Projev populistického slovenského politika Roberta Fica až učebnicově demonstruje stereotypnost argumentace a myšlení dezinformační scény. Jako by mluvili všichni podle příručky „Lhářem snadno a rychle“. Ta příručka neexistuje, žádná učebnice by nemohla být tak hloupá jako komunikační realita dezinformátorů. Mluví stejně proto, že regres – návrat k dětskému, magickému myšlení – má své pevné zákonitosti.

Předseda slovenské strany Směr – SD Robert Fico na tiskové konferenci učinil prohlášení, které by stálo za disertační práci v oboru politologie či sociální psychologie. Název práce by zněl jako název tohoto článku: „Komunikační stereotypy v průběhu systematického manipulativního lhaní.“

„Hned věděl, komu má telefonovat, a hned vyhlásil, že Ukrajina patří do NATO,“ prohlásil slovenský populistický politik po zvolení Petra Pavla prezidentem na jeho adresu. „Teď už nikdo nemůže pochybovat o tom, kdo za ním je. Kdo ho tlačil dopředu, jak ho vymysleli,“ dodal. „Ale my už teď přesně víme, a to ještě ani nesložil slib, jakou zahraniční politiku bude tlačit český prezident. A tu stejnou samozřejmě tlačí také naše paní prezidentka.“ 

Stejná řeč mnoha hrdel

Pouštěl jsem si to několikrát za sebou, abych si to vychutnal. Ano, ty samé nesmysly, které slýchám v médiích od dezinformátorů a především čítám na sociálních sítích v kanálech dezinformátorů, zněly úplně stejně i ve slovenštině. Zaznívaly stejné hlouposti a stejné neurčité, avšak hrozivé náznaky, jako používá paní Jana Peterková (vyhlášená siréna ANTI demonstrací, jejíž jekot dosahuje až 90 decibelů).

Stejně paranoidně neurčité a hrozivé bláboly, jako pronesl Robert Fico, slýchám již kolem tuším pátého „velkého tématu“ a i u desítek „subtémat“.

Dále čtěte

Otevřeně podporovat Rusko si komunisté neodváží, omílat čínskou propagandu si troufnou. Vojtěch Filip je dobrým příkladem

Vlna dezinformací o prezidentu Petru Pavlovi se rozjela ještě před jeho zvolením. Po zvolení zesílila, a má proti předvolebním dezinformacím…

Projděme si ta velká témata, kde se podobné infantilní myšlení projevilo: Globální oteplování a jeho popírání. Popírání účinnosti roušek proti kapénkami a aerosolem šířené nákaze koronavirem. Popírání účinnosti a přínosnosti vakcín proti covidu. Popírání ruských válečných zločinů a ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Z „malých“ témat můžu zmínit třeba smrt pana Floyda, která odstartovala planetární protesty. Když si nějaký populista – jedno, zda profesionální politik, či amatérský facebookový žvanil – vezme do úst některou z výše uvedených myšlenek, vždy a bez ohledu na národnost používá stejné (a stejně slaboduché) pseudoargumentační stereotypy a komunikační náznaky. Zvlášť u tématu ospravedlňování ruské agrese se nemůže manipulující lhář vyjádřit jasně – říct „jsem na straně Ruska, Ukrajina má být zničena“ je jednak trestné, a za druhé to v Česku vyvolá opravdu masivní sociální odmítnutí. Proruských je v ČR dle výzkumů maximálně třináct, u „tvrdších kritérií“ proruského smýšlení dokonce jen několik procent obyvatel. Na Slovensku je proruská mnohem větší skupina občanů. Ale ani tam si politik nemůže dovolit natvrdo říct: „Stojím za Putinem.“ Proto je zvláště u tohoto tématu stereotypnost dezinformátorů až komická.

Stereotypní paranoidita

Základním společným jmenovatelem dezinformátorů je skálopevné paranoidní přesvědčení, že za kulisami viditelného světa jsou nějací tajemní „ONI“, kteří ve skutečnosti určují chod dějin. „Už nikdo nemůže pochybovat o tom, kdo za ním je. Kdo ho tlačil dopředu, jak ho vymysleli.“ A že podpora nějaké strany sporu – libovolného sporu – může probíhat tak, že pliveme na druhou stranu sporu.

Fico si tedy nestěžuje, že je Petr Pavel málo proruský, to by minimálně v zahraničních novinách vyvolalo značné pohoršení. Takže jako zásadní negativum Petra Pavla vidí, že „hned věděl, komu má telefonovat, a hned vyhlásil, že Ukrajina patří do NATO“. Tím, „komu telefonoval“, je samozřejmě míněn Pavlův telefonát s Tchaj-wanem. Takže pan Fico chtěl říct, že kdyby bylo po jeho, tak by Petr Pavel neměl volat na Tchaj-wan, ale na Ústřední výbor Komunistické strany Číny, a samozřejmě by měl prohlásit, že Ukrajina patří do výsostného područí Putinova Ruska. Ale šel na to, kujón jeden, od lesa. Křivost je dalším základním rysem manipulativního lhaní – lhář mluví v náznacích, aby ho nebylo možné chytit za konkrétní výrok a usvědčit ze lži.

Dále čtěte

Co znamená příchod Pavla na Pražský hrad? Odpoví nové číslo Týdeníku FORUM

Ostrý nástup prezidenta, zní hlavní sdělení nového Týdeníku FORUM. V něm Pavel Šafr popisuje, co znamená příchod nové hlavy státu…

Zcela samozřejmá je paranoidita a křivost napříč všemi jmenovanými tématy u všech dezinformátorů, bez ohledu na národnost a vzdělání. Velmi zajímavé je podívat se, kdo jsou v představách a náznacích dezinformátorů ti „oni“. Málokterého čtenáře překvapí, že oblíbeným „ONI“ je George Soros (jehož nadaci Ficovi názorově blízký Orbán už v novém a krásném Maďarsku zardousil co símě zla). Fico zatím ony „ONY“ nedefinoval, ale jsem si skoro jist, že kromě Sorose a neziskovek by to byli i nějací neomarxisti, liberálové, Evropská unie, USA, a když se dezinformátor rozparádí, tak už natvrdo jsou ti světovládní „ONI“ prostě a jednoduše židi.

Poděkování Václavu Klausovi

Robert Fico není obskurní okrajový úkaz typu poslance Volného. Výskyt tohoto obchodníka s chudobou v poslanecké sněmovně je jen ukázkou toho, že v demokracii se může do parlamentu dostat zcela obskurní figurka, podobně jako bývala oblíbenou atrakcí italského parlamentu pornoherečka. Fico je oblíbený politik, opakovaně byl premiérem a před plánovanými podzimními volbami na Slovensku má velký volební potenciál. Fico není hlasem z komunální skládky, jako byl principiálně neočkovaný obchodník s bídou Volný. Fico reprezentuje myšlení několika desítek procent Slováků. Kolika přesně, ukážou až volby. Ale i bez tohoto upřesnění víme, že jde o slovenský mainstream, ne o úplný okraj, jakým byl Volný blok.

Takže z té tiskové konference Roberta Fica vyplývá pro Českou republiku jedna zásadní věc: bez ohledu na jeho nesmyslné popírání globálního oteplování či legitimizaci proruského vyšinutce Petra Hájka má Václav Klaus nespornou a zásadní zásluhu, kterou ani jeho poslední léta nestačila rozmělnit. Rozdělení Československa hladkou a nekrvavou cestou, které jako politik zajistil, bylo zásadní podmínkou pro nějakou normální evropskou existenci naší země. Ve státním svazku se Slovenskem jako za Československa by byl Fico náš státník, jeho voliči našimi spoluobčany a Česká republika by se neintegrovala do západní, nýbrž do východní Evropy. Tak, jak dnes činí Maďarsko a stále více i Slovensko. Václav Klaus se tím, že Českou republiku té „východní nálože“ zbavil, zasloužil o stát. A nemyslím to ani v nejmenším ironicky.