Slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci své strany Směr. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Při pohledu z Česka je nepokrytě proruská orientace slovenského premiéra Roberta Fica silně znepokojující. Slováci by měli mít větší strach. Ekonomické plány, které slovenský premiér prezentuje, jsou velmi spolehlivým způsobem, jak zemi zdevastovat. Pro všechny, kteří z vlády Směru nejsou nadšeni, to možná bude vypadat optimisticky. Je totiž poměrně pravděpodobné, že Fica smete to, co je vždy pro většinu voličů nejdůležitější. Ekonomika.
Slovensko nemá vůbec špatnou pozici. Dostavěné jaderné elektrárny a vypnuté uhelné elektrárny udělaly ze Slovenska exportéra čisté bezemisní elektřiny. Automobilový průmysl všude jinde výrobu omezuje, ale slovenská produkce naopak posiluje. Jedná se totiž stále o nákladově příznivou zemi. A to i přes nepříčetný cirkus s ruským plynem, kdy Ficovo nasazení skoro vypadá, že jde o otázku života a smrti. Pro Slovensko není problém dostat dostatek plynu do země alternativními trasami, v žádném scénáři nehrozí nedostatek. Životní úroveň země se stále sbližuje se západními státy.
Zaměření jen na příjmy není udržitelné
Ovšem slovenský rozpočet na letošní rok je velmi silně deficitní. Kdyby nebyl přijat konsolidační balíček, dosáhl by deficit 5,4 procenta. Ale i při započítání vlivu těchto změn to budou asi 4,5 procenta. To sice odpovídá asi polovině schodku českého rozpočtu, ale Slovensko je menší ekonomikou. Takže i nižší hodnota je pořád na neudržitelné a pro ekonomiku škodlivé úrovni. Navíc Ficův konsolidační balíček se zaměřuje mnohem více na příjmovou stranu než na tu výdajovou. Velmi výrazně to pocítí spotřebitelé, dochází totiž ke zvýšení základní sazby DPH o tři procentní body na 23 procent.
Výbor pro rozpočtové prognózy ocenil celkový inflační dopad konsolidačního balíčku na 1,5 procenta navíc. Inflace by tak měla dosáhnout 5,4 procenta a téměř vynulovat růst reálných mezd, který se očekává na úrovni pouhého půl procenta. Takový zásah negativně ovlivní vývoj spotřebitelské poptávky, která by přitom měla být hlavním tahounem hospodářského růstu. Inflace začínající pětkou může domácnosti vést k opatrnosti a ve finále neporoste ani slovenská ekonomika, ani příjmy státního rozpočtu podle očekávání. Jen pro srovnání. V Česku byla v prosince inflace 2,8 procenta a očekává se, že v průběhu roku 2025 se bude blížit inflačnímu cíli České národní banky (ČNB), tedy dvěma procentům.
Firmy přejdou na hotovost
Více si připlatí i firmy na korporátní dani, těm s obratem nad 5 milionů eur vzroste sazba daně z 21na 24 procent. Jedná se o nejvyšší sazbu ze všech postkomunistických zemí, ze sousedů má vyšší sazbu pouze Rakousko, tam je na úrovni 25 procent. Tou největší ranou je ale zavedení transakční daně, která má největší potenciál hrubě poškodit slovenskou ekonomiku. Rozhodnutí požadovat po firmách 0,4 procenta z každé odchozí platby se stropem 40 euro udělá ze Slovenska snad jedinou ekonomiku na světě, kde poroste počet hotovostních transakcí. Mimochodem, výběr z bankomatu je zatížen 0,8 procenta bez stropu.
Samozřejmě, zdanění lze obejít buď hotovostními transakcemi, nebo převodem peněz na nepodnikatelský účet a úhradami odtamtud. Optimalizace bude spočívat v tlaku na sdružování faktur a transakcí do větších objemů. Krajní řešení je přesun podnikání do zahraničí a operovat na Slovensku jako firma s českým domicilem a bankovním účtem. Takové uprchlíky třeba Česko jistě rádo přivítá. Vyšší podíl hotovostních plateb navíc povede k růstu šedé ekonomiky a zhoršení efektivity výběru dalších daní. Motivace zdanění obejít bude velmi silná a možnosti minimalizovat náklady na tuto daň rostou s velikostí firmy. Na domácí kapitál tak dopadne ještě silněji než na zahraniční korporace.
Důsledkem bude, že fiskální konsolidace nenaplní svůj účel a ve slovenském státním rozpočtu vzniknou další díry. Připomeňme, že celá fiskální konsolidace předpokládá pouze mírné snížení hrozivého schodku. Slovensko je vázáno příslibem konsolidovat rozpočty průměrně o jedno procento HDP ročně. Stavět fiskální konsolidaci na růstu HDP není dost dobře možné, pokud noví podnikatelé budou své podniky zakládat v zahraničí a stávající je tam budou přesouvat. Jak silný bude odliv kapitálu ze Slovenska, uvidíme v následujících měsících.
Slovensko přestává být pro firmy zajímavé
Dzurindova vláda s ministrem financí Ivanem Miklošem díky reformám udělala ze Slovenska ekonomického tygra východu. Bylo to Slovensko, kdo jako první z postkomunistických zemí vstoupil do eurozóny. Jenomže Fico z něj během svého dlouhého vládnutí vykrmil tučného kocoura, pomalu neschopného pohybu vpřed. Slovenský státní rozpočet je výrazně orientovaný na spotřebu, podíl investic je nízký. Při deficitu 6,5 mld. eur činí kapitálové výdaje pouze 2,5 mld. eur, u českého rozpočtu s deficitem 241 mld. korun jsou kapitálové výdaje 249 mld. korun.
Daňová soustava se nesmírně zkomplikovala a obsahuje celou řadu bizarních prvků, od sektorových daní po daň transakční. Vůbec není jasné, jak by mohla vypadat opatření pro rok 2026. Je pravděpodobné, že se na nich nedokáže shodnout ani stávající křehká koalice. Dosavadní opatření jsou spíše receptem na hospodářskou katastrofu a zemi vedou přesně opačným směrem, než by bylo žádoucí.
Slovensko mohou čekat předčasné volby. Zatímco proruskou orientaci Ficovi voliči tolerují či přímo podporují, vítr ve vlastní peněžence už mu neodpustí. To neznamená, že opozice to bude mít jednoduché. Vedení Progresivního Slovenska v průzkumech není nijak závratné a co je podstatné, dát slovenské veřejné finance opět do pořádku se neobejde bez bolestivých reforem. Slovensko už se ale jednou k reformnímu úsilí po době mečiarovského temna dokázalo odhodlat. Snad zvládne prudké otočení kormidla i po Ficovi, nejen v ekonomice, ale i ve vztahu k nám a dalším spojencům.
