Je tomu rok od chvíle, kdy se příznivci bývalého prezidenta Trumpa pokusili vtrhnout do budovy amerického Kapitolu v době, kdy tam probíhala oficiální certifikace hlasování sboru volitelů. Deklarovaným cílem nebylo nic menšího než přimět viceprezidenta Mikea Pence, který společné schůzi Sněmovny reprezentantů a Senátu předsedal, aby odmítl uznat volební vítězství Joea Bidena, které se Trumpovým právníkům nepodařilo zpochybnit pomocí přepočtů hlasů ani soudní cestou. Šlo tedy o přímý útok na legitimní demokratický proces. Násilnosti odsoudili i mnozí republikáni a chvíli to vypadalo, že i značná část voličů republikánů. Po roce je ale situace daleko zamotanější.
Den jako žádný jiný, 6. leden 2021
Americká demokracie poznala několik bouřlivých předávání moci. Asi nejznámějším případem, kdy část země chovala k nově zvolenému prezidentovi takový odpor, že se uchýlila k násilí, je samozřejmě občanská válka z let 1861 až 1865. Mimochodem, volání po osamostatnění některých států v USA shodou okolností již nějakou dobu sílí. Podle průzkumu Virginské univerzity by rozdělení Unie na republikánské a demokratické státy podporovalo 52 % voličů Donalda Trumpa a 41 % voličů současného prezidenta Joea Bidena. Rozpad Spojených států asi není na pořadu dne, ale jak správně podotýká historik Max Hastings: „V posledním půlstoletí se stalo tolik šokujících událostí, z nichž většinu téměř nikdo nepředvídal, že se zdá pošetilé cokoli vylučovat.“
Od občanské války byly volební spory vždy vyřešeny smírně. V roce 1960 například přes kontroverze týkající se především hlasování v Chicagu, ve státě, kde prezident Kennedy vyhrál o pouhých 8858 hlasů, jeho protikandidát Nixon už tři dny po volbách prohlásil, že výsledky uznává. Předání moci pak proběhlo vlastně docela hladce. Tehdejší viceprezident Nixon měl možná víc důvodů usilovat o přepočty hlasů a napadat výsledky u soudu, ale přesto to neudělal a sám předsedal společné schůzi obou komor Kongresu, na níž prohlásil Kennedyho za vítěze.
Donald Trump místo toho přes desítky prohraných soudních sporů a nespočet přepočtů, které změnily maximálně desítky hlasů, a to často v jeho neprospěch, své příznivce verboval, aby oficiálnímu potvrzení volebního výsledku zabránili. Snažil se o to nejenom prostřednictvím svých spojenců v Kongresu, ale i pomocí demonstrací, které přerostly v násilný vpád do budovy Kapitolu. Dav skandoval mimo jiné heslo „Hang Mike Pence!“ (Pověste Mikea Pence), protože viceprezident odmítl Trumpovi pomoci. V posledních dnech prezidentova úřadování tak došlo ke druhému impeachmentu ze strany Sněmovny reprezentantů. Senát prezidenta sice osvobodil, ale sedm republikánů hlasovalo pro jeho odsouzení.
Kongres také přes odpor republikánů zřídil vyšetřující komisi. Ta zatím potvrdila to, že bývalý prezident minimálně odmítal vydat prohlášení, které by násilnosti odsoudilo, a vyzvat své příznivce ke klidu. Neudělal to ani navzdory přesvědčování řady osobností strany, mediálně známých tváří konzervativní televize Fox News, a dokonce ani vlastního syna. Důkaz pro to, že by bývalý prezident věděl, že se násilí plánuje, zatím objeven nebyl a třeba ani neexistuje. Minimálně je ale jasné, že po několik hodin Trump neudělal nic pro to, aby situaci uklidnil, a podle některých svědectví si pohled na své příznivce útočící na Kapitol užíval.
Ve zbytku textu, který si můžete přečíst v Týdeníku FORUM, se mimo jiné dozvíte:
Co následovalo po uklidnění dramatické situace?
Jak zareagovaly sociální sítě na Trumpovy výzvy k neuznání výsledků voleb?
Jsou republikáni stále ovlivňováni bývalým prezidentem?