislosti s prodejem poctivého zboží. Jde mi o víc. Jde mi o tunelování státní pokladny, jde mi o již přerostlou státní hydru, jde mi o systém a Babišovy podvody jsou důkazem, jak je špatné, když „stát funguje jako firma“. Stát má být servis nám všem, stát má poskytovat služby, stát má pro nás pracovat! My však pracujeme pro stát. My živíme stát, stát nás sdírá z kůže. Sedmdesát pět procent toho, co si vyděláme, spotřebuje stát a stejně nefunguje! Tady je něco špatně, tady je špatně stát, který umožňuje oligarchii. Čím více prostředků stát spravuje, tím více jich spotřebuje na svou existenci a tím více se jich ztratí. A žádný Babiš ničemu nepomůže, ten to celé rozebírání jen dovede k dokonalosti a krádež pro sebe klidně posvětí zákonem.
Nechal byste se přemluvit k politické kariéře a kandidoval za nějakou stranu? Pokud ano, za kterou?
Nikdy jsem neměl žádné politické ambice. Víte, soudruzi dobře věděli, proč mě nepustili dvakrát na školu.
I když vím, co je to: 28% HDP šedé ekonomiky v Chorvatsku a 20% nezaměstnanosti v důsledku potírání a stíhání všeho a všech včetně zavedení EET a represí. 15% skandinávské šedé ekonomiky, dosahované za cenu stejných represí, byť bez EET, a konečně vím také, co znamená našich 15 % HDP bez jakéhokoli tlaku a represí vůči obyvatelům. Chápu, kam nás má posunout EET. Ano, směrem k chorvatským procentům včetně nezaměstnanosti.
Neexistoval by ani náznak, při kterém jste v hloubi duše zaváhal?
Nevím, moc ambicí dělat vysokou politiku v sobě nanalézám, a pokud by mě měl někdo přemlouvat, musel by mít jasné argumenty. Muselo by jít o pravicovou stranu, protože pravici já vidím jako odpovědnou za své činy, za vše, co vykoná. Pravici vidím tak, jak ji popisuje už Claude Frédéric Bastiat s tím, že levicový ekonom přemýšlí, jaké dobro by kde spáchal i bez ohledu na mrtvoly takovým dobrem obdarovávané, a pravicový ekonom přemýšlí, které zlo jeho kroky způsobí, a to nejen v prvním sledu, ale i tam, kde to na první pohled není vidět.
