Rok 2019 se zapíše do dějin Česka sice jako rok pokračování ekonomického růstu, ale zároveň i jako rok, kdy arogance vládnoucí garnitury vyhnala po celé zemi lidi do ulic. Zažili jsme hned několik masových demonstrací v Praze a velké množství protestních shromáždění v desítkách měst a obcí. Důvodem byl především konflikt zájmů a kumulace moci v rukou premiéra Andreje Babiše.
Když mluvíme o zklamání, tím největším bylo asi to, že pražský státní zástupce Jaroslav Šaroch zrušil na začátku září trestní stíhání Andreje Babiše a dalších obviněných v kauze dotačního podvodu při stavbě luxusní farmy Čapí hnízdo. Po čtyřech letech vyšetřování a po dvojím vydání poslance Babiše policii k vyšetřování byla značná část veřejnosti oprávněně zklamaná, že se věc nedostane k soudu. Tato možnost ale začala být znovu ve hře poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na začátku prosince stíhání obnovil a kauzu Čapí hnízdo vrátil k došetření.
Skandál s reklamou
Vedle dotačního podvodu ale kolem premiéra Babiše propukly další neuvěřitelné skandály. Zjistilo se, že německá policie informovala českou finanční správu o podivných finančních operacích, při nichž Babišova německá firma uklízela peníze ze zisku do údajné reklamy, kterou měla poskytovat právě Farma Čapí hnízdo. Jednalo se o prostředky, za které by jedna z Babišových firem těžko mohla druhé jeho firmě skutečnou reklamu poskytnout. Farma Čapí hnízdo měla totiž vyhotovit reklamu pro Babišovu chemičku SKW Stickstoffwerke Piesteritz za 8,75 milionu korun, která si o tuto částku snížila daňový základ.
Věc prošetřuje policie, ovšem česká finanční správa věc zametla. Koncem září o skandálu informovala veřejnoprávní německá televize ARD, neboť o peníze z daní přišel německý stát.
Již na jaře se přitom provalilo, že v období 2010 až 2014 poslal český Agrofert Čapímu hnízdu platby za reklamu násobně vyšší: od 64,5 do 71 milionů korun ročně. Kongresové centrum přitom využívaly především společnosti z holdingu Agrofert, a tudíž tato reklama postrádala jakýkoli význam. Zjevně nezákonné snižování daňové povinnosti se týká celkové částky 272 milionů korun. Nikdy žádný vrcholný český politik nebyl zatížen takovým podezřením.
Skutečně hlavním zklamáním tohoto roku je ale fakt, že ani usnesení Evropského parlamentu o konfliktu zájmů českého premiéra, ani evropský audit, který střet zájmů potvrzuje, ani žádné z dalších varujících podezření nevede v české politice k logickým důsledkům. Babišovu vládu pevně drží u moci prezident Miloš Zeman a komunistická strana. O Babišových skandálech zároveň část médií mlčí a druhá část je zlehčuje. Babišova kumulace politické, ekonomické a mediální moci společně s proruskou frontou v české politice tak vytvořila kolem premiéra vozovou obrannou hradbu. Tomu odpovídají i stabilní voličské preference, které přisuzují vládnímu hnutí Andreje Babiše kolem třiceti procent hlasů. V evropských volbách však hnutí ANO získalo jen 20 procent hlasů a demokratické strany společně získaly 47 procent hlasů.
Země dvou oligarchů
K zabarikádování mocenské garnitury nepochybně přispělo, že do mocenské hry v České republice v roce 2019 vstoupil nejbohatší Čech Petr Kellner. Jemu blízká média Info.cz a ECHO 24 polevily v kritickém ostnu vůči premiérovi a na scénu nastupuje nová strana Václava Klause ml., jehož ODS kvůli naprosté neloajalitě vyloučila ze svých řad. Institut exprezidenta Václava Klause přitom financuje právě Petr Kellner. Ten od vlády získal desetimiliardovou zakázku na výběr mýta na českých dálnicích a oznámil převzetí nejsilnější české televize NOVA. Kellner je zároveň téměř monopolním provozovatelem telekomunikační infrastruktury, neboť také vlastní desítky tisíc datových kabelů.
Tím se v roce 2019 stala z České republiky země dvou oligarchů. Ostatní sekundují a drží basu.
Na lavici poražených se ocitla paradoxně kdysi nejsilnější česká strana: ČSSD. Ačkoli sedí ve vládě, tak její preference padly tento rok až na samotnou hranici volitelnosti. V létě jí navíc prezident Zeman ukázal, že to je on, kdo rozhoduje o obsazení jejích ministerských postů, když odmítl jmenovat ministrem kultury nominanta sociálních demokratů.
Dvakrát Letná a vypískaný Babiš
Rok 2019 byl ale také rokem výrazného nárůstu občanské aktivity. Iniciativě Milion chvilek pro demokracii se podařilo dovést na jaře dvakrát téměř sto tisíc lidí na pražské Václavské náměstí a pak navíc dvakrát 300 tisíc lidí na pražskou Letnou. Odpor vůči Babišovi a jeho ministryni spravedlnosti Marii Benešové, ale také vůči Zemanovi a jeho poklonkování Rusku a Číně, vytvořil v tomto roce novou společenskou sílu, která bude nepochybně hrát zásadní roli i v dalším roce.
Ministři české vlády v čele s Andrejem Babišem pak zažili peklo, když se pod rouškou tmy brzy ráno 17. listopadu dostavili na pražskou Národní třídu, aby zde položili květiny a svíčky u příležitosti 30. výročí pádu komunismu. Miloš Zeman pro jistotu oslavil toto výročí o den dříve na Slovensku a na veřejnosti se doma vůbec neobjevil. Pro držitele moci v České republice je prostě výročí sametové revoluce něco jako noční můra. Babiš se to pokusil zakrýt tím, že se na uzavřeném shromáždění v Národním muzeu přihlásil ke své úctě vůči Václavu Havlovi. První prezident v obnovené demokracii se již nemůže proti takovému vyznání bránit.
Významnou událostí přitom bylo i to, že obyčejná účastnice demonstrací paní Jana Filipová vyhrála nad Babišem soud. Předseda vlády se jí má omluvit za to, že o lidech, kteří proti němu protestovali, řekl, že jsou za to placení.
Každý signál, že Babiš se Zemanem ještě stále Česko neřídí, je pro budoucnost demokracie nesmírně cenný.
Vyšlo v časopise Revue FORUM.