Evropský parlament rozhodl o nových místopředsedech. Z českých europoslanců obhájila svou pozici v prvním kole Dita Charanzová (ANO). Marcel Kolaja (Piráti) se rozhodl z boje odstoupit. Do čela Evropského parlamentu byla už dopoledne zvolena maltská lidovecká kandidátka Roberta Metsolaová. Uspěla už v prvním kole volby, ve kterém získala 458 hlasů z celkového počtu 690 odevzdaných. Ve funkci nahradila nedávno zesnulého italského politika Davida Sassoliho.
„Je mi obrovskou ctí být zvolena jako první Češka do vedení Evropského parlamentu na další období 2,5 roku, takže na celých 5 let. Jsem moc ráda a vážím si podpory, kterou mi moji kolegové dneska vyslovili. Dík všem, co mi pomáhají. A vám všem, kdo se zajímáte o moji práci,“ napsala krátce po oznámení výsledků prvního kola volby místopředsedů Dita Charanzová.
Pirát Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. „Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali,“ uvedl Kolaja.
Metsolaová zmínila Václava Havla
Roberta Metsolaová měla podporu nejsilnější lidovecké frakce, její zvolení do pozice předsedkyně Evropského parlamentu se proto očekávalo. Ve svém projevu pak připomněla odkaz Václava Havla. „Dá se očekávat, že Roberta Metsolaová vzhledem ke svému mládí vnese svěží vítr do evropské politiky. Zároveň je pro nás taky dobré, když předseda Evropského parlamentu bude po nějaké době opět z nového členského státu. Zároveň vím, že nová předsedkyně má reputaci schopné vyjednavačky, a věřím, že schopnost spojovat uplatní i ve své nové funkci – a i díky tomu učiní Evropský parlament silnější, akceschopnější a bližší občanům,“ řekl deníku FORUM 24 europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
„Mám obrovskou radost, že v čele stojí žena obrovských morálních kvalit a s neskutečným přehledem. S Robertou jsme roky přátelé. A vím, že udělá v nové pozici obrovský kus práce,“ okomentoval výsledek volby pro deník FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
„Po 20 letech je předsedkyní Evropského parlamentu (konečně) opět žena. Naše kandidátka z EPPGroup Roberta Metsolaová stojí za evropskými hodnotami, tvrdě pracuje a přiblíží parlament lidem. Lídry jako ona Evropa potřebuje. Gratuluji ke zvolení i dnešním narozeninám,“ napsal na twitteru europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Nově zvolená šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová právě ve svém děkovném projevu zmínila i odkaz Václava Havla. Sedím tu a jsem pyšný,“ oznámil na sociální síti poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák (STAN). „Chce silný a moderní EP, který umí jasně komunikovat, nebojí se reforem a dokáže přispět k řešení složitých výzev, od klimatické změny, přes energetiku až po obranu Evropy. Gratuluji a těším se na společnou práci,“ dodal.
Na zvolení Roberty Metsolaové reagoval také místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Je určitě dobrou kompromisní volbou na vedení Evropského parlamentu. Spolu jsme pracovali poslední rok v předsednictvu a další spolupráci si umím představit,“ prohlásil. „Osobně velmi oceňuji spolupráci s Robertou Metsolaovou v rámci parlamentní skupiny pro boj s korupcí. Budu se těšit na spolupráci v dalších letech,“ prohlásil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
O post šéfa Evropského parlamentu se ucházeli ještě další tři kandidáti. Švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.
Kandidáty na post předsedy navrhuje buď poslanecký klub, nebo skupina poslanců, která dosáhne tzv. nízké prahové hodnoty, tj. 1/20 všech poslanců, nebo 36 z 705 poslanců v případě prezence všech poslanců Evropského parlamentu. Kandidáti mohou být nominováni, nebo staženi před každým kolem hlasování.
Pro zvolení potřebují absolutní většinu platných hlasů odevzdaných v tajném hlasování, tj. 50 procent plus jeden. Pokud po třech kolech hlasování není zvolen žádný kandidát, dva kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů ve třetím kole, postupují do čtvrtého a posledního kola. Předsedou je zvolen kandidát, který v tomto kole získá větší počet hlasů.