
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

Podle nejnovější měsíční analýzy Evropské observatoře digitálních médií (EDMO) došlo v Evropě letos v březnu k významnému nárůstu dezinformací zaměřených na Ukrajinu a Evropskou unii. Podíl dezinformačních článků týkajících se těchto oblastí byl nejvyšší za poslední dva roky.
„Po únorovém zdvojnásobení také v březnu nadále přibývaly nepravdivé informace o válce na Ukrajině. Během jednoho měsíce jejich počet vzrostl o 5 procent a nakonec činily 16 procent celkových odhalených dezinformací. Toto je nejvyšší zaznamenaná hodnota od března 2023,“ stojí v analýze. Počet nepravdivých zpráv zaměřených na EU rovněž vzrostl. Nárůst dezinformací o těchto dvou tématech podle ní začal v únoru 2025, kdy nastal zásadní posun v zahraniční politice ze strany nové americké administrativy Donalda Trumpa.
V případě Ukrajiny se šířily hlavně nepravdivé informace o příměří a situaci na bojišti. Například se objevily vymyšlené zprávy, že ukrajinská protiofenziva v ruském Kursku byla „nejméně efektivní“ akcí za posledních 200 let, že vedla k obrovským ztrátám a že se ukrajinští vojáci vzdávali. Tyto dezinformace byly šířeny prostřednictvím upravených obrázků západních novin a falešných výroků veřejných činitelů.
Autoři analýzy upozornili, že nepravdivé tvrzení o tom, že Ukrajinci „jsou obklíčeni“, prohlásil i Trump. Kyjev to okamžitě popřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl terčem falešných obvinění z korupce a satanismu, zatímco ukrajinští uprchlíci byli vykreslováni jako zneužívající sociální systémy hostitelských zemí.
EU čelila v březnu vlně dezinformací, které ji vykreslovaly jako autoritářskou a zasahující do národní suverenity. Mezi šířené nepravdy patřily tvrzení o plánovaném zákazu aut a domů nesplňujících energetické normy, zrušení hotovosti nebo zdanění domácích mazlíčků.
Mezi jednou z nejrozšířenějších dezinformací byla zpráva, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že EU vyvlastní soukromé úspory občanů. Tento výmysl se podle analýzy šířil také v Česku.
Evropské instituce byly také falešně obviňovány z plánování zásahů do národních demokratických procesů, například v souvislosti se zákazem pro proruského kandidáta Călina Georgescua kandidovat v nadcházejících volbách v Rumunsku. Toto rozhodnutí přitom učinily rumunské úřady, nešlo o „příkaz z Bruselu“. Podle autorů analýzy se tento narativ pravděpodobně rozšíří i v dubnu kvůli rozsudku francouzského soudu, který vyloučil vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou z příštích prezidentských voleb.