Roman Joch, politický komentátor a ředitel Občanského institutu o tom, že když jsme zastavili Rommela v Africe a doletěli na Měsíc, můžeme přece zastavit uprchlickou vlnu, zajistit uprchlíkům bezpečí jinde a zničit tzv. Islámský stát. Pokud se k tomu politici vzchopí a pochopí, jaké prostředky použít a že to bude něco stát.

Nedávno jste řekl, že „by v této situaci mělo platit moratorium na další muslimskou imigraci do Evropy; předem totiž nikdo neví, zda konkrétní muslimský imigrant bude patřit k umírněné většině, anebo k islamistické menšině“. Jak to chcete prakticky zařídit? A jak se vypořádat s tím, že civilizované země mají přece jen mít nějaké humanitární hodnoty.

Vytvořit bezpečnou zónu v severní Africe či na Blízkém východě. A všem uprchlíkům tam poskytnout bezpečí a mír. S naší ochranou a dotacemi. Buď se dohodnout se spřátelenými státníky a platit jim (Maroko a Jordánsko), anebo si vzít – ozbrojenou silou – kus půdy tam a pro uprchlíky dobrý život vytvořit (kus Libye okupovat). A taky platit. Bez placení to nepůjde.

Zabránit uprchlíkům přijít znamená provést účinnou fyzickou izolaci Evropy. Jenže Evropa není Austrálie nebo Izrael s přehlednou pouští. Dá se to podle vás technicky provést?

Zajisté, pokud je vůle. Britové v roce 1942 zastavili Rommela v Africe. Američané se v roce 1944 vylodili v Normandii. A v roce 1969 dostali člověka na Měsíc – a zpět. Západ po celou dobu Studené války držel v šachu sovětské tanky v tzv. kapse u Fuldy. A to nedokážeme zabránit průniku neozbrojených civilistů do Evropy? Samozřejmě dokážeme, kdybychom chtěli. Jedinou otázkou je, za jakou cenu a jakými prostředky.

Čeká nás v nějakém případě nějaká obdoba někdejší koloniální správy?

Asi ano. Je to nejméně špatné ze všech špatných řešení.

Někteří lidé říkají, že by se Evropa měla vrátit ke křesťanským hodnotám. Křesťanství je ale přece jenom především náboženství, není to politický systém, který by se dal zavést na povel. Jak se díváte na takovéto výzvy?

Přál bych si, aby Evropa byla (opět) křesťanská, ale nepřál bych si, aby „křesťanství“ zaváděli politici. Spojení náboženství a státu je polibkem smrti (pro náboženství; bohužel ne pro stát); křesťanství by se mělo vyhýbat státu a politikům, kteří o sobě říkají, že zavádějí „křesťanství“, jako čert kříží. Ne, úkol re-christianizovat Europu je úkolem pro Vás a pro mě, pro křesťanské laiky. Ale, nikdy, nikdy, nikdy, pro stát. Ať raději jdeme ke dnu a zahyneme, než abychom žili z milosti gnostického (Eric Voegelin – všichni povinně přečíst, abyste věděli, o čem je moderní doba), či KáGéBáckého státu.

Západ stojí před problémem, jak se postavit k mučení pravděpodobných teroristů. Jaká je rovnováha mezi protiprávností mučení a životní potřebou dostat z teroristů informace, které mohou zachránit další životy?

Když jsme si mučení zakázali zákonem (mezinárodní smlouvou, jež má ústavní platnost), je nezbytné toto bezpodmínečně dodržovat. Ne na 100 procent, ale na 110 procent. Když velitel jakémukoli vojákovi nařídí mučení (nebo jiný zločin proti lidskosti), mé doporučení je jediné: za žádných okolností neuposlechněte rozkaz. Když jsem ale řekl „A“, měl bych taky říci „B“. Není čas revidovat smlouvy o zákazu mučení? Anebo je alespoň upřesnit v tom smyslu, co už mučení je, a co ještě není? Je chemoterapie mučení? Ano, vykazuje všechny známky mučení. Je pro ni nějaká omluva? Ano, snaha zachránit nevinný lidský život. Bingo! Pokud jde o spor mezi záchranou – či snahou o záchranu – nevinných lidských životů evropských civilistů a útlocitem, jemnocitem teroristů, pak mé sympatie jsou jednoznačně na straně nevinných. A když to teroristy bude trochu bolet? Kdo s čím zachází, s tím taky schází.

Máme na Západě problém s trestáním jako takovým. Masový vrah Breivik si stěžuje, že jsou pošlapávána jeho lidská práva a on nemá poslední verze počítačových her. Jak trestat těžké zločince ještě jinak, než omezením jejich svobody?

Vy víte samozřejmě velice dobře, proč mi kladete tuto otázku. A napovídáte mi tak trochu i odpověď, kterou chcete slyšet. Tak jo, řeknu Vám ji: kdyby ho po řádném, spravedlivém a fair procesu za masovou, nezpochybnitelnou a ohavnou vraždu popravili, dnes by si nestěžoval.

Také jste napsal o tzv. Islámském státu: „Bombardovací kampaň proti němu by měla trvat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby byl zničen, zadupán do roztaveného písku pouště. Všemi pro tento úkol dostačujícími prostředky, jež se nacházejí v arzenálech západních zemí. A když říkám všemi, myslím tím všemi.“ Tak to nás hned napadnou jaderné zbraně. Myslel jste to i takto?

Jsem rád, že Vás to hned napadlo. Hlavně by to ale mělo napadnout tzv. Islámský stát (Daiš). Úplně upřímně mezi námi – ale neříkejte to islamistům – jaderné zbraně proti nim (zatím) použít potřebovat nebudeme. Zatím stále stačí konvenční – byť při současném kurzu neschopných západních politiků v Americe i v Evropě se den, kdy nasazení jaderných zbraní pro zastavení islamistů bude nezbytné, nebezpečně blíží. Ale ten den zatím nenastal a já nevolám po odpálení nukleární zbraně proti islamistům. Ale volám po tom, aby si to islamisté mysleli, aby západní státníci svými slovy dali najevo, že ještě jeden teroristický útok pařížských či bruselských rozměrů, a… ehm…, tam, kde je dnes tzv. Islámský stát, bude zítra roztavený písek. Nemáme a nemusíme to udělat, ale oni si mají myslet, že to uděláme.

To jsme se zatím zdrželi na poušti, ale co u nás doma? Prezident Zeman a další zkoušejí posouvat hranice možností ohledně vstřícnosti vůči režimům typu Čína a Rusko. Hrozí tu reálné nebezpečí odtržení od Západu, nebo nějaká nepřijatelná forma „finlandizace“?

Zatím ne, rezistence společnosti je zatím účinná. Ale měla by se projevit tak, že Zeman bude v lednu 2018 demokratickými volbami sesazen. On je ve skutečnosti velice slabý, nemocný a chybující člověk; síla společnosti se nejlépe projeví tak, že bude demokraticky poslán do důchodu.

Máte pocit, že Moskva má enormní zájem na narušení Evropské unie? Pracuje na tom aktivně, třeba pomocí agentů, nebo jen radostně přihlíží?

Pracuje na tom aktivně. Podporou všech separatistických hnutí. Kreml nechce jednotnou a silnou Evropu, chce Evropu malých, rozdělených, národních států. Aby je postupně mohl ovládnout a sežrat.