Evropská unie si hodlá došlápnout na flotilu vysloužilých tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu. Většina z nich pluje pod vlajkami Řecka, Malty a Kypru. Kromě špatného technického stavu mají společného ještě něco. Nedá se u nich ověřit, jestli respektují protiruské sankce.
V pořadí 11. balíček sankcí Evropské unie proti Putinovu Rusku má podle webu Politico obsahovat také zákaz plavidel podezřelých z nezákonné přepravy ruské ropy. Návrh údajně rozčílil země s velkými flotilami obchodních lodí, jako jsou Řecko, Kypr a Malta. Pokud vstoupí v platnost, budou patrně požadovat po Evropě kompenzace.
„Většina jejich lodí operuje normálně, ale některá z těchto plavidel jsou také zapojena do podezřelé aktivity,“ uvedl pro Politico šéf americké analytické firmy S&P Global Market Intelligence Byron McKinney. Podle něj okolo 443 tankerů operuje v rámci stínové flotily převážející ruskou ropu.
Hlavní nejasnost spočívá v tom, zda firmy surovinu skutečně nakupují za cenu nepřesahující evropský sankční cenový strop 60 dolarů za barel. Množí se totiž důkazy o tom, že Rusko neoficiálně prodává ropu dráž, a to i za 73 dolarů. Na papíře ale deklaruje cenu pod zákonnou hranicí.
Další problém představují investoři, kteří nakoupili levné tankery, některé 15 a více let staré, a používají je bez ohledu na platná pravidla. Takové lodi navíc nepojistí velké pojišťovací společnosti a v případě havárie visí velký otazník nad tím, zda by vlastníci byli dostatečně solventní, aby pokryli její odstranění.
Riziko zvyšuje i fakt, že tyto lodi plují často s vypnutým identifikačním zařízením, takže je není možné na moři sledovat, a tím se zvyšuje nebezpečí jejich srážky s jiným plavidlem. Výjimkou není ani přečerpávání ropy z jednoho tankeru do jiného na otevřeném moři, aby se skryl původ převážené suroviny.
To, zda se Evropské unii podaří přesvědčit oponenty o potřebě zpřísnit pravidla pro export ruské ropy, zatím není jisté. Otazník visí především nad kritérii určujícími, které plavidlo se chová podezřelým způsobem. Bez nich se těmto opatřením nejspíš nedostane širší podpory. Kromě zmíněných tří zemí je totiž kritizovali také zástupci Německa, Francie a Nizozemska.