
Slovenský premiér Robert Fico FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem

NÁZOR / Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že pokud Ukrajinci neobnoví embargem zastavenou dodávku ruské ropy na Slovensko, přestane slovenská firma Slovnaft dodávat Ukrajině naftu. Ta ze Slovenska dnes tvoří deset procent ukrajinské spotřeby, a je v době války a rozbombardované energetické infrastruktury na Ukrajině extrémně citlivou strategickou surovinou. Jde o krok, který lze nazvat energetickou válkou. Energetickou válkou proti zemi, která energie nutně potřebuje k obraně proti útočné válce Ruské federace.
Slovenský premiér Robert Fico vyhlásil energetickou válku Ukrajině. Nedávno Fico také vyhlásil válku médiím a opozici – deník FORUM 24 o tom psal.
Nyní zveřejnil na svém facebookovém profilu video, že jde do další a možná závažnější války. Jeho vystoupení ukazuje, že se evropská jednota v podpoře Ukrajiny proti ruské agresi rozpadla. K videu připsal: „Buďme rádi, že u moci nejsou pokrokáři, protože ti by za Slovensko dali Ukrajině poslední kapku ropy.“ To je ale opravdový eufemismus ve srovnání s tím, co ve videu říká.
Ukrajina bez nafty a benzinu?
Video má jen čtyři minuty. Nejprve Fico hovoří o tom, jak jednal s ukrajinskými diplomaty. Jak se, celá jeho vláda, snažili. Ale že sankce Ukrajiny na ruskou firmu Lukoil dopadnou na Slovensko a Maďarsko, ne na Rusko. A pak řekl kouzelné zaříkadlo, které znamená konec jednoty Evropy v pomoci napadené Ukrajině.
„Pokud se tranzit ruské ropy přes Ukrajinu za krátkou dobu neobnoví, Slovnaft nebude pokračovat v dodávkách nafty na Ukrajinu. Ta pokrývá jednu desetinu ukrajinské spotřeby. Na rozdíl od politiků Progresívneho Slovenska a SASky, které vždy upřednostňují cizí zájmy, pro nás jsou na prvním místě Slovensko a zájmy jeho lidí. Pak se všichni diví, že hovořím otevřeně o hrázi proti progresivismu a liberalismu, které by dostaly Slovensko na mizinu za pár měsíců.“ Po chvíli dodal – aby nebylo pochyb: „Ani problém s ukrajinským tranzitem ruské ropy nemůže změnit náš postoj k válce na Ukrajině. Tu je potřeba ukončit okamžitým příměřím, a ne ji uměle udržovat s nereálným cílem dostat Rusko na kolena, s reálným cílem ještě víc nacpat kapsy zbrojařům.“ Fico nakonec vysvětlil, že Evropská unie bude muset navázat spolupráci s Ruskem, a video skončilo. A s ním skončila i – byť chatrná – jednota Evropy v pomoci vojensky napadené zemi.
Energetická válka může být pro Ukrajinu zničující
Výpadek deseti procent ukrajinské spotřeby ropných látek může znamenat v obraně proti útočící ruské armádě game changer. V neprospěch Ukrajiny samozřejmě. Ukrajina je z hlediska České republiky rozlohou obrovská země, má čtyřikrát víc obyvatel, a je ve válce. Na frontě všechno jezdí na naftu – od aut po tanky. Ale také má Ukrajina následkem systematických útoků Rusů na ukrajinská energetická centra zničený obrovský podíl svých elektráren, takže i ve velkých městech jsou v řadě krajních situací včetně operací v nemocnicích jedinou záchranou dieselové elektrogenerátory. Na naftu. A na frontě nejde proud z běžného vedení vůbec. Tam se operuje při světle z dieselových generátorů standardně. Ale naftu – jak jsem psal výše – potřebují i tanky. Desetiprocentním snížením dovozu Slovensko postaví Ukrajinu do děsivé Sofiiny volby: Naftu do nemocnic, nebo na frontu? Severoatlantická aliance, jíž je Slovensko členem, podporuje Ukrajinu. Chápe ji jako spřátelenou zemi, která čelí zločinnému útoku. Stejně tak vidí Ukrajinu Evropská unie – jíž je Slovensko také členem. Přesto Fico nyní sahá ke kroku, který je následkem svých potenciálních dopadů jednoznačně nepřátelským činem. Svévolně nedodat spřátelené vojensky napadené zemi strategickou surovinu tak, že dojde v té spřátelené zemi k desetiprocentnímu výpadku, znamená, že ta země už není spřátelená. Ani Ukrajina, ani zbytek EU by to neměl lakovat na růžovo a tuto skutečnost akceptovat. Slovenský premiér Robert Fico přešel na druhou stranu fronty, než je Evropa, EU i NATO. S líbivou nálepkou „národních zájmů“ začal nepřímo podporovat Rusko. Oslabujeme-li ve válce jednu stranu, posilujeme tím stranu druhou – to jsou elementární zákonitosti.
Říká se tomu zrada…
Slovenský premiér vyhrožuje krokem – či se jej chystá učinit -, který se dá považovat za zradu Evropy. V plném slova smyslu. To, že Ukrajina nakupuje ropné produkty ze Slovenska, kde jsou vyráběny z ruské ropy, je takovou malou úlitbou za absolutně amorální přístup tří zemí – Maďarska, Slovenska a České republiky. Tyto země totiž mají z technicko–produkčních důvodů výjimku na nákup ruské ropy. Za peníze, které Rusku tyto země včetně naší platí, vyrábí a nakupuje Putinův režim zbraně, kterými na Ukrajině vraždí lidi. Technické příčiny této výjimky byly omluvitelné prvního půl roku či roku po začátku války, ale dva a půl roku od února 2022, kdy Ruská federace zahájila vojenskou agresi – válečný zločin – proti napadené Ukrajině, ty naše „technické důvody“ na hony páchnou alibismem. Měli bychom Rusko primárně přestat zásobovat penězi – to je jedna z cest k ukončení jeho útočné války. Slovensko však dosud musí řešit jako problém, že Ukrajina vymáhá embargo na Lukoil. Měli jsme ho dávno mít také – my i Slováci a Maďaři, chtějí-li být v Evropě.
Fico chce podrazit veškeré – byť často nekompletní, polovičaté a často pokrytecké – snahy států Evropské unie pomoci napadené zemi, oběti útočné války – Ukrajině. On chce – zcela otevřeně, nepokrytě a s nutným vědomím důsledků – zásadním způsobem omezit schopnost Ukrajinců se té útočné válce bránit. A to je zrada nejen států EU, to je zrada veškerých principů západní civilizace, která se principiálně a v souladu se svými judeokřesťanskými kořeny vždy staví na stranu napadeného, na stranu oběti. Ne na stranu silnějšího, jak je zvykem v kulturním okruhu navazujícím na Čingischánovu Zlatou hordu.
Sanitární kordon
Nevíme, kam až sahá Ficova loajalita k Putinovi, ale měli bychom být trochu paranoidní. A samozřejmě i k jeho jižnímu sousedovi, Orbánova snaha zavděčit se Putinovi je ještě zjevnější než Ficova. I v Evropském parlamentu se staví sanitární kordony proti ultrapravici – tak by mělo být samozřejmostí postavit je i na mnohem citlivějších platformách, jako je vojenská spolupráce. Proto by měly členské státy a vedení Severoatlantické aliance urychleně zvážit, zda ještě Slovensko a Maďarsko splňují kritéria spolehlivých spojenců a zda jim patří do rukou důvěrné informace. Informace nejen armády, ale i bezpečnostních složek – policie a tajných služeb – evropských zemí. Tedy – dávat Slovákům a Maďarům jen ty materiály, u kterých nevadí, když si je druhý den přečtou v Moskvě.
Zcela stejně by měla ve svých hospodářských plánech a ekonomice postupovat EU, a obranné plány aliance by měly být přepracovány do podoby „bez Maďarska a Slovenska“. Tyto dva státy se hodnotově a politicky utrhly od Evropy a cválají do ruských stepí. Je to jejich volba – ale naše instituce, do kterých Slováci a Maďaři sami nedávno vstoupili, by měly ohlídat, aby naši sousedé odcválali do ruských stepí bez toho, že Evropě jejich odchod způsobil nějaké škody.