V hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu mají od úterý probíhat mírové rozhovory mezi USA a Ruskem ohledně ruské války na Ukrajině. Podle informací americké stanice CNN dojde ale zřejmě ještě k souběžnému jednání s Iránem. Saúdské království se totiž nabídlo jako prostředník při vyjednávání o omezení jaderného programu Teheránu. Původní dohodu vypověděl Donald Trump v roce 2019. 

Saúdská Arábie nabídla roli prostředníka mezi Trumpovou administrativou a Íránem při hledání nové dohody o omezení íránského jaderného programu. Podle informací CNN Rijád cítí, že regionální oslabení íránských proxy-skupin – dlouhodobě vnímaných jako odstrašující prvek vůči izraelským útokům – by mohlo Teherán postrčit blíže k rozhodnutí o vývoji jaderných zbraní. Korunní princ Mohammed bin Salmán se proto snaží využít svého politického vlivu a vztahů s Donaldem Trumpem k vytvoření diplomatického kanálu, jenž by umožnil oběma stranám dosáhnout nové dohody. 

Křehká stabilita na Blízkém východě

Otázka vzniku jaderné velmoci na Blízkém východě je velmi citlivá. Všeobecně se předpokládá, že asi devadesátkou jaderných hlavic v současné době disponuje Izrael. Odhaduje to alespoň Stockholmský institut pro studium míru. Žádná z dalších zemí prozatím jadernými zbraněmi nedisponuje. Přetrvává ale obava mezinárodního společenství, že na vývoji jaderné zbraně pracuje Írán. K zastavení těchto aktivit měla vést tak zvaná Íránská jaderná dohoda uzavřená za účasti EU i USA v roce 2015. Tu ale ve svém prvním funkčním období označil Trump za „příšernou“ a vypověděl ji.

Dále čtěte

Trumpova vláda omylem vyhodila i jaderné experty. Teď je nemůže najít

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim…

„V současné době se ale Království (Saudské Arábie, pozn. red.) obává, že Írán může být více nakloněn usilovat o jadernou zbraň, když jeho regionální zástupci – dlouho považovaní za odstrašující prostředek proti izraelským útokům – byli výrazně oslabeni,“ píše americká CNN s tím, že Saúdská Arábie doufá, že využije svých úzkých vazeb s prezidentem Donaldem Trumpem k tomu, aby Íránu poskytla diplomatický most do Bílého domu.

Byla to přitom Saúdská Arábie, kdo v minulosti přivítal odstoupení Trumpovy administrativy od jaderné dohody JCPOA z roku 2015, přestože zpočátku dohodu podporovala. Rijád dlouhodobě kritizoval, že původní dohoda ignorovala vývoj vojenského raketového programu Íránu a jeho destabilizační vliv prostřednictvím proxy-skupin, jako jsou libanonský Hizballáh, irácké milice nebo povstalci v Jemenu. Není tajemstvím, že obě země jsou hlavními blízkovýchodními rivaly, zatímco iránský režim patří k šíitské větvi islámu, Saúdové jsou naopak jednou z největších a nejsilnějších sunnitských zemí.

Dobré vztahy s USA, „normální“ s Iránem

Saúdská diplomacie v uplynulých letech prošla zásadní proměnou. Po letech nepřátelství vůči íránskému režimu byla na jaře 2023 – paradoxně pod taktovkou Číny – obnovena diplomatická komunikace mezi Rijádem a Teheránem. Výsledkem byla významná normalizace vzájemných vztahů, které přinesly deeskalaci konfliktů, včetně zastavení útoků jemenských Hútíů podporovaných Íránem.

Rozhodnutí Rijádu zapojit se do potenciálních jednání mezi USA a Teheránem tak přichází v momentu, kdy Írán oslabený americkými sankcemi čelí vnitřnímu ekonomickému tlaku a ztrátě vlivu skrze své tradiční spojence, jakými jsou šíitské skupiny v Libanonu či palestinském Pásmu Gazy. Podle analytiků je Rijád v současnosti přesvědčen, že diplomatická stabilita je klíčem k jeho regionálním cílům a ekonomické transformaci. 

Nová diplomatická nálada je tedy vedena přesvědčením, že oslabení Íránu do příliš křečovitého bodu nepříznivě naruší regionální poměry. „Saúdové věří, že přehlížení napětí s Íránem by mohlo vést nejen k eskalaci konfliktů v regionu, ale především k rozhodnutí íránských ajatolláhů učinit krok k vlastnictví jaderné zbraně,“ uvádí CNN. 

Dále čtěte

Nepříjemný závan starých časů. Trumpův pohled na svět připomíná Brežněva

KOMENTÁŘ / Světová politika jako hra velmocí, to byl svět, jak si jej představovali sovětští vůdci v dobách komunismu. Dnes se…

Signály z Teheránu jsou však nejednoznačné. Reformní prezident Masúd Pezeshkian, zvolený s programem usmíření a ukončení izolace Íránu, se sice vyjádřil vstřícně k možnosti jednání, ovšem jeho slova ostře kontrastují s prohlášením íránského nejvyššího vůdce Chameneího. Ten minulý týden označil jednání s USA za „nemoudré a nečestné“. Přesto stojí za zmínku, že formální zákaz komunikace s Washingtonem ze strany Chameneího nezazněl. 

Saúdská Arábie čelí složitém diplomatickému dilematu. Pokud úspěšně vyřeší otázku Íránu a jeho potenciálních jaderných zbraní, mohlo by to Rijádu zajistit postavení globální diplomatické velmoci. Na druhé straně hrozí riziko, že jakýkoli neúspěch při vyjednávání by mohl prohloubit napětí v regionu a zkomplikovat jeho vlastní bezpečnostní ambice.